Lu Bone Novèle

 

da

 

Nosse Sègneûr Jésus-Christ

 

sèlon Sint Luc


1.

Jésus èfant

Djhan lu Batisse èst promètou

1. I-gn-a brâvemint ki s' sont sayés d' racontér d'adreût lès-èvènemints ki s' ont passés amon nos-ôtes, 2.come nos lès-ont racontés lès cis ki, duspôy lu c'mince, ont vèyou d' leûs-oûy èt sont duv'nous lès serviteûrs dèl Parole. 3.Vola pocwè k' dj'a dècidé, mi avou, du ruscrîre tot-à-fêt por vos, Théophile. Dj'a r'cwèri dè mî possipe, duspôye lu c'mince, tot çou ki s'a passé. 4.Insi vos pôroz v' rinde compte ku tot çou k'on v's-a acsègné, èst bin veûr.

5.Dè tins dè rwè d' Djudèye Hérode, i-gn-aveût on prête k'on louméve Zakarie, dè groupe d'Abia. Su fème, k'èsteût dèl famile d'Aaron, su louméve Elisabeth. 6. Tos lès deûs èstint djusses duvant l' bon Diu. I sûhint tos lès c'mandemints èt totes les lwès dè Sègneûr, sins k'on n' polaxhe rin dîre conte du zèls. 7. I n'avint noun-èfant, pace ki Elisabeth n'ènnè poléve nin avou, èt tos lès deûs èstint dèdja vîs.

8.On djoû k' lès prêtes dè groupe d'Abia assurint les offices 9 èt k'il-oûrint sètché â sôrt, come çoula s' fuzéve inte di zèls, çu fourit Zakarie ki fourit tchûzé po-z-intrér è tampe èt î prézintér l'ècinse.10. Totes lès djins èstint à priyér à l'ouxhe à l'eûre du l'ècinse. 11. I s' fuza donc k'on-Andje dè Sègneûr aparèta. Il-èsteût drèssé al dreûte du l'âté d' l' ècinse. 12. Cwand i l' vèya, Zakarie fourit tot troûblé èt i hapa sogne. 13. Mins l'Andje lî d'ha : "N'ayoz nin sogne, Zakarie, ca vosse priyîre a stou oy. Vosse fème Elisabeth vus dinrèt on fi, ku v' loumeroz Djhan. 14. I sèrè por vos câse du djôye èt d'boneûr, èt brâvemint dès djins sèront contints du su arivèye sol tère,15 ca i sèrè grand d'vant l'Sègneûr. I n' beûrè nou vin èt noun-alcol, èt i sèrè rimpli dè Sint-Esprit, dèdjà è vinte du s'mame. 16. I raminerè brâvemint dès-èfants d'Israel vè l' bon Diu, leû Sègneûr.17. I rotrè d'vant l' Sègneûr avou l'coûr èt l' fwèce da Elie, po fé rum'ni l' coûr dès péres vès leûs-èfants, raminér lès cis ki n' cruèt nin al sadjèsse dès-omes dreûts, èt po-z-apontchér po l' Sègneûr on peûpe ki lî seûxhe fidéle". 18. Zakarie d'ha à l' Andje : "Cumint sârè-dje ku çoula s' f'rè? Dju so on vî ome, èt m' fème avou n'èst pus djône."19. L' Andje rèsponda : "Dju so Gâbriel, dju m' tin toudi duvant l'bon Diu. Dj'a stou èvoyé po v' djâser èt po v' fé savou çusse bone novèle.20. Vola ku vos v' têroz èt k' vos n' pôros pu djâsér, djusk' â djoû ku tot çoula s' f'rè, à câse ku v' n' av' nin cruou m' mèssèdje, ki s' f'rè cwand i sèrè tins".

21. Lès djins rawârdint Zacharie, èt i s'èwèrêt du çou k'i d'monéve si lontins è tampe. 22. Cwand i moussa foû, i n' poléve pu 'lzî djâsér, èt i compurdint k'il-aveût avou one vîsion è tampe. I 'lzî f'zéve dès signes, ca i d'monéve mouwê.

23. Cwand s' tins d' service fourit out', i 'nnè rala è s' mohon. Kéke tins après, Elisabeth fourit ècinte. Cinq meûs â long, èle wârda lu s'crèt. Ele su d'héve : "Vola çou k' lu Sègneûr a fêt por mi, il-a bin v'lou mète fin à çou ki f'zéve mu honte duvant lès-omes".

Lu nêssance da Jésus è-st-anoncèye

26. Lu sîhinme meûs, lu Sègneûr èvoya l'andje Gâbriel è-n-one vèye du Galilèye, k'on louméve Nazareth, 27 adré one djône fèye, k'èsteût promètowe à on-ome dèl mohon da Dâvid, k'on louméve Djôsef. Lu djône fèye su louméve Marie. 28. Cwand i fourit intré, l'Andje lî d'ha : "Diu v' wâde vos ku l' bon Diu veût voultî, lu Sègneûr è-st-avou vos". 29. A oy cès mots, èle fourit tote troûblèye, èle su d'mandéve çou k' voléve dîre çusse manîre du dîre bondjoû. 30. Adon l'Andje lî d'ha : "N'ayoz nin sogne, Marie, ca v's av' trouvi grâce duvant l' bon Diu. 31. Vola ku v's-aloz avou on-èfant, èt k' vos mètroz â monde on fi, vos l' loumeroz Jésus. 32. I serè grand, èt on l' loumerè lu Fi dè Très-Hôt. Lu Sègneûr lî dinrè l' trône da s' pére Dâvid. 33. I sèrè Rwè po toudi so l' mohon da Djâcob. Su règne n'ârè noune fin".

34. Marie d'ha à l'Andje: "Cumint çoula s' f'rè-t-i, puski dju n' cunoxhe noun-ome?" 35. L'Andje rèsponda : "L'Esprit-Sint vinrè sor vos, èt l' Fwèce dè Très-Hôt vus r'couvèrrè du si-ombe: vola pocwè l'èfant ki vinrè â monde serè sint, èt on l' loumerè l' Fi da Diu. 36 Vola k'Elisabèth vosse cusine rawâde on fi, lèy avou, è s' vîhèsse, ét èle èst 'nnè dja à s' sîhinme meûs, lèy k'on l' louméve 'lu fème sins-èfant', 37 pace ki rin n'è-st-impossipe â bon Diu.38. Marie d'ha adon : "Dju so l' sièrvante dè Sègneûr, k'i m' seûxhe fêt come vos l'av' dit". Adon l' Andje èl cwita.

Marie va vèye Elisabèth

39. Cès djoûs-la, Marie ènn'ala abèye vès one vèye du so lès tièrs dèl Djudèye. 40 Ele intra èl mohon da Zacharie èt d'ha bondjoû à Elisabeth.41. I s'fuza k'â moumint k'Elisabeth oya l' bondjoû da Marie, l'èfant k'èle pwèrtéve frûzixha â d'vins d' lèye, èt lèye-minme fourit rimplèye dè Sint-Esprit.42. Ele s'èsclama d'one fwète vwès : "Vos-èstoz bènèye inte du totes lès fèmes, èt l'èfant ku v'pwèrtoz èst bèni. 43. D'oû vint ku l'mame du m' Sègneûr vègne adré mi? 44. Pace ki, cwand dj'a oy vosse bondjoû, l'èfant ku dj'pwète a frûzi d' djôye â d'vins mi-minme. 45. Eûreûse èstoz-v', vos k'a cruou, pace ki çou ki v's-a stou dit dèl pârt dè Sègneûr, s'acomplixherè". 46. Adon Marie d'ha : Mu-âme tchante lu Sègneûr, 47 Et m'coûr èst tot plin d' djôye à câse dè bon Diu ki m' sâve. 48 ca il-a tapé sès-oûy so s'sièrvante k'èst si p'tite. A comptér d'oûy, lès djins d' tos lès tins vanteront m' boneûr. 49 Lu Ci k'a totes lès fwèces a fêt por mi dès mervèyes, su nom èst sint. 50 Su amoûr va d'one adje a l'ôte, po lès cis k'èl crindèt. 51 Il-a fêt sinti l' fwèce du s'brès, il-a tchèssé lès cis k'ont l'coûr trop fîr. 52 Il-a fêt toumér lès grands djus leûs trônes, il-a r'lèvé lès p'tits; 53 A cis k'ont faim, il a d'né tos lès bins, èt lès ritches, i l's-a rèvoyés lès mins vûdes. 54 Il-a r'lèvé Israel, su serviteûr, à câse du s'miséricorde, 55 Come il-aveût promètou à nos péres, à Abraham ét à sès èfants po toudi.

Djhan lu Batisse vint â monde

56. Marie dumona avou Elisabeth â pô près treûs meûs, adon èle ènnè rala è s' mohon. 57. Po Elisabeth, su tins èsteût arivé, ét èle mèta â monde on fi. 58 Sès vèhins èt s' parintèdje apurdint ku l' Sègneûr lî aveût mostré s' bonté. I m'nint lî dîre leû djôye.59. L'ûtinme djoû, i m'nint po l' circoncision d' l'èfant. I v'lint k'on l' loumaxhe Zakarie come su papa.60. Mins l' mame djâsa : "Non-na, d'ha-t-èle, on l' loumerè Djhan".61. I lî rèspondint : "I-gn-a nouk è vosse famile ki pwète çu nom".62. Avou dès djèsses, on d'manda â papa kumint k'i voléve k'on l' loumaxhe.63. I su f'za apwèrter one ârdwèsse, èt s'crîha : 'Su nom èst Djhan. Tot l'monde s' ènn' èwèra.64. A minme moumint, su boke su drova, su linwe su d'loya, i djâséve èt i bènixhève lu Sègneûr.65. Tos lès vèhins k'èstint là, oûrint sogne. Avâ tos lès tièrs dèl Djudèye, on c'pwèrta çou ki s'aveût passé. 66 Tos lès cis k'oyint ènnè fourint èwèrés, i su d'mandint : "Ku pinsoz-v' ku sèrè çuste èfant? Ca l'min dè Sègneûr èsteût sor lu.

67. Adon, Zacharie, plin dè Sint-Esprit, djâsa come on proféte èt d'ha : 68 Bèni seûxhe-t-i lu Sègneûr, lu Diu d'Israël, pace k'i a m'ni vèye su peûpe po l' sâvér. 69 Il-a fêt s' lèvér one fwèce ki nos sâve, èl mohon da Dâvid, su serviteûr. 70 C'èst çou k'il-aveût promètou i-gn-a longtins, po l' vwès d' sès sints profétes : 71 du nos sâvér d' tos nos-innemis, du nos râyér foû dès mins d' tos lès cis k'nos hèyèt. 72 I s'a m'ni mâ du nos péres, I s'a r'souv'ni dèl sinte alyance, k'Il-aveût fêt avou zèls : 73 Il-aveût djuré à nosse pére Abraham 74 du nos sâvér dès mins d' nos innemis, po k' nos l' polaxhint sièrvi sins noune sogne, 75 dins lu r'lijion èt l' djustice, tos lès djoûs d' nosse vèye. 76 Et vos, pitit èfant, on v' loumerè l' proféte dè Très-Hôt : Vos rotroz d'vant Lu, po Lî apontchér l' vôye, 77 po dîre à s'peûpe k'il-èst sâvé, ku sès pètchîs lî ont stou r'mètous. 78 C'è-st-insi ku l'coûr dè bon Diu nos-inme; du la-hôt i nos a v'nou visitér; 79 po loumér lès cis ki d'monèt èl supèxheûr et d'vins l'nut' dèl mwèrt, po minér nos pas so l' vôye dèl pâye". 80 L'èfant crèxhéve, èt s'coûr dum'néve fwèrt. I vikéve è dézêrt, djuk'â moumint ki d'véve su mostrér à Israël.

2.

Jésus vint â monde

1.Du c' tins-la, l'empreûr Auguste dècida k'on f'zaxhe lu r'censemint du tote lu tère. 2.Lu prumî r'censemint fourit fêt, adon ku Quirinius èsteût gouverneûr dèl Syrie. 3.Et tot l'monde ala fé scrîre su nom, chake duvins l' vèye du là k'i prom'néve. 4.Djôzef avou cwita s' vèye du Nazareth, po montér vè l' Djudèye, èl vèye da Dâvid k'on louméve Bethléem, pace k'il-èsteût dèl mohon èt dèl famile du Dâvid. 5. I v'néve fé scrîre su nom avou Marie, su fème, ki rawârdéve su èfant. 6.I s' fuza ku sol tins k' 'l èstint là, lu moumint k' èle duvéve s'acoukér, ariva. 7.Ele mèta â monde su prumî fi. Ele lu faxha, èt l'coûka duvins one sutaminèye, pace k'i-gn-avêut noune plèce por zèls èl mohon dès-ètrandjîrs.

8. Nin lon d'là, i-gn-aveût dès bièrdjîs, ki passint l' nut' al campagne, à wârdér leûs bièsses. 9.L'Andje dè Sègneûr vuna djondant d' zèls, èt l' glwère dè Sègneûr lès rafûla du s' loumîre. One grande hisse lès hapa. 10.Mins l' andje èlzî d'ha : "N'ayoz nin sogne, ca vola ku dj' vin v' fé savou one bone novèle, ki sèrè one grande djôye po tot l' peûpe : 11.Oûy, on Sâveûr vus-èst v'ni â monde, duvins l'vèye da Dâvid. C'èst l' Mèssèye, lu Sègneûr. 12.Vola l' signe k'on v' dène : vos troûvroz on p'tit èfant, k'on-z-a faxhé èt coûké d'vins one sutaminèye." 13.Et tot d'on côp, i gn-ourit avou l'andje, tote one trope du l'ârmèye dè cî, ki lowint l' bon Diu, tot d'hant : 14."Glwère â bon Diu â pus hôt dè cî, èt sol tère pâye po lès-omes k'il inme".

15.Cwand lès-andjes lès oûrint cwité po 'nnè ralér è cî, lès bièrdjîs su d'hint l'onk à l'ôte : "Alans k'à Bethléem, po vèye çou ki s'a passé, çou ku l'Sègneûr vint d'nos fé savou. 16 .I su d'xhombrint d' î alér, èt trovint Marie èt Djôzèf, avou lu p'tit èfant, coûké èn-one sutaminèye. 17.Cwand i l'ourint vèyou, i racontint çou k'on 'lzî aveût dit so çuste èfant. 18.Et tos lès cis k' lès-oyint, s'èwèrint du çou k' lès bièrdjîs racontint. 19.Mins Marie rut'néve tot çoula è s' coûr èt l' ratûzéve. 20.Lès bièrdjîs ènnè ralint; i tchantint èt lowint l' bon Diu po tot çou k' 'l-avint oy èt k' 'l-avint vèyou, èt k'on 'lzî aveût fêt savou.

21. Cwand ût djoûs fourint passés, èt k'on f'za l'circoncîsion so l'èfant, on lî d'na l' nom du Jésus, come l'andje l'aveût loumé duvant k' i n'foûxhe conçu.

Jésus èst prézinté è tempe

22. Cwand ariva l' djoû dèl Purificâcion, come lu vout lu Lwè da Moyise, lès parints da Jésus èl pwèrtint à Jérusalem, po l' prézintér â Sègneûr. 23.C'èst çou k'èst scrît è lu Lwè : tot p'tit valèt k'èst l'prumî à v'ni â monde sèrè ofri â Sègneûr. 24.I d'vint prézintér adon l'ofrande ku dit lu Lwè dè Sègneûr : one pêre du tourturèles ou deûs p'tits colons. 25. I-gn-aveût a Jérusalem on-ome k'on louméve Siméon. C'èsteût on-ome djusse èt ki crindéve lu bon Diu, i rawârdéve lu consolâcion d'Israel, èt l' Sint-Esprit èsteût sor lu. 26. L'Esprit lî aveût fêt comprinde ki n' moûrreût nin d'vant k'i n'oûxhe vèyou lu Mèssèye dè Sègneûr. 27 L'Esprit lî d'na l'îdèye du m'ni è tàmpe. Lès parints da Jésus î amoussint avou l'èfant po fé sor lu çou k' lu Lwè d'mandéve. 28. Siméon purda l'èfant è sès brès, adon i bènixha l' Sègneûr tot d'hant : 29. "Asteûre, Sègneûr, vos p'loz lèye alér vosse serviteûr è pâye, come vos m' l' avîz promètou. 30. Ca mès-oûy ont vèyou vosse salut,31. çou k' vos-av' apontché d'vant tos lès peûpes, 32 lu loumîre ki lès deût sètchér tortos foû dèl supèxheûr, èt çou ki sèrè l' glwère d'Israel, vosse peûpe.

33. Lu papa èt l'mame s'èwèrint du tot çou k'on d'héve sor lu. 34. Siméon lès bènixha, adon i d'ha à Marie, su mame : "çuste èfant k'èst là, frè toumér èt frè su r'lèvér brâvemint dès djins d'vins Israel, èt i sèrè one câse du malacwèrd. 35. Vos-minme, lu douleûr, come one èpèye, vos-èbrotcherè l'coûr. Insi, lès pinsèyes cachèyes è coûr du brâvemint dès djins, sèront mètowes â djoû.

36. I-gn-aveût là avou one fème k'èsteût proféte, Anne, lu fèye da Fanuel, dèl tribu da Aser. Ele èsteût dèdja vîxhe, èle aveût viké avou su-ome sèt annèyes duspôye su djônèsse. 37. Ele èsteût veuve èt aveût adon catru-vint-cwètre ans. Ele dumonéve tot près dè tampe, po sièrvi l'Sègneûr nut' èt djoû, à djunér èt à priyér.38. Ele lès rèscontra à c' moumint-la. Ele lowéve lu Sègneûr èt djâséve du l'Efant à tos lès cis k' rawârdint lu libèrâcion d'Israel.

39. Cwand il-oûrint fêt tot çou ku d'mandéve lu Lwè dè Sègneûr, i 'nnè ralint èl Galilèye, èl vèye du Nazareth. 40. L'èfant crèxhéve èt purdéve dès fwèces; il-èsteût bin sincieûs, èt l' grâce dè bon Diu èsteût sor lu.

Jésus avou lès Mêsses dèl Lwè

41. Tos l's-ans, lès parints da Jésus alint à Jérusalem po l' fièsse du Pâke.42. Cwand il-ourit doze ans, Jésus f'za l' vôye avou zèls, come c'èsteût l' régue. 43. Cwand l'tins fourit passé, ét k'i 'nnè ralint, lu djône Jésus dumona à Jérusalem. Sès parints n' èl savint nin.44. I pinsint k' 'l èsteût avou dès c'noxhances, èt rotint tote one djoûrnèye. I lu cwèrint adon avâ leû parintèdje èt leûs c'noxhances.45. Come i n'èl rutrovint nin, i rum'nint à Jérusalem, po l' rucwèri. 46. çu fourit lu treûzinme djoû k' i lu r'trovint è tampe. Il-èsteût assîs è mitan dès docteûrs dèl Lwè, i lès xhoûtéve èt lès kèstionéve. 47. Tos lès cis k' l' oyint, s'èwèrint du s' comprindemint èt d' sès rèsponses. 48. Cwand i l' vèyint, sès parint ènnè fourint tot makés. Su Mame lî d'ha : "Mu fi, pocwè nos-av' fêt çoula? Vosse papa ét mi nos v' cwèrans, nos n' fuzans pus nou bin!" 49. Jésus èlzî d'ha : "Pocwè donc mu cwèrîz-v'? Nu savîz-v' nin ku c'èst d'vins l's-afêres da m' Pére ku dj' deû èsse". 50. Mins zèls nu compurdint nin çou k' i v'léve dîre.51. I rud'xhinda avou zèls ét 'nnè rala à Nazareth. I lès xhoûtéve. Su Mame wârdéve tot çoula è fond du s' coûr.52. Lès-ans passint. Jésus crèxhéve, plin d'ètindemint èt d'grâce duvant l' bon Diu èt d'vant lès-omes.

3.

Jésus s'apontèye a atakér s' ministére

Djhan lu Batisse

Lu cwinzinme annèye dè règne du l'empreûr Tibère, adon k' Pilâte èsteût procureûr dèl Djudèye, k'Hérôde èsteût tétrarke dèl Galilèye, su fré Philippe tétrarke du l'Iturèye ét dèl Traconitide, Lysanias tétrarke d'Abilène,2 ku lès grands-prêtes d'adon èstint Anne ét Cayife, lu vwès dè bon Diu su f'za oy è dézêrt à Djhan, lu fi da Zacharie. 3. I batéve tot l'payis dè Djourdin; i prétchéve on batème du pènitince po d'mandér pardon po lès pètchîs comètous, 4 come il-èst scrît d'vins l' lîve dè proféte Isayie :

"C'è-st-one vwès ki crîye è mitan dè dézêrt:

'Apontchoz l' vôye dè Sègneûr,

raplanixhoz lès pazês, la k' i deût passér.

5 Tos lès xhorâs sèront rustopés,

lès hés èt lès tièrs sèront raplanis,

lès passèdjes kutwèrdous sèront r'drèssés,

lès rampes sèront rabatowes :

6 tot l'monde vièrè l' salut ki vint dè bon Diu'".

7. I d'héve â hopê d'djins ki m'nint po s' fé baptisér par lu : "Lès vipéres ku v's-èstoz, kî v's-a mostré cumint couri èvôye duvant l'colére ki va v'ni? 8.Fuzoz donc çou ki fât vrêmint fé po fé pénitince, èt nu d'hoz nin è vos minmes : 'Dj' avans come pére Abraham'; dju v's-èl di, mi, lu bon Diu èst capâbe du fé moussér foû d' cès pîres-là dès-èfants à Abraham. 9. Dèdja l' cougnèye è-st- â pî dès-âbes; l'âbe ki n'ârè nin d'né dès bons frûtèdjes, sèrè côpé ét tapé è feû

10. Et lès djins lî d'mandint : "Ku d'vans-dj' fé?". 11. I 'lzî rèspondéve : "Lu ci k'a deûs moussemints, k'i 'nnè dène à ci k'ènn' a nin; èt l'ci k'a à magnér, k'i fasse parèye". 12. Minme lès publikins m'nint po s' fé batisér, èt lî d'hint : "Mêsse, ku dj'vans-dje fé?" 13. I 'lzî d'héve : "Nu fuzoz rin d'pus' ku çou ki a stou dècidé". 14. Dès sôdars avou l'intèrojint : "Et nos-ôtes, ku d'vans-dje fé?" - "Nu bouxhoz nouk, èlzî d'héve-t-i, èt nu f'zoz dè twèrt à nouk, èt s'contintoz-v' du vosse solde".

15. Lès djins n'savint cwè, et tortos su d'mandéve, so Djhan, s'i n'sèreût moutwè nin l' Christ. 16. Djhan 'lzî rèsponda : "Mi, dju batîse avou d' l'êwe. Mês on pus fwèrt ku mi arive, ku dju n' so nin dja digne du d' fé lu courwè d' sès solés. Lu i v' batiserè d'vins l'Sint-Esprit èt d'vins l' feû. 17.I tint l' vanète è s'min, po nètyér tote lu xheûre. Il-ètèsserè tot l' frumint è s'gurnî, èt l'bale i lu broûlerè èn-on feû ki n' su dustindrè mâye".

18. Avou cès mots, èt co brâvemint d's-ôtes, il-anoncéve lu bone novèle â peûpe. 19. Mês lu tétrarke Hérode, k'il-aveût r'pris à câse dèl fème du s' fré, èt po tos lès mâs k'i f'zéve,20 rumèta co cici al copète du tot sès crimes : i rècloya Djhan èl prîhon.

Jézus r'çût l'baptème

21. Dè tins k' tot l'monde ruçûhéve lu batème, et k' Jésus lu-minme aveût stou batisé ét k'i priyéve, lu cî s' drova, 22 lu Sint-Esprit ad'xhinda, il-aparèta avou l'cwèr d'on colon, ét one vwès su f'za oy dè cî : "C'èst vos m' Fi ku dj' veû voultî, c'èst d'vins vos ku dj'a mètou tote m' coûr".

23. Cwand Jésus ataka, il-aveût vè lès trinte ans. On l' pinséve lu fi da Djôsèf, k'èsteût lu-minme lu fi da Héli, 24 lu fi da Matthat, lu fi da Lévi, lu fi da Mèlki, lu fi da Djana, lu fi da Djôsèf, 25 lu fi da Matatias, lu fi da Amos, lu fi da Nahoum', lu fi da Esli, lu fi da Naga, 26 lu fi da Maat', lu fi da Matatias, lu fi da Sèmèy, lu fi da Djôsèf, lu fi da Djoda, 27 lu fi da Djoana, lu fi da Rèsa, lu fi da Zorobabel, lu fi da Salatièl, lu fi da Nèri, 28 lu fi da Mèlki, lu fi da Adi, lu fi da Cosa, lu fi da Elmada, lu fi da Hèr, 29 lu fi da Jésus, lu fi da Elièzer, lu fi da Djorim, lu di da Mata, lu fi da Lévi, 30 lu fi da Siméon, lu fi da Djuda, lu fi da Djôsèf, lu fi da Djonas, lu fi da Eliakim, 31 lu fi da Méléa, lu fi da Mèna, lu fi da Matata, lu fi da Natan, lu fi da Dâvid, 32 lu fi da Djessé, lu fi da Obed, lu fi da Booz, lu fi da Simon, lu fi da Nâsson, 33 lu fi da Aminadab, lu fi da Admin', lu fi da Arni, lu fi da Esrom, lu fi da Pharès, lu fi da Djuda, 34 lu fi da Djâcob, lu fi da Isaac, lu fi da Abraham, lu fi da Tharé, lu fi da Nachor, 35 lu fi da Seruch, lu fi da Ragau, lu fi da Phaleg, lu fi da Héber, lu fi da Sala, 36 lu fi da Cainan, lu fi da Arphaxad, lu fi da Sem, lu fi da Noé, lu fi da Lamech, 37 lu fi da Mathusala, lu fi da Henoch, lu fi da Djared, lu fi da Malaléel, lu fi da Cainam, 38 lu fi da Enos, lu fi da Seth, lu fi da Adam, lu fi dâ bon Diu.

4.

Lu diâle saye Jésus

1 Jésus, tot plin dè Sint-Esprit, cwita lès bwèrds dè Djourdin. L'Esprit èl mina è dézêrt.2 La, carante djoûs â long, lu diâle èl saya. Tos cès djoûs-la, Jésus n' magna rin. Adon, il-ourit faim.3 Lu diâle lî d'ha : "Si t'ès l' Fi da Diu, di à çusse pîre k'èst là, k'èle duvègne dè pan." 4 Jésus rèsponda : "Il-èst scrît : çu n'èst nin seûlemint d'pan, ku l'ome deût vikér". 5 Lu diâle lu mina adon pus hôt, èt lî f'za vèye, d'on côp d'oûy, tos lès rwèyômes dèl tère.6 I lî d'ha : "Dju t'dinrè l' pouvwèr so tot çoula, èt l'glwère, ca c'èst da mîne, èt dj'èl dène à kî dj'vou.7 Twè donc, si tu t' mèts à gngnos d'vant mi, tot-a-fêt sèrè da twène". 8 Jézus lî rèsponda : "Il-èst scrît : 'Vos v' mètroz à gngnos duvant l' Sègneûr vosse Diu, èt çu n'èst k' lu tot seû ku v' sièvroz'". 9 Adon, l'diâle èl mina à Jérusalem, èt l' mèta al copète dè tempe; i lî d'ha : "Si t'ès l'Fi da Diu, tape-tu èn-avalèye; 10 ca il-èst scrît : 'I c'mandrè à sès andjes du t'wârdér',11 èt co : 'I t' pwètront è leûs mins, du sogne ku tu n' tu gordèyes lu pî conte d' one pîre'".12 Jésus lî rèsponda : "Il-èst dit : Vos n'sayeroz nin l' bon Diu, vosse Sègneûr". 13 Après k' i l' ourit sayé insi du totes lès façons, lu diâle su rassètcha èrî d' lu, djuska on-ôte moumint.

Jésus prétche èl Galilèye

E s' viyèdje du Nazareth

14 Avou l' fwèce du l'Esprit, Jésus 'nnè rala èl Galilèye. Et on djâséve du lu tot-avâ l' payis. 15 Lu-minme acsègnéve duvins leûs sinagogues, èt tot l'monde duhéve dè bin d'lu. 16 Il-ariva à Nazarèt, la k''l-aveût stou aclèvé. Come i 'nn'aveût l'âbitude, i moussa è leû sinagogue lu djoû dè sabat, èt s' lèva po lîre.17 On lî prézinta l' lîve dè proféte Isayie; I l' drova èt trova l' passèdje la k'il-èst scrît :

18 "L'Esprit dè Sègneûr èst sor mi, i m'a ondou,

po k' dj' alaxhe anoncér l' Bone Novèle azès pôves,

dîre azès prîxh'nîs k' i sont libes,

âs-aveûles k' i vièront l' loumîre,

azès cis k' sont spatés, k' i sèront dèlivrés,

19 anoncér one annèye du pâye,

ku l' Sègneûr dène.

20 I r'cloya l'lîve, èl rinda â sièrvant, èt s'assia. Tot l'monde èl sinagogue, aveût lès-oûy sor lu.21 Adon, i s'mèta à 'lzî dîre : "çusse parole du l'Ecritûre ku vos v'noz d'oy, c'èst oûy k'èle s'acomplixhe".22 Tot l'monde èl xhoûtéve, èt is s'èwèrint tortos dè mèssèdje du grâce ki mousséve foû du s' boc. Is s' dumandint: "N'èst-ce nin là lu fi da Djôzèf?".23 Mins i 'lzî d'ha: "Sûremint, vos m' dîroz lu spot : docteûr, sognoz-v' vos-minme. Nos-avans oy tot çou k' s'a passé à Cafarnaom : fuzos parèy vola è vosse payis".24 "Vrêmint, dju v's-èl di, èlzî rèsponda-t-i, nou proféte èst bin r'çû è s' payis.25 Dju v' di l' veûr : dè tins d'Elie, cwand l' cî fourit clôs treûs-ans èt sî meûs â long, ku l' sètch'rèsse èt l' faim mètint ravadjint tot l' payis, i gn-aveût brâvemint dès veûves avâ Israël; 26 portant, Elie nu fourit èvoyé adré noune du zèles, mins bin adré on-étrandjîre du Sarèpta, one vèye dè payis d' Sidon.27 Et dè tins dè proféte Elisée, i-gn-aveût brâmint dès lépreûs avâ Israël; mins nouk nu fourit xhapé, sâf Nâman on Syrien". 28 Cwand il-oyint çoula èl sinagogue, i fourint tortos d'mantchés. I s' lèvint, tchôkint Jésus foû dèl vèye, èt l' minint djusk' à on-abîme, so l' hôteûr là k' lu vèye èst bâtîye, po l' tapér èn-avalèye.30 Mins lu passa è mitan d' zèls, èt 'nn'ala.

El sinagogue du Cafarnaoum

31 I d'xhinda à Cafarnaom, one vèye du Galilèye. I lès acsègnéve lès djoûs d' sabat. 32 I s'èwèrint tortos du çou k' il-acsègnéve, à câse k'i djâséve come onk k'ènn'a l' pouvwèr. 33 El sinagogue, i-gn-aveût on-ome ku lu démon t'néve. I s'mèta à criyér d'one vwès tèripe : 34 "Ku v'loz-v' du nos-ôtes, Jésus d'Nazarèt? Nos savans bin kî ku v' èstoz : lu Sint dè bon Diu". 35 Jésus l'arêna : "Têhoz-v', èt s'moussoz foû d' çust'ome". Adon l'diâle èl tapa al tère duvant tot l'monde, èt moussa foû d' lu sins n' lî fé nou mâ. 36 I hapint tortos sogne, èt su d'mandint inte du zèls : K'a-t-i dit là? C'è-st-avou autorité èt pouvwèr k' i c'mande azès démons, ét i moussèt foû!" 37 Et on djâséve du lu tot-avâ l' payis.

Jézus xhape lu bèle-mére da Pîre

38. I cwita l' sinagogue èt moussa èl mohon da Simon. Lu bèle-mére da Simon aveût dèl fîve, ét i l' priyint por lèye. 39 Jésus s'clintcha po d'zeû lèye ét c'manda al fîve, k' èl cwita. Et tot dreût, èle su lèva èt s'mèta à lès sièrvi.

Jésus xhape lès malâdes èt lès possédés

40 Cwand l' solo fourit coûké, tos lès cis k'avint dès malâdes du totes lès sôrs, lès lî aminint. So chake, i stindéve lès mins ét lès xhapéve. 41 Dès démons moussint foû du brâmint d' zèls, tot criyant : " Vos-èstoz l' Fi dè bon Dieu". Mins i lès groûléve èt i n' lès lèyéve nin djâsér, ca i savint ku c'èsteût lu lu Christ.

Jésus cwite Cafarnaom

42 Tot-â matin, i moussa foû po-z-alér èn-one plèce k'i-gn-aveût nouk; lès djins èl cwèrint. Il-arivint là k' 'l-èsteût èt l'rat'nint, po k'i 'nn' alaxhe nin. 43 I 'lzî d'ha : "I fât ku dj' vasse duvins l's-ôtes viyèdjes avou, po 'lzî anoncer l' Bone Novèle, pace ki c'èst po çoula ku dj'a stou èvoyé". 44 Et i prétchéve duvins lès sinagogue dèl Djudèye.

5.

Jésus houke sès prumîs dissipes

1. Il-ariva k' Jézus èsteût djondant dè lac du Génézareth, èt k' totes lès djins èl sèrint d' près po xhoûtér l' parole dè bon Diu. 2. I vèya deûs batês â bwèrd dè lac; lès pèxheûs èstint d'xhindous èt r'lâvint leûs filèts. 3 Jésus monta èn-on batê, ki apartunéve à Simon, èt i lî d'manda d' boutér on pôk èrî dèl rîve; adon, i s'assia èt acsègna lès djins dè batê.

4 Cwand il-ourit tot djâsé, i d'ha à Simon : "Tchôkoz pus long, èt s' tapoz vos filèts po pèxhér".5 Simon rèsponda: "Mêsse, dj'avans ovré tote nut', èt dj' n'avans rin pris; mins puski vos l' duhoz, dju va tapér lès filèts".6 I lès tapint, èt purdint télemint d' pèxhons ku leûs filèts su d'xhirint.7 I houkint leûs camarades po k' is lès v'naxhint êdér.; i m'nint èt èplinnixhint lès deûs batês, télemint k'il-èfonçint kâsi è l' êwe. 8 Cwand Simon vèya çoula, i touma à gngnos d'vant Jésus, po lî dîre : "Sègneûr, rutiroz-v' du mi, ca dju n'so k'on-ome plin d' pètchîs".9 Lu sogne l'aveût hapé, lu èt tos lès cis k'èstint avou lu, à câse du tos lès pèxhons k' il-avint pris. 10 I-gn-aveût là Djâke et Djhan, lès fis da Zébédée, k'èstint lès camarades da Simon. Jésus d'ha à Simon : "N'ayoz nin sogne; à pârtîr d'asteûre, c'èst dès-omes ku v' prindroz". 11 I raminint lès batês al rîve; èt adon, lèyant tot là, i s' mètint al sûre.

Jésus xhape on lépreûs

12. Come il-èsteût èn-one vèye, il-ariva qu'on-ome tot plin d' lèpre su prézinta d'vant lu. Cwand i vèya Jésus, i touma lu visèdje conte lu tère, po lî d'mandér : "Sègneûr, si vos l' voloz, vos m' poloz purifiér".13. I stinda l' min èt l'aduza tot d'hant : "Dj'èl vou, seuxhe purifié". A minme moumint, lu lépre èl cwita. 14. I lî d'finda du n' rin dîre à nouk, mins : "Aloz, duha-t-i, vus mostrér â prête, ét puski vos-èstoz xhapé, ofroz çou k' Moyize a ôrdoné; por zèls vos sèroz on tèmon". 15. Mins on djâséve toudi pus' du lu, èt brâvemint dès djins acorint po l'oy, ét po k' i lès r'wèrixhaxhe du leûs mâs. 16. Lu, i su r'tiréve è dézêrt po priyér.

Jésus xhape on paralisé

17. On djoû, il-acsègnéve. I-gn-aveût là dès farisyins èt dès docteûrs dèl Lwè, k' avint m'ni du tos lès viyèdjes dèl Galilèye èt dèl Djudèye. Lu fwèce dè Sègneûr èsteût sor lu po xhapér lès djins. 18. Et vola k' dès-omes apwèrtint so on lét on malâde, k' èsteût paralisé. I cwèrint al fé intrér èt al mète duvant lu. 19. Come i n' vèyint nin cumint intrér, à câse du totes lès djins, i gripint sol teût. Inte lès panes, i l' fuzint d'xhinde avou l' lét è mitan dèl plèce, duvant Jésus. 20. Cwand i vèya leû fwè, i d'ha : "Vos pètchîs vus sont r'mètous".21.Lès scrîbes èt lès farisyins su mètint à pinsér : "Kî èst donc cila, ki dit dès blasfémes. Kî pout r'mète lès pètchîs, si c' n' est lu bon Diu tot seû?". 22 Cwand Jésus compurda çou ki pinsint, i 'lzî d'ha : "Kénes sont cès pinsèyes ku v' rôloz è vosse tièsse? 23 K'èst-ce k'èst l' pus-âhi, du dîre: 'vos pètchîs vus sont r'mètous', ou bin d' dîre: 'lèvoz-v' èt s' rotoz". 24 Po k' vos compurdoxhe ku l' Fi d'ome a sol tère lu pouvwèr du r'mète lès pèchîs - i d'ha â paralitique - dju v's-èl cumande, lèvoz-v', purdoz vosse lét èt rintroz è vosse mohon". 25 A minme moumint, i s' lèva d'vant tot l' monde, purda l' lét k' 'l-èsteût coûké sus, èt 'nn' ala è s' mohon, tot lowant l' bon Diu. 26 Tot l'monde fourit maké. Tot sbérés, i lowint l' bon Diu, tot d'hant : "Oûy, dj'avans vèyou çou k' on n' a mâye vèyou".

Jésus houke Lévi èt magne avou lès publikins

27 Après çoula, i'nn'ala. I vèya on publikin, k' on louméve Lévi, èt k' èsteût assît à s' burô. I lî d'ha: "Sûhoz-m' ".28 Lu, lèyant tot-a-fêt là, su lèva èt l' sûha. 29 I f'za por lu on grand dînér è s' mohon; èt i-gn-aveût là brâmint dès publikins, èt dès-ôtes, k'èstint al tâve avou zèls. 30. Lès farisyins èt leûs scrîbes groûlint duvant sès dissipes : "Pocwè magnos-v' èt buvoz-v' avou dès publikins èt dès pécheûrs?".31.Jésus 'lzî rèsponda : "çu n' sont nin lès cis ki s'pwèrtèt bin, k' ont dandjî dè docteûr, mins lès malâdes.32 Dju n' so nin v'nou houkér lès djusses, mins lès pécheûrs, po k' is f'zèxhe pénitince".

Discussion sol djune

33 I lî d'hint : "Lès dissipes da Djhan djunèt sovint, èt i priyèt, tot come lès farisyins. Lès vosses magnèt èt buvèt". 34 Jésus 'lzî rèsponda : "Lès cis k'on-z-a houké al noce, tot l' tins ku l' marié è-st-avou zèls, polèt-is fé djune? 35 I vinrè dès djoûs ku l' marié nu sèrè pus avou zèls, adon, i f'ront djune". 36 Jésus 'lzî d'héve çusse comparêson : "Nouk nu d'xhîre one pèce èn-one novèle bague, po l' rakeûse so one vîxhe; s'i fêt insi, il-ârè d'xhiré l' novèle, èt l'pèce ki vint dèl novèle n' îrè nin sol vîxhe. 37 Nouk nu mèt dè novê vin d'vins dès vîs sètchs du pê; lu novê vin duxhirreût lès sètchs. Lu vin su stârreût, èt lès sètchs sèrint pièrdous; 38 lu novê vin, on l'mèt d'vins dè novês sètchs. 39 Et l' ci k' a bu dè vî vin, nu vôrè nin dè novê. I dîrè k' c'èst l' vî k' èst l'mèyeû.

6.

Les pâtes râyèyes lu sabat

Il-ariva k'on djoû d'sabat, come i passéve d'vins dès tchamps, sès dissipes râyint dès pâtes, lès froxhint d'vins leûs mins èt lès magnint. 2 Dès farisyins d'hint : "Pocwè f'zoz-v' çou ki n'èst nin permètou d' fé lès djoûs d' sabat?" 3 Jésus 'lzî rèsponda : "N'av' nin lî çou k' Dâvid fuza, on djoû k'il-ourit faim, lu èt lès cis k'èstint avou lu? 4 Cumint k'il-intra èl mohon dè bon Diu, purda lès pans d' l'ofrande, lès magna èt 'nnè d'na azès cis k'èstint avou lu, adon k' lès prêtes seûlemint lès polèt magnér?" 5 Et i 'lzî d'héve : "Lu Fi d' l' ome èst mêsse dè sabat".

Jésus r'wèrixhe one min tote sowèye

6 On-ôte djoû d'sabat, Jézus aveût intré èl sinagogue, èt il-acsègnéve. I-gn-aveût là on-ome, ku s' dreûte min èsteût sowèye. 7 Lès scribes èt lès farisyins lu r'loukint, po vèy s' il lu r'wèrixhereût lu djoû dè sabat, po l' poleûr acusér. 8 Lu-minme saveût leûs pinsèyes. I d'ha à l'ome k' aveût l' min sowèye : "Lèvoz-v' èt s' drèssoz-v' vola è mitan". L'ome su lèva. 9 Jésus èlzî d'ha : "Dju v's-èl dumande : lu djoû dè sabat, è-st-i pèrmètou d' fé dè bin ou d' fé dè mâ?, du sâvér one vèye ou d'èl piède?". 10 I lès r'louka tortos, adon i d'ha à l'ome : "Sutindoz vosse min". I l' sutinda, èt s' min fourit xhapèye. 11 Zèls fourint tot mâvas, èt discutint inte du zèls du çou k' 'l-alint fé à Jésus.

Jésus tchûse lès doze apôtes

12 Il-ariva k' cès djoûs là, Jésus 'nn' ala èt monta al copète d'on tièr po priyér. I passa insi tote lu nut' à priyér l' bon Diu. 13 Cwand i f'za djoû, i houka sès dissipes, ét 'nnè tchuza doze, k'i louma apôtes. 14 C'èsteût Simon, k'i r'louma Pîre, su fré André, Djâke èt Djhan, Filipe èt Bartolomé, 15 Matieû, Thomas, Djâke lu fi da Alfé, èt Simon k'on louméve lu Zélote, Djuda lu fi da Djâke èt Djuda Iskariot', ki fourit l' trête.

Tot l'monde sût Jésus

17. I rud'xhinda dè tièr avou tos zèls ét d'mona èl valèye. I-gn-aveût là brâvemint d' sès dissipes, èt brâmint dès djins ki m'nint du tote lu Djudèye, èt d' Jérusalem, dè payis d' Tyr èt d' Sidon, k'èst djondant dèl mér. 18 Il-èstint m'nou po l' xhoûtér èt po s' fé sognér d' leûs maladèyes. Et lès cis ku l' diâle tunéve, èstint xhapés. 19 Tot l' monde cwèréve à l'aduzér, pace ki one fwèce mousséve foû d' lu, ki lès xhapéve tortos.

Lu grand sèrmon èl valèye

20 Adon, i r'louka sès dissipes èt djâsa : "Eûreûs lès cis d' vos-ôtes ki sont pôves, lu Rwèyôme dè bon Diu èst da vosse.

21 Eûreûs lès cis d' vos-ôtes k' ont faim asteûre, vos magneroz vosse sô. Eûreûs lès cis d' vos-ôtes ki plorèt asteûre, vos rîroz.

22 Eûreûs sèroz-v' cwand lès djins v' héront, k'i v' tchèsseront, k' i v' loumeront d' tos lès noms, k' i r'noyeront vosse nom come one sacwè d' mansî, à câse dè Fi d'l'ome. 23 çu djoû là, sèyoz eûreûs èt s' potchoz d' djôye, ca vosse récompinse è cî sèrè grande. C'è-st-insi k' leûs péres trêtint lès profétes.

24 Mins maleûr à vos-ôtes, lès ritches, pace ki vos-av' avou vosse pârt du boneûr!

25 Maleûr à vos-otes k' av' magné tot vosse sô asteûre, pace ki vos-âroz faim! Maleûr à vos-ôtes ki riyoz asteûre, pace ki vos sèroz-st-è doû èt k' vos pleûrroz.

26 Mâleûr à vos-ôtes cwand lès djins dîront dè bin d'vos : c'è-st-insi k' leûs péres fuzint avou lès fâs profétes.

I fât inmér sès innemis

27 Mins mi dju v' di, à vos-ôtes ki m'xhoûtoz : inmoz vos-innemis, fuzoz dè bin azès cis ki v' hèyèt; 28 bènixhoz lès cis ki v' mâdixhèt, prioz po lès cis ki d'hèt dè mâ d' vos. 29 A ci ki v's-a bouxhé so one tchife, prézintoz l' ôte; ét à ci k' a pris vosse paletot, lèyoz lî co vosse tchumîxhe.30 Dunoz à tot ci ki v' dumande; èt à ci ki hape çou k'èst da vosse, nu rud'mandoz rin.31 çou k' vos v'loz k' lès-ôtes fuzèhye por vos, fuzoz-l' por zèls. 32 Si v's-inmoz lès cis ki v's-inmèt, vus-ènnè sârè-t-on gré? Minme lès pécheûrs inmèt lès cis k' lès-inmèt. 33 Si vos f'zoz dè bin azès cis ki vus f'zèt dè bin, vus-ènnè sarè-t-on gré? Lés pécheûrs fuzèt tot parèy.34 Et si v' prustoz azès cis ku v's-èstoz sûrs k' i v' rindront, quéne récompinse ènn' âroz-v'? Minme lès pécheûrs prustèt azès pécheurs, po k'on 'lzî rinde tot parèy.

35 Ku dè contrêre, inmoz vos-innemis, fuzoz dè bin èt prustoz sins comptér qu'on v' rindrè; vosse récompinse sèrè grande, èt v' sèroz lès-èfants dè Très-Hôt. Lu-minme èst bon po lès-ingrâts èt lès mâvas. 36 Sèyoz miséricordieûs, tot come vosse Pére èst miséricordieûs.

I n' fât nin djudjér l's-ôtes

37 Nu djudjoz nin, èt vos n'sèroz nin djudjés; nu condannoz nin, èt vos n' sèroz nin condannés. Pardonoz, èt v' sèroz pardonés. 38 Dunoz, èt on v' dinrè, one bone mèsûre, plinne à make, èt bin c'xhoyowe, ki sèrè vûdèye è vosse vantrin. Pace ki avou l' mèsûre ku v's-âroz ahèssé l's-ôtes, on v's-ahèsserè avou.

39 I 'lzî f'za co çusse comparêson : "Est-ce k'on-aveûle pout minér on-ôte aveûle? Nu vont-i nin toumér tos lès deûs è xhorâ?

40 Lu dissipe n' èst nin pu grand ku s'mêsse. Lu ci k' èst bin fôrmé sèrè come su mêsse.

41 K'av' à r'loukér lu fistou du strin k' èst è l'oûy du vosse fré, adon ku vos n' vèyoz nin l' seûmî k' èst è vosse? 42 Cumint p'loz-v' dîre à vosse fré : "Fré, lèyoz-m' rutirér lu fistou k' èst è voste oûy", cwand vos n' vèyoz nin l' seûmi k'èst è vosse. Ipocrite, boudjoz po c'mincér l' seûmi k'èst è vost-oûy, vos vièroz adon a r'tirér l' fistou k' èst è l'oûy du vosse fré!

43 On bon-âbe nu dinrè mâye dès mâvas frûtèdjes, èt on-âbe k'èst mâva nu pout d'nér dès bons.44 Chake âbe èst c'noxhou po sès frûtèdjes. On n' côpe nin dès figues so dès spines, èt on n' côpe nin dès rèzins so dès ronxhes. 45 L'ome bon aboute çou k' èst bon foû du s'coûr k' èst bon; èt l'ome k' èst mâva assètche çou k' èst mâva foû du s'coûr, k' èst mâva. Ca çou ku l' boc dit, c'èst çou ki mousse foû dè coûr.

I fât bâti sol rotche

46 Pocwè m' houkoz-v' : "Sègneûr! Sègneûr!", adon ku vos n' fuzoz nin çou k' dju di. Lu ci ki m'vint trouvi, ki xhoûte mès paroles ét ki fêt çou k' dju di, dju v' va dîre kî i ravize. 48 I ravize on-ome ki bâtixhe one mohon. Il-a foyé bin bas èt a mètou lès fondâcions sol rotche. Cwand lès grantès-êwes ont m'nou, èle ont arouflé conte dèl mohon, mins n' l' ont nin fêt boudjér, pace k' èle èsteût bin bâti. 49 Mês l' ci k' a oy sins fé çou k' dj'a dit, i ravize on-ome k' a bâti s' mohon â rés' dèl tère, sins noune fondâcion. Lès grantès-êwes ont m'nou, ét tot dreût èle a stou makèye djus; du çusse mohon-la, i n' dumeûre pus rin.

7.

Jésus xhape lu sèrviteûr dâ centurion

Cwand Jésus ourit dit tot çoula d'vant l'peûpe, il-intra èl vèye du Cafarnaom. 2 On centurion aveût on-èsclave, k'èsteût malâde èt k'aléve mouri. Il-î t'néve brâvemint. 3 Come il-aveût oy djâsér d' Jésus, il-èvoya dès notâbes du d'vins lès Juifs, po ki lî d'mandaxhint du v'ni et d'xhapér s' dômèstique. 4 Cwand il-arivint adré Jésus, il-insistint tot d'hant : "I mèrite ku vos f'zoxhe çoula por lu. 5 Il-inme bin nosse peûpe. C'èst minme lu k'a bâti nosse sinagogue".6 Jésus ala donc avou zèls. Mins come il-èsteût co lon du s' mohon, lu centurion èvoya dès camarâdes po lî dîre : "Sègneûr, nu purdoz nin çusse ponne-la, ca dju n'mèrite nin ku v's-amoussoxhe duzos m' teût. 7 Dj'a minme pinsé ku dj' n' aveû nin l' dreût du v' vuni trouvi mi-minme. Duhoz seûlemnt on mot, ét m' dômèstique sèrè xhapé. 8. Mi avou, dju so on-ome k'a dès mêsses, ét dju c'mande à dès sôdards. Dju di à cici : "Aloz", èt i va; èt à on-ôte : Vunoz", èt i vint; èt à m' dômèstiquue : "Fuzoz çoula", èt i l' fêt. 9. Cwand Jésus oya çoula, i s'èwèra. I s' toûrna vès tos lès cis k' alint avou lu, po 'lzî dîre : "Dju v's-èl di, minme duvins Israèl, dju n'a nin trouvi ostant d' fwè". 10 Cwand lès cis k'avint stou èvoyés rintrint è leû mohon, is trovint l'èsclave bin pwèrtant.

L'èfant dèl vève du Naïm

11 Pus târd, Jésus ala èn-one vèye k'on louméve Naïm. Sès dissipes èt brâmint dès djins î alint avou lu. 12 Il-èstint arrivés nin lon dès pwètes dèl vèye. Volà k'on-z-èpwèrtéve on mwèrt : c'èsteût lu seûl fi d'one mame, k' èsteût dja vève. Brâmint dès djins dèl vèye alint avou lèye. 13 Cwand l' Sègneûr vèya çoula, i s'è m'na mâ, i 'lzî d'ha : "Nu ploroz nin!".14 I s'avança èt apougna bîrâ; lès cis k' èl pwèrtint s'arètint. I d'ha : "Djône ome, dju v's-èl di, lèvoz-v'!"15 Et l'mwèrt su r'drèssa, èt s'mèta à djâsér. Jésus èl rinda à s'mame. 16 Lu sogne atouma so tortos, i lowint l' bon Diu, tot d'hant : "On grand proféte s'a lèvé è mitan d' nos-ôtes" èt co : "Lu bon Diu a rindou visite à s'peûpe". 17 On 'nnè djasa tot-avâ l' Djudèye, èt d'vins tot l' payis d' tot-âtoûr.

Djhan èvoye du sès dissipes adré Jésus

18 Lès dissipes da Djhan lî djâsint d' tot çoula. 19 Djhan ènnè houka deûs èt l's-èvoya adré l' Sègneûr po lî d'mander : "Estoz-v' lu ci ki deût v'ni, ou bin d'vans-dj' ènnè rawârder on-ôte?". 20 Cwand cès-omes arivint adré lu, is lî d'hint : "Djhan lu Batiste nos-a èvoyés po v' dumandér : "Estoz-v' lu ci ki deût v'ni, ou bin d'vans-dj' ènnè rawârdér on-ôte? 21 A c' moumint là, Jésus sogna brâvemint dès djins du leûs maladèyes, du leûs plâyes, èt dès mâvas-èsprits, èt à brâvemint dès-aveûles i d'na l' vûe. 22 I purda adon l' parole èt 'lzî d'ha : "Aloz r'dîre à Djhan çou k' vos-av' vèyou èt çou k' vos-av'oy : lès aveûles vèyèt, lès clèpâs rotèt, lès lépreûs sont xhapés èt lès soûrds oyèt, lès mwèrts su r'lèvèt, lès pôves oyèt l'Bone Novèle. 23 Eûreûs è-st-i lu ci k' n'èst nin scandalisé à câse du mi".

çou k' Jésus pinse du Djhan

24 Cwand lès cis k' Djhan aveût èvoyés fourint rèvôye, Jésus s' mèta à dîre azès djins : "K'av' sutou vèy è dézêrt? On cladjot ku l'êr cuxheût? 25 Mins k'av' sutou vèy? on-ome bin moussé avou dès bèlès bagues? Mins lès cis k'ont dès bês moussemints èt ki vikèt bin, su trovèt d'vins lès mohons dès rwès.26 Adon, k' av' sutou vèy? On proféte? A bin âye, dju v's-èl di! èt co pus' k'on proféte. 27 C'èst l'ci k'on-z-a scrît sor lu : 'Vola k' dj' èvoye mu andje duvant vos, il-apontèyerè l' vôye ku vos d'vos passér sus".

28 Dju v's-èl di : du tos lès-omes k'ont m'ni â monde, i-gn-a nouk ki seûxhe pus grand ku Djhan. Et portant, lu pus p'tit d'vins lu Rwèyôme dâ bon Diu, èst co pu grand k' lu. 29 Tos lès cis k'ont xhoûté Djhan, minme lès publikins, ont ruc'noxhou l'djustice dâ bon Diu, cwand il-ont r'çû l' batème da Djhan. 30 Mins lès farisyins èt lès docteûrs dèl Lwè, ont r'fûsé l' plan ku l' bon Diu aveût sor zèls, èt n' ont nin r'çû s' batème.

31 Cumint fât-i comparér lès-omes d'asteûre, kî ravizèt-is? 32 I ravizèt dès gamins, assîs sol bati dè viyèdje, èt ki s' criyèt l'onk à l'ôte : "Dj'avans djowé dèl flûte por vos, ét v' n'av' nin dansé; dj'avans tchanté dès tchants d' doû, ét v' n' av' nin ploré". 33 Djhan l' Batisse a v'nou, i n' magnéve nin dè pan èt i n' buvéve nin dè vin, ét vos d'hoz : 'C'èst l'diâle k' èl tunéve'; 34 lu Fi d' l' ome èst là, ki magne ét ki beût, ét vos d'hoz : 'C'è-st-on lofeû ét on buveû, on camarâde dès publikins èt dès cis ki f'zèt â pètchîs!" 35 Mês l' sadjèsse dè bon Diu su fêt vèye du tos sès èfants".

Jésus rumèt sès pètchîs al fème ki vikéve mâ

36 On farisyin èl houka, po k' i m'naxhe magnér avou lu. Il intra èl mohon dè farisyin, èt s' mèta al tâve. 37 Et v'la k'amoussa one fème dèl vèye, ki vikéve mâ. Ele aveût oy ku Jésus magnéve adré l' farisyin, ét èle apwèrtéve on bê vâse du valeûr, tot plin d' parfum.38 Tot plorant, èle su t'néve podrî lu, à sès pîs, èt sès lâmes toumint so lès pîs da Jésus. Ele lès ruxhourbéve avou ses dj'vès, lès bâhéve èt î mètéve dè parfum. 39 Cwand i vèya çoula, lu farisyin k' aveût houké Jésus, pinsa è lu-minme : "çuste ome-la s' il-èsteût vrêmint on proféte, i sâreût kî èst çusse fème k' èl vint t'ni, èt çou k' èle èst : one djint ki vike mâ". 40 Jésus djâsa : "Simon, dj'a one sacwè à v' dîre"- "Djâzoz, Mêsse". 41 Adon Jésus d'ha : "I- gn-aveût onk ku deûs-omes lî d'vint dès çans. Lu prumî lî d'véve cinq cints pèces, èt l' ôte cinkante.42 Mês nouk du zèls aveût d' kwè payér. Adon, i 'lzî r'mèta leû dète à tos lès deûs. Lu kéke dès deûs l'inmerè l' mî?".43 Simon rèsponda : "Lu ci k'on lî a r'mètou l' pus', mu sonle-t-i". - "Vos-av' rêzon" lî d'ha Jésus. 44 Adon, i s' toûrna vès l'fème, tot d'hant : "Vos vèyoz çusse fème? Dj'a intré è vosse mohon, èt vos n' m' av' nin vûdé d' l' êwe so lès pîs. Lèye, èle lès-a ramouyés avou sès lâmes èt lès-a r'xhourbi avou sès dj'vès.45 Vos n' m' av' nin bâhé; lèye, duspôye k'èle a amoussé, èle n' a nin lèye du m' bâhér lès pîs. 46 Vos n' m' av' nin mètou dè parfum so l' tièsse; lèye a vûdé on parfum d' valeûr so mès pîs. 47 Vola pocwè dju v's-èl di : sès pètchîs, tos sès pètchîs, lî sont r'mètous, à câse k' èle a brâvemint inmé. Ca l' ci k'on lî r'mèt wê d'tchwè, n' inmerè wêre nin pus".48 Adon i d'ha al fème : "Vos pètchîs vus sont r'mètous". 49 Lès cis k' èstint al tâve su mètint à s'dîre inte du zèls : "Kî èst çuste ome là, ki va minme djusk' à r'mète lès pètchîs?" 50 Adon Jésus d'ha al fème : "Vosse fwè v's-a sâvé, aloz è pâye!".

8.

Lès fèmes ki sûhint Jésus

1 Jésus passéve èzès vèyes èt èzès viyèdjes, tot prétchant èt tot-z-anonçant l' Bone Novèle dè Rwèyôme dè bon Diu; les Doze èstint avou lu. 2 I-gn-aveût avou dès fèmes, k'il-aveût dèlivré du mâvas-èsprits èt hyapé d' leûs maladèyes : Maria, qu'on louméve Madelène, ku set' démons avint moussé foû d'lèye, 3 èt Janne, lu fème da Cousa, l'intendant da Hérode, èt brâvemint d's-ôtes, k' èl sièrvint avou çou k'èle avint.

Lu parabole dè sèmeû

4 Brâvemint dès djins s'avint rassonlé èt du totes lès vèyes, on v'néve trouvi Jésus. Adon, i 'lzî d'ha çusse parabole :5 "On sèmeû èst èvoye sèmer su s'mince. Sol tins k' i sème, dès grins ont toumé sol bwèrd dè route, lès djins ki passint lès-ont c'triplé èt lès oûhês lès-ont v'ni magnér.6 I gn-a dès grins k'ont toumé èzès pîres. Il-ont soûrdou, mins il-ont sowé pace k'i-gn-aveût noune frèxheûr.7 Dès grins ont toumé èzès spines. Il-ont djèté, mins lès spines lès-ont stofé. 8 Enfin, dès grins ont toumé èl bone tère. Il-ont crèxhou èt ont d'né cint po onk". Tot d'hant çoula, i èlèva l' vwès po dîre : "Ku l'ci k'a dès-orèyes po oy, k' il-ôxhe".

9. Sès dissipes lî d'mandint çou ku c' fâve voléve dîre. 10 I 'lzî rèsponda : "Vos-ôtes vos p'loz savou lès mistéres dè Rwèyôme dè bon Diu, mins l's-ôtes n'ont k' lès fâves. Insi i vièront sins vèye, i xhoûtront sins comprinde. C'est çou ku l' proféte a dit.

11 Vola l' fâve. Lu s'mince, c' èst l'parole dè bon Diu. 12 Lès cis k' sont â bwèrd dèl vôye, c'èst lès cis k'ont oy; mins l'diâle a m'nou et a r'sètché l' Parole foû leûs coûrs, po lès-éspêtchér d' creûre ét d' èsse sâvés. 13 Lès cis k' sont èzès pîres, ont oy lu Parole, èt il-ont stou contints d' èl ruçûre. Mins i n'ont nounes rècinèyes, i cruèt po on moumint. Et cwand çoula d'vint mâlâhi, i su r'tirèt. 14 Lès cis k'sont èzès spines, ont bin oy. Mins pus târd, lès toûrmints dèl vèye, lu ritchèsse, lès plêzirs lès-ont stofé, ét i n'ont nin rapwèrté. 15 Lès cis k' sont toumé èl bone tère, ont oy d' on bon coûr et avou bone volté. Il-ont wârdé l' Parole èt l' fuzèt rapwèrtér par leû pacyince.

I n' fât nin catchér l' loumîre

16 Nouk n' èsprint one lampe po l'catchér d'zo on taxhon, èt on n' èl mèt nin po d'zo l' lét; on l' mèt so on tchandeleû, po k' lès cis k'amoussèt vèyèxhent lu loumîre. 17 Ca i-gn-a rin k'èst catché, ki n'dexûhe vuni â djoû; i-gn-a nou s'crèt, ki n' deûxhe èsse cunoxhou d' tot l'monde. 18 Loukoz donc' al manîre ku v' xhoûtoz. Ca lu ci k' a dèdja, ruçûrè co, èt l'ci k' n' a rin, on lî r'prindrè minme çou k' i pinse avou.

Lu vrê parintèdje da Jésus

19 Su mame èt sès frés èl vunint trouvi, mins is n' polint nin arivér k'à lu à câse dès djins. 20. On lî f'za savou : "Vosse mame èt vos frés sont là à l'ouxhe, is v' volèt vèye. 21. I 'lzî rèsponda : "Mu mame èt mès frés, c'èst lès cis k' oyèt l' Parole dè bon Diu, ét k' èl fuzèt".

Jésus calmèye l'êr èt l'êwe

22 Il-ariva k'on djoû, i monta èn-on batê avou sès dissipes, tot 'lzî d'hant : "Passans du l'ôte dès costés d' l' êwe". I montint è batê.23 Tins k'i nêvyint, i s'èdwèrma. Tot d'on côp, on vint tèripe s'abata sol lac, lu batê s'èplin.nixhéve d' êwe ét i fourint tot strindous. 24 Adon, i l' alint trouvi èt l' duspièrtint, tot lî d'hant : "Mêsse, mêsse, dj' èstans pièrdous!" Mins lu su r'lèva, groûla so l'êr et l'êwe k' èstint d'banés. I s' calmint ét tot-a-fêt ruduv'na keû. 25. I 'lzî d'ha: "Vosse fwè, wice è-st-èle?" Tot plins d' sogne, i s'èwèrint, su d'hant inte du zèls : "Ku pinsoz-v' k' èst çuste ome-la, ki c'mande à l'êr èt à l'êwe, ét is l' xhoûtèt".

Jésus xhape onk ku lès démons t'nint

26. I passint insi è payis dè Jérasényins, k' èst d' l' ôte dès costés dèl Galilèye. 27. I d'xhindint al tère. I rèscontrint on-ome du çusse vèye là, ku lès démons t'nint. Duspôye lontins, i n' èsteût pus moussé. I n' vikéve pus è noune mohon, mins avâ lès tombes.28 Cwand i vèya Jézus, i criya èt s' tapa al tère duvant lu. Du tote su vwès, i criya : "K' i-gn-a-t-i inte du mi et vos, Jésus, lu Fi dè Grand Diu? Dju v's-èl dumande, nu m' fuzoz nou mâ". 29 Ca i c'mandéve â mâva èsprit k'i moussaxhe foû d' l' ome. Sovint, l'èsprit èl mêstrihyéve. Adon, po l' wârdér, on l' loyéve avou dès tchinnes et dès-èfrapes. Mins i spiyéve sès loyins èt l'démon èl minéve è dézêrt. 30 Jésus lî d'manda : "Cumint v' loume-t-on?". I rèsponda : "Légion", ca il-èstint leûs brâmint à èsse intrés è çuste ome. 31 I lî d'mandint k' i n' èlzî cumandaxhe nin d'aler è l' abîme.

32 I-gn-aveût là on gros tropê d' pourcês, ki magnint sol tièr. I lî d'mandint k' i 'lzî d'naxhe lu pèrmission d'intrér d'vins zèls. I 'lzî pèrmèta.33 Tos lès démons moussint adon foû d' l'ome, èt moussint èzès pourcês. Tot l' tropê dâra adon d'al copète dè tièr è l'êwe, èt s'nèya.34 Cwand lès cis k' lès wârdint vèyint çoula, i corint èvôye, èt aboutint l' novèle èl vèye èt d'vins lès cinses. 35 Lès djins v'nint vèye çou ki s'aveût passé, èt arivint adré Jésus. I trovint l'ome, ku lès démons avint moussé foû d' lu, assî, moussé, mêsse du lu, âs pîs d' Jésus. I hapint sogne. 36 Lès cis k' avint vèyou l' afêre, èlzî racontint cumint k' l' ome, ku les démons tourmintint, aveût stou xhapé.37 Totes lès djins dè payis dè Jérasényins lî d'mandint adon k' i 'nn' alaxhe èrî d' zèls, ca one tèripe sogne lès-aveût hapé tortos. I r'monta adon è batê, ét 'nnè rala. 38 L'ome ku lès démons avint moussé foû d' lu, lî d'manda k' i lu wârdaxhe avou lu. Min i l' rèvoya, tot lî d'hant : 39 "Rintroz è vosse mohon, èt racontoz tot çou ku l' bon Diu a fêt por vos". I 'nn' ala insi po dîre avâ tote lu vèye çou k' Jésus aveût fêt por lu.

Jésus xhape one fème ki pièdéve dè song èt lu p'tite bâcèle da Jaïre

40 Cwand Jésus rintra, tot l'monde èsteût là. I lu rawârdint tortos. 41 Et vola k' ariva on-ome, k'on louméve Jaïre; il-èsteût mêsse dèl sinagogue. I touma azès pîs d' Jésus, po lî d'mandér k'il-intraxhe è s' mohon, 42 ca su p'tite bâcèle, k' aveût â pô près doze ans, c'èsteut l'seûle èfant k'il-aveût, èsteût al mwèrt. Sol tins k'il-î aléve, lès djins èl sutrindint d' tot costé. 43 Et v'la k'one fème, k'aveût one piète du song duspôye doze ans, - èle aveût alowé tot çou k'èle aveût avou lès docteûrs sins k'nouk èl polaxhe ruwèri, - 44 avança po podrî èt apiça l' bwèrd du s'moussemint. A c'moumint-la, lu piète du song s' arêta. 45 Jésus d'ha : "Ki èst-ce ki m'a t'nou?" Là ku tot l'monde duhéve k'i-gn-aveût nouk, Pîre duha : "C'èst lès djins ki v' sutrindèt d' tot costé et k' i v' rat'nèt". 46 Mins Jésus : "I-gn-a onk ki m'a t'nou, ca dj'a sinti k' one fwèce mousséve foû d' mi". 47 Cwand l' fème vèya k' èle nu poléve nin d'moni catchèye, èle avança tot tronlant, su tapa al tère duvant lu, èt esplica duvant tot l' monde pocwè èle l'aveût t'nou, èt cumint k' tot d'on côp, èle aveût stou xhapèye. 48. I lî d'ha : "Mu fèye, vosse fwè v's-a sâvé. Aloz è pâye".

49. I djâséve co, k'on-ome ariva d' èl mohon dè mêsse dèl sinagogue, po dîre : "Vosse pitite bâcèle èst mwète; nu tourmintoz pus l' mêsse". 50 Cwand Jésus oya çoula, i lî d'ha : "N'ayoz nin sogne, ayoz seûlemint l' fwè, ét èle sèrè sâvèye".51 Cwand il-ariva al mohon, i n' pèrmèta à nouk d'intrér avou lu, sâve Pîre, Djhan èt Djâke, insi ku l' papa et l' mame da l'èfant. 52 Tot l'monde ploréve ét su d'lamèn'téve. I 'lzî d'ha "Nu ploroz nin; èle n'èst nin mwète, èle dwèrt". 53 I riyint d' lu, ca i savint bin k' èle èsteût mwète. 54 Mins lu apougna s' min ét lî criya : "Mu fèye, lèvoz-v'". 55. L'èsprit lî ruv'na, ét tot dreût, èle su lèva. I d'ha adon k'on lî d'naxhe à magnér. 56. Lès parints fourint èwèrés. I l'zî d'manda k' is n' duhaxhint à nouk çou k' i s'aveût passé.

9.

Jésus èvoye sès apôtes prétchér

I houka lès Doze ét 'lzî d'na fwèce ét ôtorité sos tos lès démons, ét po k'i polaxhint sognér lès maladèyes. 2 I l's-èvoya prétchér lu Rwèyôme dè bon Diu èt sognér lès malâdes.3 I 'lzî d'ha : "Nu purdoz rin po fé l'vôye, nou bordon, nou sètch, nou pan, nou çans, ét n' purdoz nin deûs moussemints. 4 Duvins tot l' minme kéne mohon ku v's-âroz amoussé, dumonoz-î; èt c'èst d' là ku vos 'nnè rîroz.5 Si lès djins r'fûsèt du v' ruçûre, moussoz foû d' leû vèye, tot c'xhuant l' poussîre djus d' vos pîs : çu sèrè on signe conte du zèls".6 I 'nn'alint donc', rotant avâ tos lès viyèdjes, po-z-anoncér l' Bone Novèle èt sognér lès malâdes du tot costé.

çou k'Hérôde pinse du Jésus

7. Lu rwè Hérode aveût oy çou ki s'passéve, èt i su d'mandéve cwè, pace k'i-gn-aveût dès cis ki d'hint : "C'èst Djhan ki s'a r'lèvé d' inte lès mwèrts". 8 D'ôtes duhint :"C'èst Elie k'è-st-aparètou", èt d's-ôtes : "C'è-st-on proféte du d'vins l' tins k' èst rum'ni". 9 Hérode duhéve : "Dj' a fêt côpé l' tièsse à Djhan. Kî èst cici, ku dj' ô tant djâsér d' lu?". Et i cwèréve al vèy.

Jésus dène à magnér à cinq mèye omes

10. Cwand lès-Apôtes rum'nint, i lî racontint tot çou k'il-avint fêt. I lès purda avou lu, èt su r'tira sol costé, nin long èrî d'one vèye k' on louméve Bethsaïde. 11 Cwand lès djins l'apurdint, i l' sûhint. I lès r'çûha èt 'lzî djâza dè Rwèyôme dè bon Diu. Lès cis k' ènn'avint mèzâxhe, i lès xhapa. 12 Lu djoû c'mincéve à baxhér. Lès Doze vunint adré lu èt lî d'hint : "Rèvoyoz lès djins, k'il-alèxhent èzès viyèdjes èt èzès cinses dè vwèzinèdje, po-z-î lodjér èt î trouvi d' kwè magnér, ca voci nos-èstans è dézêrt. 13 I 'lzî rèsponda : "Dunoz 'lzî vos-minmes à magnér". I lî d'hint : "Nos n'avans nin pus' ku cinq pans èt deûs pèxhons, à mons ku dj' îrins nos-minmes atch'tér d' l' à-magnér po tot l''monde".14 Lès djins èstint â pô près leûs cinq mèyes omes. I d'ha à sès dissipes : "Fuzoz-lès assîr par groupes du cinquante". 15 I f'zint insi ét lès f'zint assîr tortos. 16 Lu, i purda lès cinq pans èt lès deûs pèxhons, rulouka l' cî, lès bènixha, lès k'frâla èt lès d'na azès dissipes, po k' i lès pârtixhaxhint azès djins. 17 Et tot l' monde magna à s' sô. Avou lès bokèts ki d'monint, on ramassa po rimpli doze tchènas.

Lu profèssion d'fwè da Pîre

Jésus anonce k' i deût mouri èt su r'lèvér dès mwèrts

18 On djoû, Jésus priyéve tot seû. Lès dissipes èstint avou lu, ét i 'lzî d'manda : "Ku d'hèt lès djins ku dj' so?" 19 I rèspondint : "Djhan-Batisse; po d-s-ôtes vos-èstoz Elie, ou bin onk dès vîs Profétes ki s' a r'lèvé." 20 I 'lzî d'manda : "Mins vos-ôtes, ku d'hoz-v' ku dj'so?" Pîre rèsponda : "Vos-èstoz lu Christ dè bon Diu". 21 I 'lzî d'finda sévêremint k' i n'èl duhaxhint nin à nouk, 22 tot d'hant : "I fât ku l' Fi d' l' ome soufère brâvemint, ku lès vîs èt lès mêsses dès Prêtes èt lès scrîbes èl runoyèxhent, k' i seûxhe towé et k' i s' rulîve lu treûzinme djoû".

Po sûre Jésus, i fât pwèrtér s' creû

23 I d'héve à tot l'monde : "S'i-gn-a onk ki vout v'ni avou mi, k' i s'roûvèye lu-minme, k' i prinde su creû tos lès djoûs, èt k' i m' sûxhe. 24 Lu ci ki vôrè sâvér s' vèye, èl pièdrè; lu ci ki pièdrè s' vèye à câse du mi, èl sâvrè. 25 Ku siève-t-i à on-ome du gangnér l' monde ètîr, s' i s' pièrd lu-minme, ou s' i s'fêt dè twèrt à lu-minme? 26 Ca l' ci k' ârè avou honte du mi èt d' mès paroles, lu Fi d' l' ome ârè honte du lu cwand i vinrè è s' glwère èt èl cisse dè Pére èt d' sès andjes. 27 Dju v's-èl di : i-gn-a voci dès cis ki n' cunoxhront nin l'mwèrt, k'i n'ayèxhe vèyou d'vant lu Rwèyôme dè bon Diu".

Jésus lêt vèye on pô du s' glwère

28 A pô près ût djoûs après cès paroles, i purda Pîre, Djhan èt Djâke, èt monta so one hôteûr po priyér. 29 Sol tins k'i priyéve, il-ariva ku s' vizèdje candja, èt k' sès moussemints duv'nint tot blancs ét blaw'tint d' loumîre. 30 Et vola k' deûs-omes aparètint, ki djâsint avou lu. C'èsteût Moyize èt Elie; 31 duvins leû glwère, i s'intèrtunint avou lu du s' dépârt, ki s'aléve fé à Jérusalem. 32 Pîre èt lès cis k' èstint avou lu, lu somèy lès-aveût come supiyé; cwand i s' duspièrtint, i vèyint Jézus s' glwère, avou lès deûs-omes k' èstint avou lu.33 A moumint k' i l' cwitint, Pîre duha à Jésus : "Mêsse, il-èst bon ku nos d'monanxhe voci. Drèssans treûs houbètes, one por vos, one po Moyize èt one po Elie". I n' saveût nin çou k' i d'héve.34 Sol tins k' i djâséve, one noulèye ariva, ki lès rafûla tortos. Cwand i moussint d'vins, i fourint tot s'bèrés. 35 Adon, one vwès su f'za oy du d'vins l' noûlèye, ki d'héve : "Cici èst m' Fi, lu ci k'dj'a tchûzé, xhoûtoz-l'". 36 Et cwand l'vwès ourit tot djâsé, Jézus su r'trova tot seû. Zèls su têhint èt n' duhint rin à nouk, cès djoûs là, du çou k' il-avint vèyou.

Jésus sâve on-èfant ku l'démon t'néve

37 Lu djoû d'après, â moumint k' i rud'xhindint dèl hôteûr, brâmint dès djins èl vunint rèscontrér.38 Et vola ku du d'vins zèls, on-ome lî criya : "Mêsse, dju v-s-èl dumande, tapoz on côp d'oûy so m' fi, c'èst l' seûl ku dj'a. I-gn-a on mâva èsprit k' èl tint. 39 Tot d'on côp, i s' mèt à criyér, i l' cuxheût à tote fwèce èt l' fêt samér. C'è-st-aprome cwand il a come tot spiyé, k'i 'nnè va. 40 Dj'a d'mandé à vos dissipes k' i l' tchèssaxhint, mins i n' l'ont nin polou fé. 41 Jésus djâsa : "Omes ku v's-èstoz sins noune fwè èt plins d' calinerèye, djusk'à cwand sèrè-dj' avou vos-ôtes èt fârè-t-i ku dju v' supwète! Aminoz vosse fi voci. 42 A moumint k' l'èfant ariva tot près, lu démon lu tapa al tère èt l' cuxhoya à tote fwèce. Mês Jésus groûla sol mâva èsprit, xhapa l' èfant èt l' rinda à s' papa. 43 Tot l'monde s'èwèra dèl grandeûr dâ bon Diu.

Po l'deûzinme côp, Jésus anonce su Passion èt s' Résurècsion

Adon ku tot l'monde s'èwèréve du tot çou k' i f'zéve, Jésus d'ha à sès dissipes : 44 "Mètoz-v' bin èl tièsse çou k' dju v' di : lu Fi d' l'ome va èsse lîvré èzès mins dès-omes.45 Mins i n' compurdint nin cès paroles. Ele èstint por zèls come vwèlèyes, po k' i n' compurdaxhint nin çou k' i v'léve dîre. Et il-avint sogne d' èl kèstionér so çoula.

Lu pus grand d'vins lès dissipes

46 I 'lzî v'na one îdèye èl tièsse : lukéke du zèls èsteût l' pus grand? 47 Mins Jésus saveût du kwè i discutint è fond d' leû coûr. I purda on p'tit èfant, èt l' mèta djondant d' lu. 48 I 'lzî d'ha : "Lu ci ki r'çût çu p'tit èfant à câse du m' nom, c'èst mi k'i r'çût. Et l' ci ki m' ruçût, ruçût lu ci k' m'a avoyé; pace ki lu ci d' inte du vos-ôtes k' èst l' pus p'tit, c'èst lu k' èst pus grand".

Lu ci ki tchèsséve dès démons po l' nom da Jésus

49 Djhan lî d'ha : "Dj'avans vèyou onk ki tchèsséve lès démons è vosse nom. Nos l'avans espêtché, à câse k' i n' vint nin avou nos-ôtes. 50 Jésus lî rèsponda : "I n'èl fât nin espêchér, ca l' ci ki n' èst nin conte du nos-ôtes, è-st-avou nos-ôtes".

Lu voyèdje vès Jéruzalem

Dès Samaritins rufûsèt du r'çûre Jésus

51 Come lu tins k' i d'véve ènn' alér èsteût là, Jésus purda sins halkinér lu vôye du Jérusalem. 52 Il-avoya des mèssèdjîs d'vant lu. Il-arivint èn-on viyèdje du Samaritins po lî apontiér tot-a-fêt. 53 Mins i n' fourint nin r'çûs, à câse k' il-aléve à Jérusalem. 54 Cwand i vèyint çoula, lès dissipes Djâke èt Djhan dumandint : "Sègneûr, v'loz-v' ku nos c'mandanxhe â feû dè cî k' i d'xhinde po lès dustrûre tortos?" 55 Jésus su r'toûrna èt lès groûla. 56 Et i 'nn' alint èn-on-ôte viyèdje.

Lès condicions po sûre Jésus

57. Come i rotint, i-gn-ourit onk ki v'na dîre : "Dju v' vou sûre tot là ku v's-aloz". 58 Jésus lî d'ha : "Lès r'nâs ont leûs trôs èt lès-oûhês dè cî, leûs nids. Mês l' Fi d' l'ome n'a noune plèce po-z-î mète su tièsse". 59 I d'ha à on-ôte : "Suhoz-m'!".I rèsponda :" Sègneûr, pèrmètoz-m', po c'mincér, d'alér ètèrér m' papa". 60 Jésus lî rud'ha : "Lèyoz lès mwèrts ètèrér leûs mwèrts; vos, aloz anoncér lu Rwèyôme dè bon Diu". 61 Eco on-ôte lî d'ha : "Dju v' va sûre, Sègneûr, mins duvant, pèrmètoz-m' d' alér dîre â r'vèye azès cis ki sont è nosse mohon". 62 Jésus lî rèsponda : "Lu ci ki mèt l' min à l'érère, èt ki r'louke podrî lu, n' èst nin fêt po lu Rwèyôme dè bon Diu".

10.

Jésus èvoye prétchér lès septante-deûs dissipes

Mâleûr po lès viyèdjes du Galilèye

Après çoula, i 'nnè tchûza septante-deûs-ôtes èt l's-avoya duvant lu, deûs à deûs, duvins totes lès vèyes èt lès plèces k'i d'véve alér lu-minme. 2 I 'lzî d'héve : "L'awous èst grande, mês i-gn-a wêre d'ouvrîs. Dumandoz â mêsse du l'awous k'il-avoye dès-ouvrîs è sès tchamps. 3 Aloz! Dju v's-èvoye come dès ègnês è mitan dès leûs. 4 N'èpwèrtoz noune boûse avou vos, èt nou sètch èt nou solés. Nu d'hoz bondjoû à nouk avâ lès vôyes.5 Cwand v'mousseroz èn-one mohon, duhoz po c'mincér : pâye è çusse mohon. 6 S'i s'î troûve on-ome du pâye, vosse pâye rupwèserè sor lu; autemint, èle ruvinrè sor vos.7 Dumonoz è çusse mohon là; vos-î magneroz èt v's-î beûroz çou k' vos-î troûvroz : l'ouvrî mèrite çou k'i gangne. Nu passoz nin d'one mohon à l'ôte. 8 Duvins totes lès vèyes ku v' sèroz intrés, èt k'on v's-î arè r'çû, magnoz çou k'on v' présintrè. 9 Sognoz lès malâdes ki î sont, ét d'hoz azès djins : lu Rwèyôme dè bon Diu èst tot près. 10 Mês si v's-èstoz intré èn-one vèye, èt k'on n' vus-î a nin r'çû, moussoz foû so leûs plèces èt d'hoz :11 'Minme lu poussîre ki tint à nos pîs, nos l' cuxhuans po v's-èl lèy. Portant, vos l'duvoz savou : lu Rwèyôme dè bon Diu èst tot près'. 12 Dju v's-èl di : çu djoû la, on sèrè mons sévêre po Sodome ku po çusse vèye-là.13 Mâleûr à twè, Corazîne! Mâleûr à twè, Betsaïde! Ca si lès mirâkes k'ont stou fêts amon vos-ôtes avint stou fêts à Tyr èt à Sidon, i-gn-a lontins k'i s' ârint mètou dès bagues du doû, èt s'arint assît so dès cindes po fé pènitince.14 A bin dju v's-èl di, on sèrè mons sévêre, lu djoû dè Djudjemint, po Tyr èt po Sidon ku por vos! 15 Et twè, Cafarnaom, pinses-tu ku t' sèrès èlèvèye k' â cî? Tu sèrès tchôkèye è l'enfêr! 16 Lu ci ki v' xhoûte, mu xhoûte; èt l'ci ki v' mèprîze, mu mèprîze. Et l'ci ki m' mèprîze, mèprîze lu ci k' m'a èvoyé".

Lu récompinse dès dissipes

17 Lès septante-deûs k' avint stou èvoyés, rum'nint tot djoyeûs. "Sègneûr, duhint-i, minme lès démons, à oy vosse nom, nos xhoûtèt!" 18 I 'lzî d'ha : "Dju vèyéve Satan toumér djus dè cî come one aloumîre. 19 Vola ku dju v's-a d'né lu pouvwèr du rotér so lès serpents èt lès scôrpions, èt d'èsse duzeû tote lu fwèce du l'innemi; i nu v' frè nou mâ. 20 Mins çu n'èst nin à câse du çoula ku vos d'voz èsse contints, à câse ku lès èsprits v' xhoûtèt; vos d'voz èsse contints pace ki vos noms sont scrîts è cî".

C'èst lès p'titès djins ki r'çûèt l' Bone Novèle

Lu Pére èt l' Fi

21 A c'moumint là, i frûzixha d' djôye duvins l'Esprit Sint, ét i d'ha : "Dju v' bènixhe, Pére, Vos k' èst l' Mêsse dè cî èt dèl tère, pace ki vos av' catché tot çoula azès cis k' sont malins èt sûtis, èt v' l'av' fêt savou azès p'tits. Ay, Pére, c'è-st-insi ku v' l' av' volou. 22 Lu Pére a r'mètou tot-a-fêt d'vins mès mins; èt nouk nu sét kî èst l' Fi, sâf lu Pére, èt l' ci ku l' Fi ârè bin volou lî fé savou".

Eûreûs lès cis k' vèyèt çou k' vos vèyoz

23 Adon, i s' toûrna vès sès dissipes èt 'lzî d'ha à pârt : "Eûreûs lès-oûy ki vèyèt çou k' vos vèyoz. 24 Dju v's-èl di : brâvemint dès profétes èt dès rwès ont v'lou vèy çou k' vos vèyoz, èt i n' l'ont nin vèyou; il-ont v'lou oy çou k' vos-oyoz, èt i n' l' ont nin oy".

Lu parabole dè bon Samaritin

25 Vola k'on mêsse dèl lwè su lèva, po l' sayér. "Mêsse,duha-t-i, ku fât-i fé po-z-avou l' vèye étèrnèle?". 26 Jésus lî d'ha :"Duvins lu Lwè, k'i-gn-a-t-i du scrît? Cumint lîhoz-v'?".I rèsponda : "Vos-inmeroz lu Sègneûr vosse Diu du tot vosse coûr, du tote voste âme, du totes vos fwèces èt d' tot voste èsprit; èt l' prochin ki vike avou vos come vos-minme." 28 I lî d'ha: "Vos-av' bin rèspondou; fuzoz çoula, èt v' vikroz". 29 Mês l'ôte, ki s' voléve djustifiér, rupurda : "Mins l' prochin, kî èst-ce?"30 Adon, Jésus ataka :"On-ome duxhindéve du Jérusalem vès Djéricho. I touma sos dès voleûrs, ki lî hapint çou k' il-aveût, lu bouxhint, èt l' lèyint tot plin d' plâyes, à mitan mwèrt. 31 Il-ariva k'on prête rotéve sol minme vôye. I l' vèya, èt passa out'. 32 Tot parèy, on lévite passa por là, i l' vèya èt 'nn'ala. 33 Mês on Samaritin, ki voyèdjéve, ariva djondant d' lu. Cwand i l' vèya, i s'ènnè m'na mâ. 34 I m'na tot près, bind'la sès plâyes, après l's-avou r'nètché avou d' l' ôle èt dè vin. I mèta l'ome so su dj'vau, èl mina à l'ôtél èt purda sogne du lu. 35 Lu djoû d'après, il-abouta deûs pèces du manôye èt lès d'na à l'ôtèliér, tot d'hant: 'Purdoz sogne du lu. Tot çou k'vos âroz payé d' pus', dju v's-èl rindrè cwand dju r'passerè. 36 A voste îdèye, lu kéne dès treûs a stou l' prochin dè ci k'aveût toumé sos lès voleûrs?". 37 "Lu ci ki s'ènn' a m'ni mâ", duha-t-i. Adon Jésus lî d'ha : "Aloz, èt f'zos parèy".

Marie èt Marthe

38 Come il-èstint so vôye, i moussint èn-on viyèdje, èt one fème, k'on louméve Marthe, èl ruçûha. 39 çusse fème aveût one soûr, Marie, ki s'assia azès pîs da Jésus po xhoûtér çou k'i d'héve. 40 Marthe su d'minéve duvins totes lès sognes dè manèdje; èle s'arèta èt d'ha : "Sègneûr, çoula nu v' fêt rin ku m' soûr mu lèxhe tote seûle po fé tot l' sèrvice? Duhoz-lî k'èle mu vègne êdér". 41 Lu Sègneûr lî rèsponda : "Marthe, Marthe, vos v' cutapoz èt vos v' tourmintoz po brâmint dès-afêres. 42 Mins i-gn-a k'one sôr ki seûxhe nècèssêre; Marie a tchûzé l' mèyeûse pârt, on n' lî rutîr'rè nin".

11.

Lu "Notru Pére"

Il-ariva k'il èsteût kéke pârt à priyér. Cwand il-ourit achèvé, onk du sès dissipes lî d'ha " Sègneûr, apurdoz-nos à priyér, come Djhan l'aveût acsègné à sès dissipes. 2. I 'lzî d'ha : "Cwand v' priyoz, duhoz : "Pére, ku vosse nom seûxhe bèni, ku l' djoû vègne k'on v' ruc'noxhrè come Mêsse; 3 dunoz-nos oûy nosse pan po l' djoûrnèye;4 fuzoz 'ne creû so tos nos mankemints, come nos l' fuzans avou po lès mankemints dès-ôtes; èt n' nos lèyoz nin alér à voleûr mâ fé".

Parabole dè èhalant camarâde

5 "Lukél du vos-ôtes âreût on camarâde, èt l' îreût trouvi è mitan dèl nut' po lî dîre : 'camarâde, prustèye-mu treûs pans, 6 ca onk du mès camarâdes vint d'arivér, èt dj' n'a rin à lî d'nér'; 7 èt l'ôte, dâ d'vins dèl mohon, lî rèspondreût : 'Nu m' vins nin tourmintér; l'ouxhe èst sèrèye, ét mès èfants sont è lét avou mi; i m' è-st-impossipe du m' lèvér po t' sièrvi". 8 Dju v's-èl di : s'i n'su lîvrè nin po l' sièrvi à câse ku c'èst s' camarâde, i s' lîvrè cwand minme à câse k' i l' vint fé assouti, èt i lî dinrè tot çou k'il-a dandjî d'avou.

On dinrè â ci ki d'mande

9 Dju v's-èl di : dumandoz, èt on v' dinrè; cwèroz, èt v' troûvroz; bouxhoz à l'ouxhe, on v' droûvèrrè. 10 Pace ki lu ci ki d'mande, ruçût, lu ci ki cwîrt, troûve, â ci ki bouxhe à l'ouxhe, on droûvrè. 11 I gn-a-t-i d'vins vos-ôtes on papa, ku su èfant lî d'mandreût on pèxhon : èl plèce d'on pèxhon lî dinrè-t-i on serpent? 12 Et s'i lî d'mandéve on-oû, lî dinrè-t-i on scôrpion? 13 Si vos-ôtes k'èstoz mâvas, vos sav' dunér dès bons-afêres à vos-èfants, brâvemint pus' vosse Pére k'è-st-è cî dinrè l'Sint-Esprit azè cis k' lî d'mandèt".

Jésus èt Béèlzébboul

14 I tchèsséve on démon, èt ci-la èsteût mouwê; i s' fuza ku kwand l'démon fourit moussé foû, lu mouwê s'mèta à djâsér. Lès djins s'èwèrint. 15 Mins d'vins zèls, i-gn-ourit po dîre : "C'è-st-â nom du Beèzéboul, lu mêsse dès démons, k'i tchèsse lès démons". 16 Et d's-ôtes, po l' sayér, lî d'mandint on signe dè cî. 17 Mins lu saveût bin leûs pinsèyes. I 'lzî d'ha : "Lu rwèyôme k'èst divisé â d'vins lu-minme, su dustrût, èt sès mohons toumèt l'one so l'ôte. 18 Satan avou, s'il-èst divisé â d'vins d'lu-minme, cumint s' rwèyôme pôrè-t-i t'ni? Vos d'hoz ku c'èst avou Béèlzéboul ku dj' tchèsse lès démons. 19 Si donc mi, dju tchèsse lès démons avou Béèlzéboul, vos-èfants avou kî lès tchèssèt-i? C'èst po çoula ku c'èst zèls ki sèront vos djudjes; 20 Mins si c'è-st-avou l'deût dè bon Diu ku dj' tchèsse lès démons, adon c'èst ku lu Rwèyôme du Diu vus-èst parvuni.

21 Cwand on-ome corèdjeûs èt ârmé wâde su mohon, tot çou k'il-a nu pout mâ.22 Mins si on pus fwèrt ku lu arive èt l' mêstrixhe, i lî r'tîr'rè totes sès-armes ki lî d'nint s'confiyince, èt pârtixherè tot çou k'il-ârè hapé. 23 Lu ci k' n'èst nin avou mi, èst conte du mi, èt l'ci ki n'supâgne nin avou mi, cutape.

24 Cwand on mâva èsprit a moussé foû d'on-ome, i va rôlér po t't-avâ dès plèces k'i-gn-a noune êwe, po cwèri là k'i s' pôreût r'pwèsér. S'i n' troûve nin, i s'dîrè : 'Dju va 'nnè ralér èl mohon ku dj'èsteû'.25 Cwand c'èst k' il-î r'vint, i l' troûve k'èle a stou xhovèye ét r'nètyèye. 26 Adon, i va cwèri sèt' ôtes èsprits pus mètchants k' lu, il-intrèt èt s' î mètèt; èt l'ome su r'troûve pé k'i n'èsteût du d'vant".

Lu ci k' èst vrêmint eûreûs

27 A moumint k'i djâséve insi, lu vwès d'one fème s'èlèva du d'vins l'foule po lî dîre : "Eûreûs è-st-i l'vinte ki v's-a pwèrté, èt l'sin ki v's-a noûri!" 28 Mês lu : "Bin pus-eûreûs lès cis k'oyèt l' parole dè bon Diu, èt k'èl wârdèt!"

Lu signe da Djônas'

29 Brâmint dès djins avint acouri. I s'mèta à dîre : "Totes cès djins d'asteûre sont dès mâlès djins; i cwèrèt on signe, mins nou signe n'èlzî sèrè d'né, sâve lu signe da Djônas' 30 Pace ki tot come lu proféte Djônas' fourit on signe po lès djins d' Ninive, insi l'Fi d'l'ome, lu, sèrè tot parèy po totes cès djins. 31 Lu Rinne dè Sud su drèsserè, lu djoû dè Djudjemint, conte du cès djins d'asteûre, èt lès condannerè, ca èle vuna, lèye, d'â coron dèl tère po xhoûtér l'sadjèsse da Salomon, èt v'la k' voci i-gn-a pus' ku Salomon. 32 Lès djins d' Ninîve su drèsseront, â Djudjemint, conte du cès djins d'asteûre, èt lès condanneront, pace ki zèls ont fêt pènitince, cwand il-ont oy lu prétche da Djônas', èt v'la k' voci, i-gn-a pus' ku Djônas'.

Lu loumîre dè cwèr, c'èst l'oûy

33 Nouk n'èsprint one lampe po l'alér catchér ou po l' mète duzos on taxhon. Mins on l' mèt sol tchandeleû. Insi tos lès cis k' intrèt, vèyèt l' loumîre. 34. Lu loumîre du vosse cwèr, c'èst voste oûy. Si voste oûy èst hêti, tot vosse cwèr serè èl loumîre; si voste oûy èst mâva, tot vosse cwèr sèrè èl supèxheûr. 35 Loukoz à c' ku l' loumîre k'èst d'vins vos, nu seûxhe supèxheûr. 36 Si donc tot vosse cwèr è-st-èl loûmîre ét n'a noune pârtèye èl supèxheûr, i sèrè clér tot ètîr, come cwand l' loumîre vus loume du tote su clârté.

Mâleûr azès farisyins èt azès Mêsses dèl Lwè

37 Tins k' i djâséve, on farisyin èl houka po k' i dînaxhe avou lu. Il-intra donc èt s' mèta al tâve. 38 Cwand i vèya çoula, lu farisyin s'èwèra pace k'i n' s'aveût nin lâvé duvant d' dîner. 39 Lu Sègneûr lî d'ha : "Vos, lès farisyins, vos r'lâvoz l'â-d'foû dès poçons èt dès plats, mês â-d'vins d' vos-minmes, vos-èstoz plins d'rapine èt d'calinerèye. 40 Lès sots ku v's-èstoz! Lu ci k' a fêt l'â-d'foû, n'a-t-i nin fêt l'â-d'vins tot parèy? Fuzoz pus vite lu chârité avou çou k' èst â-d'vins, èt adon tot-à-fêt por vos sèrè pûr. 42 Mâlureûs èstoz-v', vos lès farisyins! vos payoz l' déme sol minte èt sol rowe èt so totes lès-yèrbèyes, mins vos lèyoz d' costé l' djustice èt l'amoûr dè bon Diu! C'èst portant çou k'i faléve fé, sins roûvier l'ôte. 43 Mâlureûs èstoz-v' vos lès farisyins! Vos-inmoz lès prumîrès plèces èzès sinagogues, èt k'on v' dîxhe lu bondjoû so lès plèces publikes. 44 Mâlureûs èstoz-v', pace ki vos-èstoz come cès tombes k'on n' veût nin, èt k'on rote sus sins l'savou!"

45 On mêsse dèl Lwè lî rud'ha : "Mêsse, tot djâsant insi, vos nos maltrêtoz".46 Jézus rupurda : "Et vos-ôtes avou, lès mêsses dèl Lwè, mâleûr à vos, pace ki vos mètoz sol dos d'azès djins dès tchèdjes k'is n' polèt nin pwèrtér, èt vos n' lès-apicerîz nin avou on deût! 47 Mâleûr à vos, ki bâtixhèt dès monumints po lès profétes, mins c'èst vos péres k'èls-ont towé. 48 Insi vos mostroz ku v's-èstoz d'acwèrd avou çou k'il-ont fêt, puski zèls lès-ont towé, et vos, vos 'lzî bâtixhoz dès monumints. 49 C'èst po çoula ku l' Sadjèsse dè bon Diu dit bin : 'Dj'èlzî èvoy'rè dès profétes èt dès-apôtres; is 'nnè toweront, èt trakront l's-ôtes èvôye'. 50 Insi lès djins d'asteûre deûront rinde dès comptes po l' song du tos lès profétes k' a stou spârdou duspôy lu c'mince dè monde, 51 duspôy lu song da Abel djusk'â song da Zakarie, ki fourit towé inte l' âté èt l' Tampe. C'est come dj'èl di : on 'nnè d'mandrè compte azès djins d'asteûre. 52 Mâleûr à vos-ôtes lès mêsses dèl Lwè, pace ki vos-av' rutiré l' clé dèl syince. Vos minmes n'èstoz nin intrés, èt lès cis k'intrint, vos l's-av' èspètché.

12.

I s' fât d'mèfiér dè lèvin dès farisyins

A c'moumint là, brâvemint dès djins avint v'ni âtoû d' Jésus; il-èstint dès mèyes à s' supatér l'onk l'ôte. Adon, il-ataka à prétchér, po c'mincér, à sès dissipes : "Dumèfyoz-v' dè lèvin dè farisyins, du leû fâstrèye.2 Mins tot çou k' èst rafûlé, sèrè d'balé, tot çou k'èst catché sèrè c'noxhou. 3 Pace ki çou k' vos-av' dit èl supèhyeûr dèl nut', sèrè oy â grand djoû, èt çou k' vos âroz dit à l'orèye, è vosse tchambe, sèrè prétché sol teût.

I fât savou djâsér sins noune sogne

4 Dju v's-èl di à vos-ôtes k'èstoz mès camarâdes : N'ayoz nin sogne dès cis ki towèt l'cwèr, èt cwand il l'ont fêt, nu savèt rin fé d' pus'.5 Dju v' va dîre lu ci ku vos d'voz r'crinde : rucrindoz l' ci ki, cwand il-a towé, a l' pouvwèr d'èvoyér è l'enfêr. Ay, c'è-st-insi : c'èst d' lu ku vos d'voz avou sogne. 6 Nu vind-t-on nin cinq moxhons po deûs sous? Et l' bon Diu nu roûvèye nouk du zèls. 7 Minme tos lès dj'vès du vosse tièsse sont comptés. N'ayoz donc nin sogne. Vos valoz brâmint pus' ku dès hopês d' moxhons.

8 Dju v's-èl di : lu ci ki s' ârè dit por mi d'vant lès-omes, lu Fi d' l' ome sèrè por lu duvant lès-andjes dè bon Diu. 9 Mins l' ci k' m' ârè r'noyé duvant lès-omes, sèrè r'noyé tot parèy duvant lès-andjes dè bon Diu.

10 Lu ci ki dirè on mot conte dè Fi d'l'ome, çoula lî sèrè pardoné; mês l' ci k' ârè djâsé conte dè Sint-Esprit, çoula n' lî sèrè nin r'mètou.

11 Cwand on v' minerè d'vins lès sinagogues, èt d'vant lès magistrats èt lès-ôtorités, nu v' tracassoz nin po savou çou k' vos rèspondroz èt çou k' vos dîroz : 12 lu Sint-Esprit vus-acsègnerè à c' moumint la çou k'i fârè dîre.

I s' fât savou aban'nér al Providence

13 On-ome k'èsteût èl foule lî d'ha : "Mêsse, duhoz à m'fré du pârti noste èritèdje avou mi". 14 Mins i rèsponda : "Ome, kî m'a loumé po èsse vosse djudje ou po fé vos pârtèdjes?" 15 I 'zî d'ha co : "Loukoz bin du n' nin èsse dès-omes du sous. Lu valeûr d' one vèye d'ome, si ritche seûxhe-t-i, nu s' compte nin avou dès çans". 16 I 'lzî abouta çusse fâve-ci : "I gn-aveût on-ome ritche, ku sès tères lî avint rapwèrté brâmint. 17 'Ku va-dj' fé, su d'ha-t-i, ca dj' n'a noune plèce po r'wèstér mès dinrèyes?' 18 Adon, i pinsa : 'Vola çou k' dju va fé. Dju va dustrûre mès gurnîs, po 'nnè r'bâti d's-ôtes pus grands, dj'î mètrè tot m' frumint èt tot çou k' dj'a.19 Adon, dju pôrè m' dîre : t'as brâmint dès bins d'vant twè po bêcôp dès-annèyes; rupwèse-tu, magne, beûs, fês' t'avou bon è l'vèye'. 20 Mins l' bon Diu lî d'ha : 'Inocint! çusse nut'-ci, on tu rud'mandrè t' vèye. Et tot çou k' t'ârès mètou d' costé, kî l' ârè?' 21 Vola çou ki arive â ci ki ètèsse po lu-minme, èl plèce d'èsse ritche duvant l' bon Diu".

22 I d'ha à sès dissipes : "Nu v' tracassoz nin po vosse vèye, po çou k' vos magneroz, ni co po vosse cwèr, po savou cumint k' vos l' mousseroz. 23 Lu vèye vât pus' ku l' amagnér, èt l' cwèr pus' ku lès bagues. 24 Loukoz lès cwèrbâs : i n'sèmèt nin èt i n'fuzèt nin l'awous, i n'ont noune câve èt nou gurnî. C'èst l' bon Diu ki lès sogne; vos valoz brâmint pus' ku lès-oûhês.25 Kî d' vos-ôtes pout, tot s' tracassant, ralongui s' vèye d'one rawète? 26 Si minme l'afêre lu pus p'tite èst foû d' vosse pouvwèr, pâ kwè vus-ènnè f'zoxhe po l's-ôtes? 27 Loukoz lès fleûrs du lis', kumint k' èle crèhyèt : èle nu travalyèt nin, èle nu tèxhèt nin. Et dju v's-èl di: minme Salomon, d'vins tote su glwère, n'a nin stou moussé come one du zèls. 28 Si donc lu foûr, ki oûy è-st-avâ lès tchamps èt ki d'min sèrè tapé è feû, lu bon Diu l' mousse insi, bin pus' lu f'rè-t-i po vos-ôtes, omes du wê d' fwè. 29 Vos-ôtes nin pus, nu cwèroz nin çou k' vos magneroz èt çou k' vos beûroz, nu v' tourmintoz nin. 30 Tot çoula, c'èst lès payins du c' monde-ci k'èl cwèrèt. Mês vosse Pére sét bin ku vos 'nn' av' dandjî. 31 Rucwèroz s' Rwèyôme; tot l' rèstant vus sèrè abouté â d'zeûr.

32 N'ayoz nin sogne, pitit tropê, pace k'il-a plêt à vosse Pére du v' dunér lu Rwèyôme. 33 Vindoz çou k' vos-av', fuzoz 'nnè l' tchârité. Fuzoz-v' dès boûses ki n' vîhixhèt nin, apontchoz-v' on trésôr ki n' vinrè nin à mankér è cî, là k' lès voleûrs nu v'nèt nin âtoûr, èt k' lès mites nu polèt nin dustrûre. 34 Là ku v' âroz mètou vosse trésôr, c'èst là avou ku sèrè vosse coûr.

I s' fât toudi t'ni prèt' à r'çûre lu Sègneûr

35 Dumonoz lu cingue azès rins èt vosse lampe èsprise, 36 po ravizér dès-omes ki rawârdèt leû mêsse, cwand i rintèrrè dèl noce : cwand i rariverè èt k' i bouxherè à l'ouxhe, i lî drouvront tot-dreût. 37 Eûreûs lès serviteûrs ku leû mêsse, cwand i rariverè, ârè trouvi à veûyér. Vrêmint, dju v's-èl di : lu minme su r'trosserè èt lès frè assîr; i passerè d' l' onk à l'ôte po lès sièrvi. 38 Et s'il-arive al deûzinme pârtèye dèl nut', ou minme al treûzinme, èt k' i l's-ârè trouvi insi, eûreûs sont-i cès serviteûr-là. 39 Vos sav' bin ku si l'pére du famile saveût à kéle eûre lu voleûr deût v'ni, i n' lêreût nin trawér s' mohon. 40 Vos-ôtes avou, sèyoz prèt', pace ki c' è-st-à l'eûre ku vos n'î sondjoz nin ku l' Fi d' l' ome vinrè.

41 Pîre lî d'manda : "Sègneûr, çusse fâve-là, c'èst po nos-ôtes ku vos duhoz, ou bin po tot l'monde?". 42 Lu Sègneûr rèsponda : "Cumint pinsoz-v' ku deût èsse lu jérant fidéle èt sûti, ku l' mêsse mètrè al tièsse du tos sès ouvrîs, po 'lzî d'nér cwand i fât, leû pârt du frumint? 43 Eûreûs è-st-i lu serviteûr ku s' mêsse, cwand i r'vinrè, troûvrè à fé çou k'i fât. 44 Dju v's-èl di : i l' mètrè al tièsse du tot çou k' il-a. 45 Mins si l' serviteûr su dit è lu-minme : 'Lu mêsse nu r'vint nin', ét k'adon, i s' mèt à bouxhér lès ôtes serviteûrs èt lès sièrvantes, à magnér ét à beûre èt à s' fé sô, 46 lu mêsse ariverè on djoû k'i n' èl rawârdéve nin, èt à one eûre k'i n'î pinséve nin, i lî rutîrrè s' tchèdje èt l' mètrè avou lès cis k'on n' pout nin compter sor zèls. 47 Lu serviteûr ki saveût çou ku s' mêsse voléve, mins ki, portant, n'a rin apontié èt ki n'a nin fêt çou ku s' mêsse voléve k' i f'zaxhe, sèrè bouxhé èt i r'çûrè brâmint dès côps; 48 mins l'ci ki n' saveût nin çou ki faléve fé, èt k' a mâ fêt, on n'èl bouxherè nin fwèrt. A ci k'on-z-a d'né brâmint, on rud'mandrè brâmint; pus' lî ârè-t-on d'né, pûs' lî rud'mandrè-t-on".

Jésus èst v'nou mète lu feû sol tère

49 Dju so v'nou aboutér l' feû sol tère, èt come dju vôreû tant k' i sèreût dja èspris! 50 Dju deû r'çûre on batème, èt come i m' ènn' èst du d'veûr xhoûtér k' i seûxhe tot fêt! 51 Vos pinsoz ku dj'so m'nou aboutér l' pâye sol tère. Nonna, dju v's-èl di, mins bin l' division. 52 Ca à pârtir d'asteûre, là k' i sèront cinq' èl minme famile, i sèront divisés : treûs conte deûs èt deûs conte treûs; 53 i sèront divisés lu papa conte su fi, èt l' fi conte su papa, lu mame conte su fèye èt l' fèye conte su mame, lu bèle-mére conte su bèle-fèye, èt l' bèle-fèye conte su bèle-mére".

I fât savou comprinde lès signes dès tins

54 I d'héve co azè djins : "Cwand v' vèyoz one noûlèye amontér dè costé dè coûkant solo, vos d'hoz tot-dreût : 'I va ploûre' èt c'è-st-insi. 55 Et cwand l'êr vint dè sud', vos d'hoz k'i f'rè fwèrt tchôd, èt c'èst co insi.56 Esprits mâ toûrnés ku v's-èstoz! Vos sav' ruc'noxhe l'aspèt dè cî èt dèl tère, mins l' moumint ku n's-èstans asteûre, kumint n'èl sav' nin comprinde? 57 Et pocwè nu djudjoz-v' nin du vos-minmes çou k'èst djusse?

 

I fât savou fé l' pâye

58 Cwand v's-aloz â tribunâl avou voste adversêre, tins ku v's-èstoz sol vôye, sayoz du v' rumète avou lu. Sins cwè, i v's-assètcherè d'vant l'djudje, lu djudje vus r'mètrè à l'oficié, èt l'oficié v's-èvoyerè èl prîhon. 59 Dju v's-èl di, vos 'nnè mousseroz nin foû, ku v' n'ayoxhe payé djusk'â dièrin sou.

13.

Tot l' monde a dandjî d' fé pènitince

1 A c'moumint la, dès djins lî m'nint djâsér dès Galilèyins ku Pilâte aveût fêt towér, maxhant insi leû song â ci dès sacrifices k'il-ofrint à c'moumint la. 2 Jésus 'lzî rèsponda : "Pinsoz-v' ku cès Galilèyins là avint comètou pu d' pètchîs ku tos l's-ôtes Galilèyins, po k'is foûxhint trêtés insi? 3 Nonna, dju v's-èl di, mins si vos n' fuzoz nin pénitince, vos pèrixh'roz tot parèy. 4 Et cès dîh-ût-z-omes ku l' toûr du Siloé a toumé sor zèls èt k'ont stou towés, pinsoz-v' k'il-èstint pu coupâbes ku totes lès ôtè-djins d' Djérusalem? 5 A bin nonna, dju v's-èl di, èt si vos n' fuzoz nin pènitince, vos pèrxih'roz tortos tot parèy.

6 Jésus èlzî d'héve co çusse fâve : "On-ome aveût on-âbe âs fîgues, k'il-aveût planté è s' vigne. I m'na cwèri dès frûtèdjes so çuste âbe, èt i 'nnè trova nin. 7 Adon, i d'ha à s'vigneron : 'Vola treûs-ans ku dj' vin cwèri dès frûtèdjes so çuste âbe, èt dj'ènnè troûve nin. Côpoz-l' djus. A cwè bon èl lèy prinde dèl plèce po rin?' Mês l'ome lî rèsponda : 'Mêsse, lèyoz-l' co çuste annèye-ci, dju m' va foyér tot-âtour èt dj'î mètrè d' l'ansine. Moutwè k'i dinrè l'an ki vint. ôtrumint, vos l' taproz djus".

Jésus xhape lu fème k' èsteût tote ployèye

10 Jésus èsteût à acsègnér èn-one du leûs sinagogues on djoû d' sabat. 11 I gn-aveût là one fème, k'on mâva èsprit tunéve malâde duspôye dîh-ût-ans. Ele èsteût tote ployèye èt n'poléve absolumint nin su r'drèssér.12 Cwand Jésus èl vèya, i l'arêna : "Fème, vos v'la sâvèye du vosse mâ". 13 I stinda lès mins sor lèye. A minme moumint, èle su r'trova tote dreûte èt èle rumèrcixhéve lu bon Diu.14 Lu messe dèl sinagogue su mâvra, pace ki Jésus aveût xhapé one djint lu djoû dè sabat. I djâsa azès cis k'èstint là : "I gn-a sî djoûs po-z-ovrér; vunoz-v' vus fér xhaper cès djoûs là, èt nin l' djoû dè sabat".15 Lu Sègneûr lî rèsponda : "Esprits mâ toûrnés ku v's-èstoz! N'è-st-i nin veûr ku l' djoû dè sabat, tot l'monde duloye dèl sutaminèye su boû ou s' bâdèt, po l' minér à beûre! 16 çusse fèye d'Abraham ku Satan aveût loyé i-gn-a dîh-ût-ans, nu faléve-t-i nin k'èle foûxhe duloyéye lu djoû dè sabat?" 17 So cès paroles, sès-adversêres su hontyint tortos, èt tot l'monde aveût bon d' èl vèye fé totes sès grandès-eûves.

Egzimpe dè grin d' mostâde

18. "A cwè, duhéve-t-i, fât-i comparer lu Rwèyôme dâ bon Diu, ku ravize-t-i? 19 I ravize one sumince du mostâde. L'ome èl prind èt èl sème è s' coûrti. Ele crèxhe èt d'vint on-âbe, ku lès-oûhês dè cî su v'nèt r'pwèsér è sès coxhes.

Egzimpe dè lèvin mètou èl pâsse

20 I d'héve co : "A cwè fât-i comparér lu Rwèyôme dâ bon Dieu? 21 Dju dîrè k'il-èst parèy â lèvin, ku l' fème prind èt maxhe duvins treûs mèzeûres du farine, po fé lèvér tote lu pâsse".

Lu streûte pwète èt l' ouxhy k' èst clôse

22 Tot-z-alant à Jéruzalem, i passéve po totes lès vèyes èt tos lès viyèdjes, èt î prétchéve. 23 I-gn-ourit onk ki lî d'manda : "Sègneûr, i-gn-ârè-t-i k'on p'tit hopê d' djins à èsse sâvés? I 'lzî rèsponda :24 "Du totes vos fwèces, sayoz-v' d'intrér po l' sutreûte pwète. Pace ki dju v's-èl di, i-gn-a brâvemint ki sayeront d'intrér, èt i n' èl pôront nin.25 Cwand l' pére du famile s'ârè lèvé po sèrér l'ouxhe, vos sèroz foû, èt vos v' mètroz à bouxhér : 'Mêsse, drovoz-nos". I dîrè : 'dju n' sé nin du là k' vos v'noz'. 26 Vos dîroz adon : 'Dj' avans magné avou vos èt dj'avans bu, vos-av' prétché so nos plèces.' 27 I 'lzî dîrè : 'Dju n'sé nin du là k' vos v'noz. Aloz-è long èrî d' mi, tos vos-ôtes k' av' fêt l' mâ'. 28 Adon vos pleûrroz èt vos crîneroz dès dints, cwand vos vièroz Abraham, Isaac èt Djâcob è Rwèyôme dè bon Diu, èt k' vos 'nnè sèroz tchèssés foû. 29 On vinrè d' l'orient èt d' l' occident, dè nôrd èt dè sud po prinde plèce è Rwèyôme dâ bon Diu. 30 ô way, èt dès cis k'èstint lès dièrins sèront mètou lès prumîs, ét lès prumîs sèront mètou lès dièrins.

Rèsponse a Hérôde ki vout towér Jésus

31 A c'moumint la, dès farisyins v'nint trouvi Jésus po lî dîre : "Aloz-è d' voci, ca Hérode vos vout towér." 32 I 'lzî rud'ha : "Aloz dîre à çu r'nâ : 'Oûy èt d'min, dju tchèsse lès démons èt dju r'wèrixhe lès djins; lu treûzinme djoû, dju sèrè arivé.33 Mins i fât ku dj' rote mu vôye oûy èt d'min èt l' djoû d'après, pace k' i n'èst nin possipe k'on proféte moûre foû d' Jérusalem".

Jérusalem sèrè dustrûte

34 "Jérusalem, Jérusalem, twè ki towes lès profétes, èt ki tapes âs pîres so lès cis ki t' sont avoyés, cwant' côps n'a-dj' nin volou rassonlér tès èfants, come lu poye rassonle sès poyons po d'zos sès pènas, mins tu n'as nin v'lou. 35 Asteûre, lu bon Diu lêrè vosse tampe è vos mins. Dju v's-èl di : vos n' mu vièroz pus, ca tant ku vos d'hoxhe : k'i seûxhe bèni lu ci ki vint â nom dè Sègneûr."

14.

On-ome k' aveût l' êwelène èst hyapé on sabat

1 Il-ariva k' on djoû d' sabat, Jésus aveût moussé adré on mêsse dès farisyins po magnér avou zèls. Is l' tunint à l'oûy. 2 Et v'là k'on-ome k'aveût l'êwelène, èsteût drèssé d'vant lu.3 Jésus purda l' parole po d'mandér azès mêsses dèl Lwè èt âs farisyins : "Pout-on hyapér one djint lu djoû dè sabat, ây ou nèni? 4 Zèls nu d'hint rin. Lu, adon, purda l' malâde, lu xhapa èt l' rèvoya. 5 I 'lzî d'ha " Lukéke du vos-ôtes, si su èfant, ou bin s' boû sèreût toumé èn-on pus', n'èl rutîrreût nin tot dreût, minme lu djoû dè sabat? 6 A çoula, i n' polint rin rèsponde.

I n' fât nin couri après lès prumîrès plèces

7 Azè cis k' l' avint stou houkés po magnér, i d'ha one parabole. Il aveût vèyou cumint k' i tchûzint lès prumîrès plèces. I 'lzî d'ha :8 "Cwand on v' houke à one fièsse, nu v' mètoz nin al prumîre plèce. I pout arivér k'on-z-âreût houké avou on pus grand k' vos. 9 Lu ci ki v's-âreût houké vos èt lu, vus vinreût dîre : 'Lèyoz-lî vosse plèce'. Et vos, tot honteûs, vos v's-îrîz assîr al dièrinne plèce. 10 Mins, cwand v' sèroz houké quéque pârt, aloz v's-assîr al dièrinne plèce. Insi, cwand l' ci ki v's-a houké vinrè, i v' dîrè: 'Camarâde, montoz pus hôt' èt vos sèroz mètou insi à l'oneûr duvant tot l'monde.11 Ca lu ci ki s' vout rècrèstér, sèrè r'baxhé; èt l' ci ki s'abaxhe, sèrè r'lèvé."

Kî fât-i houkér cwand on-z-apontèye on dînér

12 Jésus d'héve à ci k' l'aveût houké : "Cwand vos f'zoz on dînér ou on sopér, nu houkoz nin vos camarâdes, ou vos frés ou vos parints ou vos ritches vèhins; pace ki zèls vus r'houkront à leû toûr, èt çou k' vos-âroz d'né vus sèrè rindou. 13 Cwand vos f'zoz on bankèt, houkoz lès pôves, lès-èstroupiés, lès clèpâs, lès aveûles; 14 vos sèroz contint pace k' i n'ont rin po v' rinde. çoula v' sèrè rindou cwand lès djusses su r'lîvront dèl mwèrt".

 

Lès djins houkés al fièsse èt ki n' vunèt nin

15 Onk dès cis ki magnint avou zèls lî d'ha : "Eûreûs lu ci k'ârè s' pârt â bankèt, è Rwèyôme dâ bon Diu. 16 I lî rud'ha : "On-ome aveût apontié on grand sopér èt aveût houké brâvemint dès djins. 17 A l'eûre dè sopér, il-èvoya on serviteûr po 'lzî dîre : 'Vunoz, tot-a fêt èst prèt'.' 18 I s' mètint tortos à s'escuzér. Lu prumî lî d'ha : 'Dj'a atch'té one tère, i fât ku dj' èl vasse vèye. Dju v's-èl dumande, pardonoz-m'. 19 On-ôte duha : 'Dj'a acht'té cinq copes du boûs, èt dj' lès va sayér. Dju v's-è prèye, escuzoz-m'.20 Et on treûzinme : "Dju vin djusse du m' mariér, et dju n' pou nin v'ni'. 21 Cwand i rintra, lu serviteûr raconta tot çoula à s' mêsse. Adon, mâva, lu mêsse dèl mohon d'ha à s'sèrviteûr : "aloz tot dreût so lès plèces èt èzès rowes dèl vèye, aminoz voci lès pôves, lès-èstroupiés, lès aveûles, lès clèpâs'. 22. Lu sèrviteûr lî d'ha : 'Dj'a fêt çou k' vos-av' cumandé; i d'meûre co dèl plèce'.23 Adon, l'mêsse : Aloz so lès vôyes èt so lès pazês, holoz po fé intrér, ku m' mohon seûxhe plinne.24 Dju v's-èl di : nouk dès cis k' avint stou houkés n' ârè s' pârt à m' bankèt".

Po sûre Jésus, i fât r'noncér à tot

25 Brâmint dès djins rotint avou Jésus. Su r'toûrnant, i 'lzî d'ha: 26 "Si onk vint avou mi, èt k' i n' hét nin s' papa èt s'mame èt s' fème èt sès-èfants, sès frés èt sès soûrs, èt minme su prôpe vèye, il-è-st-incapâbe d' èsse mu dissipe. 27 Et l' ci ki n' pwète nin s' creû po rotér podrî mi, è-st-incapâbe d'èsse mu dissipe

28 Lu ci d' vos-ôtes ki vout bâti one toûr, d'vant d'atakér, nu va-t-i nin s'assîr, èt calculér lès frês, po vèy s'il-a asséz po fé. 29 Pace ki, s' i fêt lès fondâcions èt k' i pout nin continowér, tos lès cis k' èl vièront rîront d'lu : 30 'Vola on-ome k'a c'mincé à bâti, èt ki n' pout achèvér'. "31 Ou bin on rwè ki vout alér fé l' guère a on-ôte ruwè, duvant d'atakér, nu va-t-i nin s'assîr èt vèy s'i pout, avou dîh mèyes omes, alér â d'vant d'l' ôte, ki vint sor lu avou vint mèyes omes. 32 S' i n'èl pout nin, adon ku l'ôte èst co long, il-èvoyrè one délégâcion po d'mandér l'pâye. 33 Insi, lu ci d'vos-ôtes ki n' runonce nin à tot çou k'il-a, nu pout nin èsse mu dissipe.

34 Lu sé èst bon. Asteûre, si l' sé èst duv'ni wape, avou kwè salerè-t-on? I n' èst pus bon à rin ni po l' tère ni po l'ansine. On l' taperè èvôye. Ku l' ci k' a dès-orèyes po oye, k'il-ôxhe!

15.

Parabole dèl berbus pièrdowe èt k'on r'trouve

1. Tos lès publikins ét lès pècheûrs vunint âtoû d'Jésus po l' xhoûtér. 2. Les farisyins èt lès scrîbes groûlint inte du zels, tot d'hant : "çuste ome la ruçût lès pécheûrs èt i magne avou zèls. 3.Adon, Jésus 'lzî d'ha çusse fâve-ci : 4."Si onk du vos-ôtes a cint bèrbus, èt k' i 'nnè piède one, nu va-t-i nin lèy lès nonante-nouf ôtes totes-è seûles, po-z-alér r'cwèri lu cisse k'èst pièrdowe, k' a tant k'i l' rutroûve? 5. Et cwand i l'ârè r'trouvi, tot djoyeûs, i l' mètrè so sès spales.6. Tot rarivant è s' mohon, i houkrè sès camarâdes èt sès vèhins : "Fuzoz fièsse avou mi, pace ki dj'a r'trouvi l' berbus ku dj'aveû pièrdou.7. Dju v's-èl di : i-gn-ârè dèl djôye è cî, à câse d'on pécheûr k' àrè fêt pénitince, pus' ku po nonante-noûf djusses, ki n'ont nin dandjî d' pénitince. 8. Ou bin one fème, k' âreût dî pèces du manôye, èt k' ènn' âreût pièrdou one, nu va-t-èle nin esprinde lu lampe, xhovér s' mohon, èt cwèri come i fât, ka tant qu'èle lu r'troûve. 9.Et cwand èle l' ârè r'trouvi, nu va-t-èle nin houkér sès camarâdes èt sès vèhines, tot 'lzî d'hant : Fuzos fièsse avou mi, ca dj'a r'trouvi l' pèce du manôye ku d'aveû pièrdou. 10. Insi, i-gn-ârè dèl djôye adré les andjes dè bon Diu à câse d'on pécheûr k' ârè fêt pénitince.

L'èfant pièrdou ki s' ruveût

11. Jésus d'ha : "On-ome aveût deûs fis.12.Lu pus djône duha à s' pére : "Papa, aboutoz-m' lu pârt du l'éritèdje ki m' ruvint." Et i 'lzî pârtixha sès bins. 13. Pô d' tins après, lu pus djône purda tot çou k' il-aveût, èt 'nn' ala â lon. Là, i c'tapa tos sès bins à mâ vikér. 14.Cwand il-ourit tot alowé, one grande famine ariva è c' payis là, èt i c'minça à s' trouvi èl misére. 15.I s' ala ègadjér adré on-ome dè payis, ki l'èvoya d'vins sès tchamps po wârder lès pourcês. 16. I v'laxhe bin su rimpli l' vinte avou lès pèlotes ku lès pourcês magnint, mês i-gn-aveût nouk po lî ènnè d'nér. 17. Adon, i s'mèta à tûzér : "I-gn-a tant d'ouvrîs adré m' papa k'ont dè pan come is v'lèt, ét mi, voci, dju moûre du faim! 18 Dju va 'nnè raler adré m' papa, dju lî dîrè : 'Papa, dj'a mâ fêt conte dè cî èt conte du vos. 19 Dju n' mèrite pus k'on m' loume vosse fi. Purdoz-m' come onk du vos-ouvrîs'.20. I 'nn'ala donc po rintrér è leû mohon. I 'nn' èsteût co long ku s' papa l'aporçûha. I s' ènnè f'za mâ, ét cora abèye sor lu po s' tapér à s'cô ét po l' bâher. 21. Lu fi lî d'ha : "Papa, dj'a mâ fêt conte dè cî èt conte du vos; dju n' mèrite pus k'on m' loume vosse fi". 22. Mês l' papa djâsa à sès djins : "Abèye, apwèrtoz lès pus bèlès bagues po l' rumoussér, mètoz-lî one bâgue â deût, ét dès solés d'vins sès pîs. 23.Aloz-s' cwèri l' crâs vê, towoz-l'. Magnans, fuzans fièsse. 24.Ca m' fi k' èst vola èsteût mwèrt, èt il-èst rum'ni al vèye; il-èsteût pièrdou, ét il-èst r'trouvi". Et il-atakint à fé fièsse.

25.Lu pus vî dès fis esteût al campagne. Cwand i rum'na ét k' i fourit tot près dèl mohon, il-oya l' musique ét lès danses.26. I houka on dômestique ét lî d'manda çou ki s' passéve. 27.Cici lî rèsponda : "C'èst vosse fré k' èst rum'ni. Et vosse papa a towé l' crâs vê, pace k'i l' a vèyou rum'ni bin vikant. 28.Adon, lu pus vî dès fis su mâvra, ét i n' voléve nin intrér. Lu papa, k' aveût moussé foû, holéve po k'il-amoussaxhe èl mohon. 29. Mês lu : "Vola tant d'annèyes, duha-t-i, ku dju v' siève, sins mâye alér conte noune du vos voltés. Mins jamâye vos n' m' av' duné on bikèt po fé one fièsse avou mès camarâdes. 30. Mês vosse fi k' èst vola, k' a c'tapé tos vos bins avou dès garces, cwand i v' ruvint, por lu vos towoz l' crâs vê! 31. Lu papa rèsponda : "Vos, m' fi, vos-èstoz toudi avou mi, èt tot çou k' èst da mîne èst da vosse.32. Mins i faléve bin ku nos fuzaxhint fièsse avou on bon dînér, puski vosse fré vola èsteût mwèrt, èt il-a raviké; il-èsteût pièrdou, èt il-a stou r'trouvi.

16.

Lu mâva cinsî

1. Jésus d'héve à sès dissipes : "On-ome ritche aveût on cinsî, k'on v'na acusér adré s' maîsse, come kwè k'i c'tapéve tos sès bins.2. Lu mêsse donc èl houka èt lî d'ha : K'ô-dj' dîre sor vos? Fuzoz lès comptes du vosse gèstion, vos n' pôroz pu t'ni mès bins.3. Lu cinsî su d'ha è lu-minme : 'Ku va-dj' fé, si l' mêsse mu r'tîre lu cinse? Dju n'a nin l' fwèce du tchèrwér, po bribér dj'ènn' âreû honte. 4.Dju sé çou k' dju va fé, po k'cwand k'on m'ârè tchèssé foû dèl cinse, lès djins mu r'çûhèxhent è leûs mohons.5. Adon i houka, onk après l'ôte, lès cis ki d'vint one sakwè à s' mêsse. A prumî, i d'manda : 'Cubin d'voz-v' à m' patron?' 6.'Cint tonês d' ôle' lî rès- ponda-t-i. 'Purdoz vosse papî, assioz-v'abèye èt s' sucrîhoz : cinquante'.7. I d'manda co à on-ôte : 'Et vos, cubin d'voz-v'? - 'Cint sètchs du frumint'. Lu cinsî lî d'ha : 'Vola vosse papî, sucrîhoz catru-vingt'. 8 çu rûsé cinsî, su mêsse èl vanta, pace k'il-aveût stou malin. Lès-èfants du c' monde-ci sont sovint pus malins inte du zèls ku lès-èfants dèl loumîre.

Cumint su fât-i sièrvi dès ritchèsses

9. Mi, dju v's-èl di : fuzov' dès camarâdes avou lès ritchèsses du c' monde-ci, po k' cwand i-gn-ârè pu, on v' ruçûxhe duvins lès manèdjes qui durèt. 10. Lu ci k' èst dreût èn-one pitite afêre, l' èst avou èn-one grande. Et l'ci k' èst fâ èn-one pitite afêre, èst fâ avou èn-one grande. 11. Si donc, vos n' av' nin stou dreût avou l' fâsse ritchèsse, kî v' confîrès l' vrê? 12. Et si vos n' av' nin stou fidéles po t'ni l' bin dès-ôtes, ki èst-ce qui v' dinrè à t'ni çou k' èst da vosse?

13. Nouk nu pout sièrvi deûs maîsses : ou bin i hérè onk èt inmerè l'ôte, ou bin i s' loyerè avou onk, èt tinrè l'ôte po nouk? Vos n' poloz nin sièrvi l' bon Diu ét l'Ardjint.

Conte dès Farisyins k'inmint bin lès çans

14. Lès Farisyins, k'inmint bin lès çans, oyint tot çoula, èt i riyint d' lu. 15. Jésus 'lzî d'ha : "Vos v'comptoz po dès-omes dreûts d'vant lès djins; mins l' bon Diu veût vos coûrs; èt çou k' èst grand po lès-omes, è-st-one abominâcion po l' bon Diu.

16.Djusk'à Djhan, on-z-a avou lu Lwè èt lès Profétes; asteûre, c'èst lu Rwèyôme dè bon Diu k'è-st-anoncé, èt tot l' monde mèt tote su fwèce po-z-î intrér.

Lu Lwè dumeûrrè

17.Lu cî èt l' tère passeront pus-âhèyemint k'on seûl traît dèl Lwè nu toumereût.

Lu marièdje nu su pout d'fé

18.Lu ci ki rèvoye su fème po 'nnè prinde on ôte, fêt on-adultère; èt l' ci ki s' marèye avou one fème ku su ome a rèvoyé, fêt on-adultère.

Lu mâva ritche èt l' pôve Lazare

19.I-gn-aveût one ome ritche, k' èsteût toudi moussé â pus gâye, èt ki f'zéve tos lès djoûs crâsse eûrèye. 20. On pôve, loumé Lazare, èsteût coûké à si-ouxhe, lu cwèr tot r'couvri d' plâyes. 21.I sohêtéve du poleûr magnér lès miyètes ki toumint djus dèl tâve dè ritche; mês c'èsteût lès tchins ki m'nint lî r'lètchér sès plâyes. 22.Il ariva ku l' pôve mora, èt k' lès-andjes èl pwèrtint adré Abraham. Lu ritche mora avou, èt i fourit ètèré. 23.E l'anfèr là k' 'l èsteût èzès toûrmints, i lèva lès-oûy èt vèya d'â long Abraham èt Lazare djondant d' lu. 24.Adon, i criya : "Abraham, nosse Pére, purdoz pitié d' mi, avoyoz Lazare, k' i trimpe lu bètchète du s' deût è l'êwe, po m' rafrèxhi l' linwe, ca dj' soufère tèrib'mint duvins c' feû". 25.Abraham rèsponda : "Mu fi, sov'noz-v' ku v's-av' avou bon tins d' vosse vèye, èt k' Lazâre èsteût d'vins l' mâleûr. Asteûre, c'èst lu k' a bon, èt vos vos sofroz à vosse toûr. 26.Du pus', inte du vos-ôtes èt d' nos-ôtes, i gn-a on-abîme tèribe, çou ki fêt ku lès cis ki vôrint passér du voci adré vos-ôtes, ou bin du d' là vuni voci, n' èl pôrint dja". 27.Lu ritche duha : "Adon, Pére, dju v's-èl dumande, èvoyoz Lazâre èl mohon da m' papa. 28.Dj'a cinq frés. K'i lès vasse préveni, po k'i n' vunèxhe nin, zèls avou, duvins cès toûrmints". 29.Abraham rèsponda : "Il-ont Moïse èt lès profétes, k' i lès xhoûtèxhe".- 30."Nonna, Pére, mins si onk du d'vins lès mwèrts lès va trouvi, i f'ront pènitince". 31.Mês Abraham lî rèsponda : "S'i n' xhoûtèt nin Moïse èt lès Profétes, minme si onk du d'vins lès mwèrts ravikéve, is n' èl creûront nin nin pus"

17.

On n'pout nin scandalizér lès p'tits

1.Jésus d'héve à sès dissipes : "Il-è-st-impossipe k'i n'vègne nin dès scandales. Mins mâleûr à ci par kî is m'nèt. 2.I vâreût mî por lu k'on lî loyaxhe one pîre du molin â cô, èt k' on l' tapaxhe èl mér, pus vite ku du scandaliser onk du cès p'tits.3. Loukoz à vosse sogne.

I fât pardonér leûs fâtes a sès frés

Si vosse fré v's-a fêt dè twèrt, rupurdoz-l'. Et s'i fêt pénitince, lèyoz-l' alér.4. Et s'i v's-a fêt dè twèrt set' côps è rote, èt k'i s'ènn' âreût r'pintou lès set' côps, à tot d'hant : 'dju r'grète', vos l' lêroz aler".

Lu fwèce dèl fwè

5. Lès-apôtes duhint â Sègneûr : "Fusoz crèxhe nosse fwè!" 6.Lu Sègneûr èlzî d'ha :"Si v's-avîz dèl fwè come one sumince du mostâde, vos dîrîz à c' bouxhon d' ronxhe-la : 'durècine-tu èt vasse tu plantér èl mér', i v' xhoûtreût.

Dj'èstans tortos dès serviteûrs inutiles

7. Lu kéke du vos-ôtes, cwand s' vârlèt ruvint dal campagne, d'aveûr sutou tchèrwér ou wârdér lès bièsses, lî dit : 'abèye, vunoz, mètoz-v' al tâve'? 8.Nu lî dirè-t-i nin pus vite : 'Apontioz m' sopér èt s'moussoz-v' po m' sièrvi, lu tins ku dj' magne èt ku dj' beûxhe. Après, vos pôroz magnér èt beûre'. 9.Sèrè-t-i ruc'noxhant à s' vârlèt pace k'il-a fêt çou k'i lî a c'mandé? 10.Vos c'èst parèy. Cwand v's-âroz fêt tot çou ku l' bon Diu v's-a d'mandé, duhoz : 'nos n'èstans k' dès dômestiques, nos n'avans fêt ku nosse sogne'".

Lès dîs lépreûs

11.Jésus rotéve vès Jérusalem èt passéve po l' payis dèl Samarie. 12. A moumint k' il intréve èn-on viyèdje, dîs-omes, k'èstint malâdes dèl l' lèpre, vunint â d'vant d' lu. I d'monint à distance 13 èt lî criyint d'â long : "Jésus, Mêsse, purdoz pitié d' nos-ôtes" 14.Cwand i lès vèya, Jésus elzî d'ha : "Aloz-v' vus mostrér azès prêtes". A moumint k' i 'nn' alint, i fourint xhapés. 15. Onk du zèls, cwand c'èst k'i vèya k' il-èsteût xhapé, rum'na so sès pas, tot r'mèrcixhant l' bon Diu à hôte vwès. 16.I s'tapa l' tièsse al tère duvant Jésus, tot l' rumèrcixhant. 17.Adon Jésus d'manda : "Tos lès dixh n'ont-is nin stou xhapés? Lès nouf ôtes, wice sont-is? 18.Nos n' lès-avans nin vèyou ruv'ni po rinde glwère â bon Diu, i gn-a ku çuste ètrandjîr ci!" 19.Adon Jésus lî d'ha : "Rulèvoz-v èt aloz : vosse fwè v's-a sâvé".

Cumint ariverè lu Rwèyôme dè bon Diu

20. Lès farisyins lî d'mandint : 'Lu Rwèyôme dè bon Diu, cwand vinrè-t-i'? I 'lzî rèsponda : "Lu Rwèyôme dè bon Diu n'èst nin one sacwè k'on vièrè v'ni, 21 èt on n'dirè nin : 'il-èst voci ou vola'. Lu Rwèyôme dè bon Diu è-st-è vosse coûr".

Lu djoû ku l' Fi d' l' ome ruvinrè

22. I d'ha à sès dissipes : "I vinrè dès djoûs, là k' vos vôroz vèye minme onk dès djoûs dè Fi d' l'ome, èt vos n'èl vièroz nin.23. On v' dirè : 'Vo-l'la!, il-èst voci!, il-èst vola! N' î aloz nin, n'î coroz nin! 24. Come l' aloumîre k' aspite èt k' aloume lu cî èt tot çou k'èst po d'zos, insi f'rè l' Fi d' l'ome cwand s' djoû sèrè là. 25. Seûlemint, duvant çoula, i fât k'i soufère brâvemint, k'i seûxhe rufouté dès-omes du c'tins-ci. 26. Come i s'a fêt dè tins d' Noé, insi s' f'rè-t-i dè tins dè Fi d' l'ome : 27. lès djins magnint, buvint, su maryint, fuzint l' noce, djusk'â djoû k' Noé intra è l'arche, èt ku l' dèluje ataka à ploûre èt nèya tot l'monde. 28. çu fourit co parèy dè tins d' Lot: i magnint, i buvint, il-atch'tint, i vindint, i plantint, i bâtixhint. 29.Mins l' djoû ku Lot moussa foû d' Sodome, dè cî i plova dè feû èt dè soufre, èt tot l'monde fourit pièrdou. 30u sèrè co parèy lu djoû ku l' Fi d' l'ome ruvinrè s' mostrér.31. çu djoû-la, lu ci k' sèrè so s' teût, ét k' sès afêres sèrint èl mohon, k'i n'duxhinde nin po lès ralér prinde, èt c' sèrè co parèy po l' ci k'sèreût al campagne, ki n' ruvègne nin èn-èrî. 32. Sov'noz-v' dèl fème da Lot. 33. Lu ci ki cwîrrè à sâvér s' vèye, èl pièdrè. Et l'ci k'èl pièdrè, èl wâdrè. 34. Dju v's-èl di : çusse nut' là, deûs djins sèront è minme lét : onk sèrè pris èt l'ôte dumeûrrè.35. Deûs fèmes sèront à moûre dè grin èssonle, one sèrè prise, l'ôte dumeûrrè. (36). 37 Lès dissipes dumandint : "Wice, Sègneûr". I 'lzî rèsponda : Là k' i-gn-a on cwèr, c'èst là k' lès vôtoûrs su r'trovèt.

18.

Parabole dè mâva djudje èt dèl veûve

Jésus d'héve çusse parabole-ci po 'lzî acsègnér k'i fât toudi priér, sins mâye lèy ouf. 2. "Duvins one vèye, i-gn-aveût on djudje, ki n'aveût nin sogne dè bon Diu, èt ki n' rèspèctéve nin lès djins.3. E l' minme vèye, i-gn-aveut avou one vève ki l'aléve trouvi po lî dîre :'Rindoz-m' djustice conte dè ci ki m' fêt dè twèrt'.4. Lontins, i n' vola nin. Mins après côp, i s'duha è fond d' lu-minme : 'Dju n'rucrins nin l' bon Diu, èt dju m' moke dès djins, 5 mins çusse fème-la cumince à m' fé assouti. Dju va lî d'nér s' dreût, come çoula, èle mu lêrè tranquile'. 6. Et l' Sègneûr duha : "Oyoz bin çou k' dit çu mâva djudje! 7.Et l' bon Diu, lu, nu dinrè nin leûs dreûts azès cis k' il-a tchûzés èt ki criyèt après lu djoû èt nut'? lès va-t-i fé xhoutér? 8.Dju v-s-èl di : sins ratinde, i 'lzî dinrè leûs dreûts. Seûlemint, cwand l'Fi d' l'ome ruvinrè, troûvrè-t-i l' fwè sol tère?"

Fâve dè farisyin èt dè publikin

9. Jésus d'ha çusse fâve à dès cis ki s' pinsint djusses, èt ki r'loukint l's-ôtes du hôt. 10. Deûs-omes montint è tampe po priyér, onk èsteût farisyin, et l'ôte publikin. 11. Lu farisyin dumonéve drèssé sos sès djambes, ét priyéve insi è lu-minme : 'O Diu, dju v' rind grâce du çou k' dju n' so nin come lès-ôtes-omes, dès voleûrs, dès-indjusses, dès cis ki trompèt leûs fèmes, ni co come çu publikin k' èst là.12. Dju djune deûs côps l' saminne, dju dène lu déme so tot çou k' dj'a'. 13. Lu publikin, lu, dumonéve èn-èrî, èt i n' wèzéve nin dja lèvér lès-oûy vè l' cî. I s' bouxhéve lu pwètrine, tot d'hant : 'Mon Diu, purdoz pitié d'mi, ca dj'a comètou dès pètchîs'. 14. Dju v's-èl di : Cwand cici rintra è s' mohon, il-èsteût dum'ni djusse, èt nin l'ôte. Ca lu ci ki s' èlîve, sèrè rabaxhé; èt l'ci ki s' rabaxhe, sèrè r'lèvé."

Jésus èt lès p'tits-èfants

15.On lî apwèrtéve avou dès p'tits-èfants, po k' i l's-aduzaxhe; cwand lès dissipes vèyint çoula, is s' mâvrint sor zèls. 16 Adon, Jésus lès houka, i 'lzî d'ha : "Lèyoz lès-èfants vuni adré mi, nu lès-espêtchoz nin; ca lu Rwèyôme dè bon Diu èst por zèls. 17. Vrêmint, dju v's-èl di : lu ci ki n'accèptèyerè nin lu Rwèyôme dè bon Dieu come on-èfant, n' intèrrè nin d'vins.

Lu ritchèsse èspêtche du sûre Jésus

18. On mêsse du sinagogue lî d'manda : "Bon Mêsse, ku fât-i fé po-z-avou l' vèye étèrnèle? 19.Jésus lî rèsponda : "Pocwè m' loumoz-v' bon? I-gn-a k' onk ki seûxhe bon, c'èst l'bon Diu. 20. Vos c'noxhoz lès c'mandemints : vos n'froz noun-adultère,vos n' toweroz nin, vos n' haproz nin, vos n' sèroz mây on fâ tèmon, vos rèspèctèyeroz vosse papa èt vosse mame. 21. Adon, i d'ha : "Tot çoula, dju l'a fêt duspôy ku dj' so djône".22.Cwand Jésus oya çoula, i lî d'ha :"I-gn-a co one sacwè ki v' manque. Tot çou k' vos-av', vindoz-l' èt s' dunoz-l' azès pôves, èt v's-âros on trésôr è cî, èt s' vunoz, sûhoz-m' ". 23. Cwand il-oya çoula, i fourit tot pèneûs, pace k'il-èsteût fwèrt ritche.24. Cwand Jésus vèya k' il-èsteût dumni tot pèneûs, i d'ha : "Ku c'èst mâlâhi po lès cis k' ont dès bins, d'intrér è Rwèyôme dè bon Diu. 25. On chamô passereût pus-âhèyemint po l' trô d'one awèye, k'on ritche intraxhe è Rwèyôme dè bon Diu". 26. Lès cis k'oyint çoula, lî d'hint : "Adon, kî pout èsse sâvé?" 27. I l'zî d'ha : "çou k'è-st-impossipe po lès-omes, èst possipe po l'bon Diu".

28. Pîre lî d'ha : "Vola k' nos-ôtes, dj'avans lèy tot-à-fêt po v' sûre". 29. "Vrêmint dju v's-èl di, rèsponda-t-i, i-gn-a nouk k'âreût lèy su mohon, ou s' fème, ou sès frés èt sès soûrs, ou sès parints, ou sès èfants à câse dè Rwèyôme dè bon Dieu, ki n' ruçûxhe brâvemint pus', dèdja du c' tins-ci, èt d'vins lès siékes à v'ni, lu vèye étèrnèle".

Lu treûzinme anonce dèl Passion

31. Jésus purda lès Doze, èt 'lzî d'ha : Vola k' nos montans so Jérusalem, èt tot çou k' lès Profétes ont scrît d'vins l's-Ecritûres sol Fi d' l'ome, su va fé : 32. i va èsse lîvré azès payins, on s' mokerè d'lu, on l' maltrêtrè èt on rètch'rè sor lu. 33 On l' batrè avou dès vèdjes èt on l' towerè, mins l' treûzinme djoû, i s' rulîvrè. 34. Zels, du tot çoula, nu compurdint absolumint rin. Cès paroles èstint catchèyes por zels, èt is n' compurdint nin çou k'on 'lzî d'héve.

L'aveûle du Jéricho

35. I s'fuza ku, â moumint k'il-arivint tot près d' Jéricho, on-aveûle esteût assîs dè long dèl vôye, po bribér.36. Cwand il- oya tos lès djins ki passint, i d'manda çou k' i-gn-aveût.37. On lî d'ha ku c' èsteût Jésus d' Nazareth, ki passéve. 38. Adon, i s' mèta à criyér : "Jésus, Fi da Dâvid, purdoz pitié d'mi!" 39. Lès djins ki rotint sol vôye, lu groûlint, po k' i s'têhaxhe. Mins lu criyéve toudi pus fwèrt : "Jésus, Fi da Dâvid, purdoz pitié d' mi". 40. Jésus s' arèta, èt d'manda qu'on lî aminaxhe. Cwand i fourit tot près, i lî d'manda : 41 Ku v'loz-v' ku dj' fasse por vos?" Et lu : "Sègneûr, duha-t-i, ku dj' veûxhe". 42. Jésus lî d'ha : "Vèyoz! Vosse fwè v's-a sâvé". 43. A minme moumint, i vèya, èt i l' sûhéve, tot lowant l' bon Diu. Et totes lès djins, k' avint vèyou çoula, rindint glwère â bon Diu.

19.

Jésus èl mohon da Zachée

Jésus intra d'vins l'vèye du Jéricho, èt s' î pormina. 2. I-gn-aveût là on-ome k'on louméve Zachée; c'èsteût on respon'sâbe dès publikins, èt il-èsteût fwèrt ritche. 3.I cwèréve lu moyin du vèye Jézus, po savou kî k' l-èsteût, èt i n' èl poléve nin, à câse dèl foule. Lu minme èsteût on p'tit ome.4 Adon, i cora po d'vant, èt gripa so on-âbe, on sicomore, po l'vèye cwand i passereût por la. 5. Cwand il-ariva à çusse plèce-la, Jésus lèva lès-oûy èt lî d'ha : "Zachée, duxhindoz abèye, ca oûy, i fât k' dju d'meûre è vosse mohon".6. I su d'xhombra, duxhinda dju d' l'âbe, èl ruçûha è s' mohon, tot plin d' djôye. 7. Cwand lès djins vèyint çoula, i groûlint tortos, tot d'hant : "I s' a r'tiré adré on-ome ki vike mâ".8. Mins Zachée s' lèva èt d'ha â Sègneûr : "Vola, Sègneûr, lu mitan d' mès bins, dj' èl dène azès pôves. Et si dj' a fêt dè twèrt à onk, dju lî rind cwète côps ot'tant." 9.Adon, Jésus lî d'ha : "oûy, lu salut è-st-intré è çusse mohon, pace ki lu avou è-st-on èfant d'Abraham. 10 Ca lu Fi d' l'ome èst m'nou cwèri èt sâver çou k' èsteût pièrdou."

Fâve dès çans confiés, k' i fât mète è valeûr

11. Azès cis k'oyint çoula, il-abouta co one fâve, pace k' il-èstint djondant d' Jérusalem, èt k' i pinsint k' lu Rwèyôme dè bon Dieu s' aléve lèy vèy tot dreût. 12. Insi, i 'lzî d'ha : "On nôbe ènn'ala d'vins on long payis, là k' i d'véve èsse fêt rwè, èt adon rum'ni. 13. I houka donc sès dî serviteûrs, i 'lzî d'na dî "mines" (ârdjint du c'tins là), tot d'hant : "Fusoz-lès profitér, ca tant ku dju r'vègne".14. Mês lès djins du s' payis èl hèyint, il-èvoyint one ambassade podrî lu, po fé dîre : 'Nos n' volans nin k' i seûxhe nosse ruwè'. 15. I s' fuza ku, cwand i rum'na, èt k' il-aveût stou fêt rwè, i f'za v'ni adré lu lès serviteûrs k' i 'lzî aveût d'né dès çans, po vèye cumint k' is l's-avint fêt profitér. 16. Lu prumî ariva donc, tot d'hant : 'Mêsse, avou vos çans, dj'a atchté dîs-ôtès mines.' 17. I lî d'ha : 'C'èst bin, vos-èstoz on bon serviteûr. Puski vos-av' sutou fidéle po loukér so pô d' tchwè, purdoz l' gouvèrnumint du dî vèyes'. 18. Lu deûzinme vuna : 'Mêsse, duha-t-i, avou vos çans dj'a atchté cinq ôtès mines'. 19. 'Et vos, duha-t-i, purdoz l' gouvernumint du cinq vèyes'. 20. Lu treûzinme ariva, tot d'hant : Mêsse, vola vosse mine, ku dj' a rafûlé d'vins on norèt. 21. Dj' a avou sogne du vos, pace ki vos-èstoz sévêre, vos r'purdoz çou k' vos n'av' nin d'né, èt vos ramassoz là ku v' n'av' nin sèmé. 22. Lu rwè lî rèsponda : 'Dju v'djudje so vos paroles, mâva serviteûr! Vos savîz ku dj' so sévêre, ku dju r'prind çou k' dju n'a nin d'né, èt ku dj' ramasse çou k' dju n'a nin sèmé. 23. Adon, pocwè n' av' nin mètou lès çans al banke? Cwand dj'a ruv'ni, dj' èls-âreû ravou avou lès-intérêts. 24. Adon, i d'ha azès cis k'èstint la : "Rutiroz-lî s'mine, èt s' dunoz-l' à ci k'ènn'a dîh'. 25. I lî d'hint : "Mêsse, i 'nn' a dja dîh'. 26. Dju v's-èl di : à ci k' a dèdja, on dinrè; à ci k' n'a rin, on r'prindrè minme çou k' il-a. 27. Asteûre, mès-in'mis, ki n' volint nin k' dju foûxhe leû rwè, aminoz-lès voci, èt towoz-lès d'vant mi!".

Lès dièrins djoûs a Jérusalem

Jésus intère à Jérusalem

28. Cwand il-ourit dit çoula, Jésus rota d'vant zels po montér so Jérusalem.

29. Cwand i fourit tot près d' Bethfagé et d' Béthanie, sol hôteûr dès-Olivîs, il-èvoya deûs dissipes,30. tot 'lzî d'hant : "Aloz è viyèdje k' èst d'vant vos. Cwand v's-î interroz, vos troûvroz on djône bâdèt, ku nouk n'a co mâye monté sus; vos l' duloyeroz èt vos m' l' amineroz. 31. Si on v' dumande pocwè vos l' duloyoz, vos rèspondroz : 'lu Mêsse ènn'a mèzâxhe'. 32. Lès cis k' avint stou èvoyés, ènn' alint donc, et trovint tot-a-fêt come i 'lzî aveût dit.33. Sol tins k' i d'laxhint l' bâdèt, sès mêsses èlzî d'mandint : 'pocwè l' duloyoz-v'?' 34.Et zèls : 'Lu Mêsse ènn'a mèzâxhe". 35. I l' aminint à Jésus, tapint leûs mantês sol bâdèt, èt f'zint montér Jésus sus. 36 Sol tins k'il-aléve, il-èwalint leûs mantês sol vôye. 37. Il-èstint dja tot près dèl duxhindâye dès-Olivîs, ku tote lu foule dès dissipes, tote djoyeûse, su mèta à lowér l' bon Diu, à hôte vwès, po tos lès mirâkes k'il-avint vèyou,38 tot d'hant : 'Bèni seûxhe-t-i lu Rwè qui vint â nom dè Sègneûr, Pâye è cî, èt glwère â pu hôt dè cî'. 40. Dès farisyins, k'èstint èl foule, lî d'hint : "Mêsse, fusoz têre vos dissipes". Mins lu rèsponda : "Dju v's-èl di : si s' têhèt, lès pîres crîyeront.

Jésus pleûre sol fin d'Jérusalem

41. Cwand i fourit tot près èt k' i vèya l' vèye, i plora sor lèye, 42 tot d'hant : "Ah si tu compurdéves, minme oûy, çou ki deûreût tu d'nér l' pâye! Mins asteûre, çoula èst catché à tès-oûy. 43 I vinrèt sor twè dès djoûs, ku tès-innemis tu vinront assiégér, k' i sèront tot-âtour du twè, k' i t' atakront d' tos lès costés.44. I t' tapront al tère, toweront tès èfants ki sèront â d'vins d' twè, èt i l' lêront nin one pîre so one ôte, à câse ku t' n' as nin ruc'noxhou l' tins ku t' as stou visitèye.

Jésus trake lès martchands foû dè tempe

45. Il-intra è tampe, èt s'mèta à trakér èvôye lès cis k'î vindint dès-afêres. 46. I 'lzî d'héve : "il-èst scrît : mu mohon sèrè one mohon d' priyîres. Vos 'nn' av' fêt on trô d' voleûrs.

48. Tos lès djoûs, il-acsègnéve è tampe. Lès princes dès prêtes, lès scrîbes èt lès mêsses dè peûpe cwèrint one manîre d' èl piète, 48 mins i n' savint nin c'mint fé; à câse ku tot l' peûpe èsteût là, à l' xhoûtér.

20.

Lu pouvwèr da Jésus

1.Il ariva k'on djoû ku Jésus acsègnéve lu peûpe è tampe èt lî annoncéve lu Bone Novèle, dès mêsses dès prêtes èt dès scribes arivint avou dès ancyins .2. Is lî d'mandint : "Duhoz-nos, qué dreût av' po fé çou k' vos f'zoz, ou bin ki èst-ce ki vus-a d'né c' dreût?" 3. I 'lzî rèsponda : "Mi avou dju va v' dumandér one sacwè. Duhoz-m' :4. lu batème da Djhan, vunéve-t-i dè cî ou bin dès-omes?" 5.Adon, is s' mètint a tûzér inte du zèls, tot s' duhant : 'si nos d'hans k'i prom'néve dè cî, i nos d'mandrè : pokwè n'î av' nin cruou? 6. Mins si nos d'hans k'i vint dès-omes, tot l' peûpe nos taprè âs pîres, pace k' i sont certins ku Djhan èsteût on proféte'.7. I respondint k'i n' savint nin du la k'i prom'néve. 8. Jésus 'lzî d'ha : "Mi nin pus, dju nu v' dirè nin du ké dreût dju fê tot çoula".

Parabole dè mâvas cinsîs

9. Il-ataka à racontér one fâve â peûpe : "On-ome aveût planté on vignôbe, lu lowa à dès cinsîs, èt 'nn'ala adon po on lon tins. 10. Cwand c' fourit l' sâhon, il-èvoya on serviteûr azès cinsîs, po k' i lî d'naxhint dès frûtèdjes dè vignôbe.; mins lès cinsîs èl bouxhint èt l' rètrakint sins rin lî d'nér. 11. Il-èvoya on-ôte sèrviteûr; lu avou, i l' bouxhint, lu maltrêtint, èt l' rèvoyint sins rin lî d'nér. 12. I 'nn' èvoya on treûzinme; è co on côp, i l' blèssint èt l' tapint à l'ouxhe. 13. Lu mêsse dè vignôbe su d'ha : 'Ku va-dj' fé? Dj' èlzî va èvoyér mu prôpe fi, ku dj' veû si voultî. Tês-s' ku lu, i lu rèspèctèyront". 14. Mins cwand lès cinsîs èl vèyint, i su d'hint inte du zèls : "Vola l'èritî. Towans-l', èt l'èritèdje sèrè da nosse!" 15. I l' tapint foû dè vignôbe, èt l' towint. Asteûre, ku frè l' mèsse à cès cinsîs? 16. I vinrè, towerè cès cinsîs-la, èt dinrè l' vignôbe à d's-ôtes".

Cwand il-oyint çoula, i d'hint: "çoula n' su pout!" 17. Mins Jésus lès r'louka èt 'lzî d'ha : "Ku vout dîre çou k' èst scrît : 'Lu pîre ku lès cis ki bâtixhèt ont tapé èvôye, èst duv'nowe lu pîre du cwène'? 18. Lu ci ki toumerè sor lèye, sèrè spiyé, èt l' ci k' èle toumerè sor lu, sèrè spaté". 19. Adon, lès scrîbes èt lès mêsses dès prêtes cwèrint cumint k' i pôrint mète lu min sor lu tot dreût, mins il-oûrint sogne dè peûpe; il-avint bin compris ku l' parabole aveût stou dite conte du zèls.

So l'impôt k'i faléve payér à l'empreûr

20. I lu t'nint à l'oûy èt lî èvoyint des-omes toûrsiveûs, ki s' frint passér po dès-omes dreûts, èt sayerint dèl djonde duvins sès rèsponses. Adon, i pôrint l' livrér â pouvwèr dè gouverneûr. 21. I lî d'mandint : "Mêsse, nos savans ku vos d'hoz èt k' vos-acsègnoz çou k' est djusse. Vos n' loukoz nin azès djins, mins vos mostroz lu vrê vôye ki mine â bon Diu. 22. Nos-è-st-i permètou, âye ou nèni, du payér l' impôt à Césâr?" 23.I compurda leû fâssetrèye èt 'lzî d'ha : 24 "Mostroz-m' one pèce du manôye. Lu pôrtrêt k' èst d'sus èt lès mots ki sont scrîts, du kî sont-i?"-25 "Du César", duhint-i. Et adon, lu : "Rindoz donc à César çou k' èst da César, èlzî rud'ha-t-i, et â bon Diu, çou k' èst dâ bon Diu". 26 Et i n' polint nin rut'ni on mot conte du lu devant l' peûpe. I s'èwèrint du s' rèsponse, èt s' têhint.

Rèsponse sol résurecsion dès mwèrts

27. Dès saducéyins èl vunint trouvi, zèls ki d'hèt k' i-gn-a noune résurecsion. I lî d'mandint : 28. "Mêsse, Moyise nos-a d'né çusse lwè ku si on-ome a on fré k' èst marié, èt k'i vint à mouri sins lèy noun-èfant, lu fré mariaxhe lu vève po d'nér dès-èfants à s' fré. 29.Insi, i-gn-aveût sèt' frés. Lu prumî su maria, èt mora sins lèy noun-èfant. 30 Lu deûzinme, 31 pwis l' treûzinme purdint l' vève, èt insi tos lès sèt', i morint tortos sins lèy dès-èfants. 32.Po fini, lu fème mora avou. 33. çusse fème-la, al résurecsion, avou l' kéke du tos zèls sèrè-t-èle mariyèye, puski lès sèt l'âront avou come fème? 34.Jésus èlzî d'ha : "Lès èfants du c' monde-ci su maryèt èt on lès marèye; 35 mins lès cis k' sèront djudjés dignes dè monde ki deût v'ni, èt dèl résurecsion dès mwèrts, nu su marèyeront nin èt n' âront pus noune fème. 36. I n' pôront pus mouri, i sèront come lès-andjes, lès-èfants dâ bon Diu, pusk'il-âront stou r'lèvés du d'vins lès mwèrts. 37.Asteûre, ku lès mwèrts su d'vèt r'lèvér, Moyise lu-minme nos-èl fêt comprinde è passèdje dè 'Bouxhon ki broûléve', cwand i loume lu Sègneûr : 'Diu d' Abraham, Diu d' Isaac èt Diu d' Jacob'. 38. I n' èst nin l'bon Diu dès mwèrts, mins dès vikants : tortos vikèt à câse du lu".39.Adon, pusieûrs duvins les scrîbes lî d'hint: "Mêsse, vos-av' bin rèspondou".40. Et i n' wèsint pus rin lî d'mandér.

Lu Mèssie, fi èt Sègneûr da Dâvid

41. Jésus 'lzî d'manda : "Cumint pout-on dîre ku l' Christ èst l' fi da Dâvid? 42. Dâvid lu-minme dit è Live dès Psaumes: Lu Sègneûr dit à m' Sègneûr: Assioz-v' à m' dreûte,43. ka tant ku dj' fasse du vos-innemis on xhame po vos pîs. 44.Dâvid èl loume Sègneûr, cumint pout-i èsse su Efant?"

Dumèfioz-v' dès Mèsses dèl Lwè

45.Duvant tos lès cis k' l' oyint, Jésus d'ha à sès dissipes:46."Dumèfioz-v' dès scrîbes. I su v'lèt porminér avou dès bèlès cotes. Il-inmèt bin du r'çûre dès salutâcions, èt d' avou lès prumîs fôteûy èzès sinagogues, èt lès prumîrès plèces d'vins lès dîners. 47 I magnèt l' bin dès vèves, èt f'zèt l'acwanse du priyér brâvemint. Leû pûnicion sèrè grande".

21.

L'ômône dèl veûve

1. Jésus r'loukéve lès cis ki mètint leûs-ômônes è bloc; c'èsteût tos ritches. 2. Mins i vèya avou one pitite vève, ki î mèta deûs p'tits sous. 3. I d'ha : "Vrêmint, dju v's-èl di: çusse pôve vève-la a mètou pus' ku tos l's-ôtes. 4. Ca tortos, c'èst avou çou k' il-ont d' trop', k' il-ont fêt leûs-ofrandes; lèye, duvins s' pôvruté, èle a mètou çou k' èle aveût mèzâxhe po viker.

Jérusalem èt s'tempe sèront dustrûts

Lu fin dè monde

5. D'vins lès dissipes, i-gn-aveût dès cis ki vantint lès bèlès pîres èt lès dons ki ôrnint l' tampe, 6. Jésus d'ha : "çou k' vos vèyoz là, i vinrè dès djoûs k' i 'nnè dumeûrrè pus nin one pîre so one ôte, tot-a-fêt sèrè dustrût".

7. I lî d'mandint : "Mêsse, cwand donc çoula s' f'rè-t-i? Et à qué signe vièrè-t-on ku çoula s' va fé?". 8. I 'lzî d'ha : "Vos loukroz à vosse sogne k' on n' vus-andoûdelèye nin. Ca brâvemint vinront so m' nom po dîre : 'c' èst mi' èt 'il-èst tins'. Nu lès sûhoz nin. 9. Cwand v's-ôroz djâsér d' guères èt d' révolucions, n'ayoz nin sogne; i fât po c'mincér ku tot çoula arive, mins çu n' sèrè nin co tot dreût l' fin".

10. Adon, i 'lzî d'héve : "On peûpe su drèsserè onk conte d'on-ôte, èt on payis conte d'on-ôte; 11. i-gn-ârè dès grands tronlemints d' tère; è dès plèces k' i-gn-a, dès famines èt dès pèsses. I-gn-ârè dès hisses, èt dès grands signes è cî. 12. Mins d'vant tot çoula, on mètrè l' min so vos-ôtes, on v' pèrsécutrè, on v's-atrêrè d'vant lès sinagogues èt on v' taprè èzès prîhons à câse du m' nom.13. Por vos, çu sèrè l'ocâsion d'èsse mès tèmons. 14. Mètoz-v' bin èl tièsse, ku v' n' âroz nin à v' dumandér çou ki fârè rèsponde; 15. C'èst mi ki v' dinrè l' parole èt l'ètindemint, ku tos vos-adversêres n' î poront rin r'dîre ou rèsponde. 16. çu s'rè vos parints èt vos frés ki v' livèrront, lès cis du vosse famile èt vos camarâdes; i toweront pusieûrs du vos-ôtes.17. Tot l' monde vus hérè à câse du m' nom. 18. Mins nin on dj'vè d' vosse tièsse nu sèrè pièrdou. 19. C'èst vosse pacyince ki v' dinrè l' vèye.

20. Cwand v' vièroz dès-ârmèyes tot-âtour du Jérusalem, vos sâroz ku l' moumint du s' dèstrucsion èst là. 21. Adon, ku lès cis k' sèront èl Djudèye su sâvèxhent èzès hés, lès cis k' sèront èl vèye, k' i 'nnè moussèxhent foû, lès cis k' sèront al campagne, k'i n' rum'nèxhent nin èl vèye, 22. ca c' sèrè dès djoûs d' pûnicion, po-z-acompli tot çou k' èst scrît. 23. Mâleûr azès mames ki rawardront on-èfant, ou k'ènnè noûrixhront cès djoûs-la! Ca i-gn-ârè one grande misére tot-avâ l' payis, one grande colére conte du c' peûpe.24. I toumeront d'zos lès côps d' èpèyes, lès-ôtes sèront fêt prîxhnîs èt éminés tot-avâ lès payis payins. Jérusalem sèrè cupîtèye dès payins, ka tant ku l' tins dès nâcions seûxhe out'.

Lu r'toûr da Jésus

25. I-gn-ârè dès signes è solo, èl lune èt d'vins lès steûles; sol tère, lès djins sèront tot assoutis à câse du l' arèdje ku minerè l' mér èt lès êwes.26. I mourront d' hisse, à vèy tos lès mâleûrs atoumér sol tère. Ca lès fwèces dè cî sèront c'tapèyes. 27. Adon, on vièrè l' Fi d' l' ome vuni so 'n noûlèye, avou tote su fwèce èt tote su glwère.

28. Cwand tot çoula c'minc'rè, loukoz èt s'rèlèvoz l' tièsse, ca vosse salut nu sèrè pus lon".

29. I 'lzî f'za çusse comparêson : "Loukoz l' âbe âs figues, èt tos l's-ôtes-âbes : 30. cwand i s'mètèt a botnér, vos n' av' ku d' lès r'loukér po savou k' l' osté n'èst nin lon. 31.C'èst parèy po vos-ôtes. Cwand vos vièroz arivér tot çoula, vos sâroz ku lu Rwèyôme dâ bon Diu èst tot près. 32. Vrêmint, dju v's-èl di, çusse générâcion-ci n' passerè nin, ku tot çoula ariverè. 33 Lu cî èt l' tère passeront, mins çou k' dju di nu passerè nin.

34. Loukoz bin à vosse sogne ku lès crâssès tâves, lès sôlerèyes èt lès tracas du çusse vèye-ci, nu rindèxhent vos coûrs trop pèzants, èt ku c'djoû-la nu v's-atoume sol cwèr â moumint ku v'n'î sondjroz nin. 35. Come on filèt d' tindeû, il-atoumerè tot d'on côp sos tos lès-omes dèl tère. 36. Veûyoz donc èt s' priyoz tot l' tins, insi vos pôroz v' mète foû d' tos cès dandjîs ki d'vèt v'ni, èt d'moni dressés sos vos pîs duvant l' Fi d' l'ome.

37. A long dè djoû, il-acsègnéve è tampe, al nut', i mousséve foû èt aléve dumoni sol Mont dès Olivîs. 38. Et tot-â matin, tot l' peûpe ruv'néve adré lu è tampe, po l' xhoûtér.

22.

Lu passion èt l' résurècsion da Jésus

Complot conte du Jésus. Djuda èl trayihye

1. Lu djoû dès-Azîmes, k' on loume Paque, aprochéve.2. Lès princes dès prêtes èt lès scribes cwèrint cumint k' i towerint Jésus. Ca il-avint sogne dè peûpe.

3. Mês Satan intra è coûr da Djudas, k'on louméve Isacariot', onk dès Doze.4 I 'nn' ala donc, èt djâsa avou lès princes dès prêtes èt lès magistrats po 'lzî dîre cumint k' i pôreût l' livrér. 5. I fourint tot contints, èt promètint du lî d'nér dès çans. 6. I s'ègadja, èt cwèra one bone occâsion po l' 'lzî livrér, sins ku l' peûpe s'ènnè dotaxhe.

On-z-apontchèye lu sopér d' Pâke

7. Lu djoû dès-Azimes ariva, k' on d'véve towér l' Pâque.8. Jésus èvoya Pîre et Djhan, a tot 'lzî d'hant : "Aloz nos- apontiér Pâque, po k' nos l' magnanxhe". 9. Et zèls : "Wice v'loz-v' ku dj' l'apontianxhe?" 10. I 'lzî d'ha : "Cwand v' intèrroz èl vèye, vos rèscontèrroz on-ome ki pwètrè one djusse d'êwe; vos l' sûroz, ca èl mohon là k' i mousserè 11. Et vos dîroz â mêsse du çusse mohon-la : "Lu Mêsse vus fêt dîre : wice è-st-èle lu sâle là ku dj' pôrè magnér Pâque avou mès dissipes. 12 I v' mostèrrè one grande plèce meûblèye. Apontioz-î çou k'i fât." 13. I 'nn'alint, èt trovint tot-a-fêt come i 'lzî aveût dit. Il-apontyint Pâque.

Lu dièrin sopér avou Jésus

14. Cwand c' fourit l'eûre, i s' mèta al tâve, èt sès dissipes avou lu. 15 I 'lzî d'ha : "Dju m'a vrêmint rafié d' magnér çusse Pâque avou vos-ôtes, duvant ku dju n' soufraxhe. 16. Ca dju v's-èl di : dju n' èl magnerè pus, ca tant k' èle nu s' fasse è Rwèyôme dè bon Diu. 17. Adon, i purda l' câlice, rinda grâces èt d'ha : "Purdoz èt s' pârtixhoz inte du vos-ôtes. 18. Ca dju v's-èl di : dju n' beûrè pus dè frûtèdje dèl vigne, ca tant ku vègne lu Rwèyôme dè bon Diu.

L'Eukaristie

19. I purda l' pan, rinda grâce, èl pârtixha, èlzî d'na tot d'hant : "çouvoci èst m' cwèr, k' èst d'né po vos-ôtes. Fuzoz çoula po v' souv'ni d' mi. 20. I f'za co parèy avou l' câlice, al fin dè sopér, tot d'hant : "çouci èst l' câlice dèl novèle Aliance, avou m' song, ki sèrè d'né po vos-ôtes".

21. Mês vola ku l' min dè ci ki m' livère, è-st-avou mi à çusse tâve. 22. Po l' Fi d' l'ome, i 'nnè va come il-a stou dècidé; mins mâleûr à l'ome k' èl trahixhe". 23. Adon, il-atakint à cwèri inte du zèls kî èsteût l' ci ki s' apontiéve à fé çoula.

Lu pus grand èst là po sièrvi l's-ôtes

24. I-gn-ourit avou one dispute inte du zèls po savou lukéke parètéve èsse lu pus grand. 25. I 'lzî d'ha : "Lès rwès dès peûpes dominèt sor zèls, ét lès cis k' ont l' pouvwèr su f'zèt loumér binfèteûrs. 26. çu n' sèrè nin insi avou vos-ôtes. Ku l' pus grand d' vos-ôtes su fasse come lu pus djône, èt l'ci k' è-st-al tièsse, come lu ci ki siève. 27. Kî èst l' pus grand? Lu ci k' è-st-al tâve ou l' ci ki siève? N'èst-ce nin l' ci k' è-st-al tâve? Et vola ku mi, dju so è mitan d' vos-ôtes come lu ci ki siève.

28.Vos-èstoz lès cis k' ont d'moni avou mi duvins totes mès ponnes,. 29 èt vola ku dj' wâde por vos lu Rwèyôme, come lu Pére l'a wârdé por mi; 30. Vos magneroz èt vos beûroz à m' tâve è m' Rwèyôme, èt vos v's-assîroz so dès trônes, po djudjér lès doze tribus d'Israel.

Jésus dit d'avance a Pîre k'i l'va r'noyér

31. Simon, Simon, vola k' Satan v's-a cwèri, po v' rèdjér come on rèdje lu frumint. 32. Dj'a priyé por vos, po k' vosse fwè n' flâwixhaxhe nin. Vos, à vosse toûr, cwand vos v's-âroz r'vèyou, vos rafwèrcixhroz vos frés. 33. I lî d'ha : "Dju so prèt' à aler avou vos èl prîhon èt minme al mwèrt". 34. I lî rèsponda : "Dju v' èl di, Pîre, oûy, lu coq nu tchantrè nin, k' à treûs côs, vos-âroz prétindou nu nin mu c'noxhe"

35. I 'lzî d'ha : "Cwand dju v's-a èvoyé sins boûse èt sins sètch èt sins solés, av' manké d'one sacwè?" I lî d'hint : "nèni, du rin".36. Jésus èlzî d'ha : "Asteûre, ku l' ci k' a one boûse, èl prinde, èt ki prinde su sètch avou lu. Et l' ci k' a noune èpèye, k' i vinde su mantê po 'nn' atchtér one. 37. Ca dju v's-èl di : i fât ku seûxhe acompli sor mi çou k' a stou scrît : 'Il a stou mètou avou lès vârins'. Tot çou ki m' rulouke èst sol pont d'èsse acompli". 38. Is lî d'hint : "Sègneûr, i-gn-a voci deûx-èpèyes". I 'lzî rèsponda : "C'èst asséz".

Jésus prîe sol mont dès-Olivîs

39.Jésus moussa foû, po-z-alér, comme i 'nn' aveût l'âbitude, sol hôteûr dès-Olivîs; sès dissipes èl sûhint.40. Cwand il-ariva, i 'lzî d'ha : "Priyoz, po n' nin ku l' tintâcion nu v' tègne nin.".41. Il-ala èrî d' zèls on pô pus long, i s' mèta à gngnos èt ataka à priyér :42. "Pére, si vos v'loz, rutiroz c' câlice èrî d' mi. Mês ku çu n' seûxhe nin come dju vou, mins come vos v'loz". 43. On-andje dè cî lî aparèta èt l' rèscorèdja. Lu transe dèl mwèrt lî atouma sol cwèr, èt i priyéve toudi èvôye.44. One soweûr, come dè song, lî mousséve foû dè cwèr èt gotéve djusk' al tère. 45 Cwand i su r'lèva d' avou priyé èt k' i rala adré sès dissipes, i lès r'trova k' i dwèrmint, à câse dèl tristèsse. 46. I 'lzî d'ha : "Pocwè dwèrmoz-v'? Rulèvoz-v' èt s'priyoz, po n' nin toumér el tintâcion.

Jésus è-st-arèté

47. I djâséve co, k'on vèya v'ni one trope du djins, èt à leû tièsse lu ci k' on louméve Djudas, onk dès Doze. I v'na tot près d' Jésus, po l' bâhér. 48. Jésus lî d'ha : "Djudas, c'èst tot l' bâhant ku v' livroz l' Fi d' l' ome?" 49. Lès cis k' èstint avou lu, cwand i vèyint çou ki s' alève passér, lî d'hint : "Sègneûr, fât-i bouxhér avou l' èpèye?". 50 Onk du zèls bouxha l' serviteûr dè Grand-Prête, èt lî côpa l'dreûte orèye. 51.Jésus d'ha : "Lèyoz fé!". Il aduza l'orèye, èt l' xhapa. 52. Jésus d'ha adon azès cis k' èstint m'nou l' arètér, azès mêsses dès prêtes, âs-oficîs dèl wâde dè tampe èt âs-ancyins : "Vos-èstoz v'nou avou dès-èpèyes èt dès bordons, come po prinde on vârin.53. Tos lès djoûs, dj' èsteû avou vos-ôtes è tampe, èt v' n' av' nin mètou l' min sor mi. Mês çouci èst voste-eûre, èt l' fwèce dèl supèsse nut'.

Pîre prétint k' i n' cunoxhe nin Jésus

54.I mètint l' min sor lu, èt l'èminint. I lu f'zint intrér èl mohon dâ prince dès prêtes. Pîre sûhéve dâ long. 55. On-z-aveût èspris on feû è mitan dèl coûr èt il-èstint assîs tot-âtoûr. Pire su mèta avou zèls.56. One sièrvante èl vèya assîs djondant dè feû. Ele lu r'louka èt d'ha : 57. "Cila avou èsteût avou lu". Mins i d'ha k' nèni :58. "Fème, dju n'èl cunoxhe nin". Pô d' tins après, on-ôte èl rulouka èt d'ha : "Twè avou t' ès avou zèls". Et Pîre du rèsponde : "çu n' èst nin veûr" 59. Après one eûre du tins, on-ôte acèrtina : "C' èst sûr k' il-èsteût avou lu, ca c'è-st-on Galiléyin". 60. Et Pîre : "Ome, dju n' sé nin du kwè v' djâzoz". Et à c' moumint là, k'i djâséve co, lu coq tchanta. 61. Lu Sègneûr su r'toûrna èt r'louka Pîre. Adon Pîre su r'sov'na du çou ku l' Sègneûr lî aveût dit : "Duvant ku l'coq nu tchante oûy, vos m'âroz r'noyé à treûs côps". 62. I moussa foû èt plora du tot s'coûr.

Jésus d'vant l'Grand Consèil

63. Lès-omes ki wârdint Jésus su mokint d' lu, èt l' bouxhint. 64. I lî avint r'couvri lès-oûy avou on norèt, èt lî d'mandint : "Fê l' proféte, asteûre. Kî t'a bouxhé?".65. Et i n' lèyint nin dèl cuhustiner du totes lès manîres.

66. Cwand l' djoû s' lèva, lès anciyins dè peûpe, les mêsses dès prêtes èt les scribes lu minint d'vant leû Assimblèye. 67. I lî d'mandint: "Si v's-èstoz l' Mèssèye, duhoz-l' nos". Jésus èlzî d'ha : "Si dju v's-èl di, vos n' mu creûros nin; 68. si dju v's-intèroje, vos n' mu rèspondroz nin. 69. A pârtir d'oûy, lu Fi d' l' ome sèrè assît al dreûte dèl fwèce èt dèl grandeûr dè bon Diu." 7O I 'lzî d'hint tortos : "Vos-èstoz donc lu Fi dè bon Diu?" I 'lzî d'ha : "Vos duhoz, dj'èl so". 71. Adon zèls : "K'avans-dj' co mèzâxhe du tèmons? Vos l'av' oy du s' boc".

23.

Jésus èst miné d'vant Pilâte

1.Tote lu foule su lèva èt mina Jésus adré Pilâte. 2.Il-atakint à l' acusér : "Nos-avans trouvi çuste ome-ci, qui montéve lu tièsse d'azès djins d' nosse payis, i n' vout nin k'on paye l'impôt à l'emp'reûr. I dit k' il-èst lu Rwè, lu Mèssèye. 3."Pilâte lî d'manda : "Estoz-v' lu Rwè dès Juifs?" Jésus rèsponda : "Vos l' duhoz". 4.Adon, Pilâte duha azès Mêsses dès prêtes èt à tote lu foule : "Dju n' troûve, duvins çuste ome, noune câse po l'condannér. 5.Mês zèls insistint : "I monte lu tièsse d'azès djins, i prétche duvins tote lu Djudèye, duspôye lu Galilèye djusqu'à voci".

Jésus d'vant Hérôde

6.. Cwand Pilâte oya çoula, i d'manda si l'ome èsteût dèl Galilèye, 7. èt cwand i sava k' i r'lèvéve dè pouvwèr da Hérode, i l' rèvoya à Hérode, k' èsteût djustumint à Jérusalem cès djoûs-là. 8. Cwand i vèya Jésus, Hérôde ènnè fourit tot contint. I-gn-aveût lontins k' i v'léve lu vèye, à câse du tot çou qu'il-aveût oy' sor lu, èt i comptéve bin lî vèye fé on mirâke. 9.I lî d'manda brâvemint dès afêres, mês Jésus n' lî rèsponda rin. 10.Lès mêsses dès prêtes èt lès scrîbes èstint là avou, ki l' acusint toudi èvôye. 11.Adon, Hérôde lu r'louka po on nouk, lu èt sès sôdars. I l' moussa d'on blanc paletot, èt l' rèvoya à Pilâte.12. çu djoû là, Hérôde èt Pilâte dum'nint dès camarâdes, là ku d' d'vant, il-èstint dès innemis.

Jésus èst raminé d'vant Pilâte

13. Pilâte houka lès mêsses dès prêtes, lès mêsses dè peûpe èt tot l'monde;14. i 'lzî d'ha : "Vos m' av' aminé çuste ome-ci, tot l' acusant d' montér l' tièsse d'azès djins. Dju l' a intèrogé duvant vos-ôtes, ét dj' n' a rin trouvi d'veûr duvins tot çou k' vos d'hoz conte du lu.15. Hérôde nin pus, pusk'i nos l'a ravoyé. I n'a donc rin fêt ki mèrite lu mwèrt. 16. Dj' èl va donc pûni, èt dj' èl lêrè alér. (17)

18.Adon, i s'mètint à criyér tortos èssonle : "Towoz çuste ome là, èt dunoz-nos Barabbas!". 19.Barabbas aveût stou mètou èl prîhon, à câse d'one émeûte k'aveût èclaté è l'vèye, èt k' il aveût towé on-ome. 20. Pilâte, ki voléve lèy' aler Jésus, saya co d' djâsér avou zèls. 21 .Mins i criyint : "Pindoz-l' sol creû! Pindoz-l' sol creû!". 22. On treûzinme côp, i 'lzî d'ha : "Qué mâ a donc fêt çuste ome? Dju n' a trouvi por lu nou motif po l' condannér à mwèrt. Dj' èl va donc pûni, èt dj' èl lêrè alér. 23.Mês zèls criyint toudi pus fwèrt, po d'mandér k' i foûxhe crucifié. 24.Adon, Pilâte dècida d' fér come i v'lint. 25.I 'lzî d'na Jésus, èt lèya alér l' prxîhnî k'aveût stou condanné po one émeute, à câse k'il aveût towé one ome. Il-abanna Jésus à leû volté.

Jésus èst clawé sol creû

26.Sol tins k' 'l-èminint Jésus, i purdint on-ome, Simon du Sirène, ki ruv'néve dal campagne, èt l' fwèrcixhint à pwèrtér l' creû podrî Jésus. 27.Brâvemint dès djins sûhint, dès fèm'rèyes avou, ki s' bouxhint l' pwètrine, èt plorint so Jésus. 28.Jésus su r'toûrna èt i 'lzî d'ha : "Fèmes du Jérusalem, nu ploroz nin sor mi, mins ploroz pus vite so vos-minmes èt so vos-èfants! 29.Vola k' dès djoûs vont v'ni, k'on dîrè :"Eûreûses lès fèmes ki n'ont nin mètou â monde, ét lès pwètrines ki n'ont noûri noun-èfant.. 30.Adon, on s'mètrè à dîre azès tièrs : "Toumoz so nos-ôtes, èt azès hés : racovroz-nos". 31.Ca si on trête insi lu frèxh bwès, ku f'rèt-on avou l' ci k'èst sètch".

32. Il-èminint avou deûs malfèteûrs, ki d'vint èsse towés. 33. Cwand i parvunint al plèce k'on loume lu Calvêre, i lu clawint sol creû, ét lès malfèteûrs avou, onk à s'dreûte ét onk à s' gauche. 34.Mins Jésus d'héve : "Pére, pardonoz 'lzî, i n'savèt nin çou k' i f'zèt".Is s' pârtixhint sès moussemints, ét lès tirint â sôrt.

35.Lès djins èstint là à xhoûtér. Lès maîsses su mokint, tot d'hant : "I 'nn' a sâvé d's-ôtes, k' i s' sâve lu-minme, s'il-èst l' Christ, lu ci ku l' bon Diu a tchûzé. 36.Lès sôdars su mokint d' lu avou. Is lî présintint à beûre dè viningue, 37.tot d'hant : "si t' ès lu rwè dès Juifs, sâve-tu twè-minme". 38.One plantchète èsteût clawèye duzeû s' tièsse, k'on-z-aveût scrît sus : "Cici èst lu rwè des Juifs"

Onk dès malfèteûr su r'veût

39.Onk dès malfèteûrs k' èsteût pindou sol creû, lu maltrêtéve : "N'ès-se nin l' Mèssèye? Sâve-tu twè-minme, èt nos-ôtes avou!" 40.Mês l'ôte l'ahontiéve, tot lî d'hant : "N'as-se donc noune sogne dè bon Diu! T' ès condanné twè avou! 41.Et po nos-ôtes, çu n' èst k' djusse. Après tot çou k' nos-avans fêt, nos-avans çou k' nos mèritans. Mins lu, i n'a rin fêt d' mâ". 42.Adon, i d'ha : "Jézus, sovenoz-v' du mi, cwand vos r'vinroz strîmér vosse Rwèyôme". 43. Jézus lî rèsponda : "Vrêmint, dju v's-èl di : oûy, vos sèroz è Paradis avou mi".

Jésus moûrt sol creû

44. C'èsteût â pô près vès l'eûre du nonne. 45.Lu spèxheûr su v'za tot-avâ l' payis djusk'à treûs-eûres, lu solo s'aveût catché. Lu gordène dè tampe su d'xhira po l' mitan. 46. Jésus criya du totes sès fwèces, èt d'ha : "Pére, inte du vos mins, dju r'mèt mu èsprit. Et tot d'hant çoula, i rinda l' âme.

47. Qwand l' centurion vèya çou ki s' passéve, i rinda glwère â bon Diu. "Vrêmint, duha-t-i, çuste ome là èsteût on djusse".48. Et tos lès djins k' èstint là, k' avint m'nou vèye çou ki s' passéve, ènnè ralint tot s' bouxhant l' pwètrine. 49. Tos lès cis k' l'inmint su t'nint â long po r'loukér, avou lès fèmes, qu'èl sûhint duspôy lu Galilèye.

Jésus è-st-èssèveli

50. Adon arriva on mimbe dè Conseil, qu'on louméve Djôsèf. C'èsteût on-ome bon èt djusse. 51. I n' aveût nin stou d'acwèrd avou çou k' il-avint discuté èt dècidé d' fé. I prom'néve d'Arimathie, one vèye du Djudèye, èt i rawârdéve lu Rwèyôme dâ bon Diu. 52. Il ala trouvi Pilâte èt lî d'manda l' cwèr da Jésus. 53. I lu d'xhinda djus dèl creû, lu rafûla d'vins on linçoû èt l' mèta èn-one tombe, k' aveût stou xhavèye èl rotche, là k'on n' aveût co mètou nouk. 54. C'èsteût lu vinredi, èt on-z-aveût dja èspris lès loumîres dè Sabat. 55. Lès fèmes k' avint sû Jésus duspôy lu Galilèye, sûhint Djôsèf. Ele ruloukint l' tombe, po vèye cumint k'on-z-î aveût mètou l' cwèr. 56.Adon, èl' ènnè ralint, èt apontyint dès-aromates èt dès parfums. Mins lu djoû dè Sabat, èle su r'pwèsint, come on l'deût fé.

24.

Lès fèmes trovèt l' tombe vûde

1.Lu prumî djoû dèl saminne, tot-â matin, lès fèmes rum'nint al tombe, tot pwèrtant lès-aromates qu'èle avint apontié.2. Ele s'abatint ku l' pîre aveut stou rôlèye sol costé. 3.Cwand èle moussint â d'vins, èle nu trovint nin l'cwèr da Jésus. 4.Adon, i su v'za ku, tins k' èle èstint là à su d'mander cwè, deûs-omes su drèssint djondant d' zèls, moussés du cotes totes rulûhantes du loumîre. 5.Ele hapint sogne èt r'baxhint leûs-oûy' al tère. I 'lzî d'hint : "pocwè cwèroz-v' avâ lès mwèrts, lu ci k' èst vikant? 6.I n' èst nin voci, ca i s' a r'lèvé. Sov'noz-v' du çou k' i v's-aveût dit, dè tins k' 'l-èsteut co avou vos-ôtes èl Galilèye. 7.I v' duhéve : 'I fât ku l' Fi d' l' ome seûxhe lîvré èzès mins dès pécheûrs, k' i seûxhe crucifié, è k' i rèssussite lu treûzinme djoû'". 8. Adon, èle su russovenint d' sès paroles. 9. Cwand èle fourint rum'nowes du l' ête, èle racontint tot çoula azès Onze ét à tos l's-ôtes. 10. C' èsteût Marie-Madeleine, èt Jeanne, èt Maria lu mame da Djâke; lès-ôtès fèmes, ki èstint avou zèls, duhint parèy âs-Apôtes. Mins i purdint tot çoula po dès rigomês, èt n' lès cruint nin.12. Portant, Pîre su lèva èt cora k' à l' ête. Cwand i s' clintcha, i n' vèya ku l' linçoû. I 'nnè rala, tot èwèré du çou ki s' aveût passé.

Jésus su fêt vèye à deûs dissipes à Emaüs

13. Mês vola ku deûs du d'vins lès dissipes ènn' alint ç' djoû là èn-on viyèdje k' on louméve Emaüs, k' è-st-a swèssante stades (deûs-eûres du vôye) du Jérusalem. 14. Tot rotant, i djâsint inte du zèls du tot çou k'i s' aveût passé. 15. I su f'za ku, tins k' i djâsint èt discutint, Jésus lu-minme vuna djondant, èt s' mèta à rotér avou zels.16. Mês leûs-oûy èstint rat'nou, èt i n' èl rucnoxhint nin. 17. Jésus 'lzî d'manda : "Du cwè djâsîz-v' donc tot rotant?". I s' arètint tot d'zoûrnés. 18. Onk du zèls, k'on louméve Cléofas, lî rèsponda : "Vos-èstoz bin lu seûl ètrandjîr k' è-st-à Jérusalem, à n' nin savou çou ki s'a passé cès djoûs-ci" 19. I 'lzî d'manda : "Lès quélès-afêres?" Et zèls : "Mins avou Jésus d' Nazarèt. C'èsteût on fwèrt grand proféte, ki d'héve et ki f'zéve brâmint dès afêres duvant l'bon Diu èt d'vant les-omes. 20.Lès princes dès prêtes èt nos maîsses l'ont lîvré po l' fé condannér à mwèrt, èt l'ont crucifié. 21.Nos pinsint k' i sèreût l' ci ki libèr'reût Israel. Mês vola dja oûy lu treûzinme djoû duspôy ku c'è-st-arivé. 22. I-gna-bin ku sacwantès fèmes du d'vins lès nosses nos-ont s'bèrés. Ele avint stou al tombe tot-â matin. 23 Ele n'ont nin r'trouvi s'cwèr, èt sont rum'nowes po nos r'dîre k' èle avint minme vèyou dès andjes, ki 'lzî avint dit k'il-èst vikant. 24. Sacwantes du nos-ôtes ont stou so l' ête, il-ont trouvi lès-afêres come lès fèmes l'avint dit, mins lu, i n' l' ont nin vèyou.

25. Adon, i 'lzî d'ha : "Ku v's-èstoz dors po comprinde èt po creûre tot çou k' lès profétes ont dit! 26. Nu faléve-t-i nin ku l' Mèssèye soufraxhe tot çoula, po-z-intrér è s' glwère? 27 Adon, tot c'minçant po Moyise ét tos lès profétes, i 'lzî èsplica d'vins l's-Ecritûre, tot çou k'on d'héve sor lu. 28. Il-arivint tot près dè viyèdje là k' il-alint, èt lu, i f'za l'acwanse d'alér pus long. 29. I l' fwèrcixhint à d'moni : "Dumonoz avou nos-ôtes, dj'èstans dja al vèsprèye ét i va fé nut'". Il amoussa donc po d'moni avou zèls. 30. Sol tins k' i magnint, i purda dè pan, lu bènixha, lu pârtixha èt 'lzî d'na. 31.Adon, leûs-oûy su drovint, èt i lu ruc'noxhint; mins lu disparèta foû d' leûs-oûy'. 32. I su d'hint l'onk à l'ôte : "N'è-st-i nin veûr ku nosse coûr broûléve â d'vins nos-ôtes, sol tins k' i nos djâséve â long dèl vôye, ét k'i nos f'zéve comprinde lès-Ecritûres?". 33. Tot dreût, i s' lèvint èt 'nnè ralint à Jérusalem. I trovint les Onze Apôtes èt lès-ôtes rèyûnis. 34. I 'lzî d'hint : "C'èst veûr, lu Sègneûr èst vrêmint rèssussité, il-a aparètou à Simon." 35. Adon, zèls avou racontint çou k'i s'aveût passé sol vôye, èt cumint k'i l'avint rucnoxhou cwand il aveût pârti l' pan.

Jésus su fêt vèye âs-apôtes

36. Sol tins k' i djâsint, lu-minme su drèssa è mitan d' zèls. I 'lzî d'ha : "Lu pâye seûxhe avou vos-ôtes!".37. Tot sbèrés èt tot plins d' hisse, i pinsint vèy on ruv'nant. 38. I 'lzî d'ha : "Pocwè èstoz-v' subèrés, èt pocwè totes sôrs du pinsèyes vus v'nèt-èle èl tièsse? 39.Loukoz mès mins èt mès pîs, ca c'èst bin mi! Sintoz avou vos deûts èt vèyoz, ca on rum'nant n'a noune tchâr èt noun-oxhê, come vos vèyoz ku dj'ènn'a".40. Tot d'hant çoula, i 'lzî mostra sès mins èt sès pîs.41. Plins d' djôye, i n' wèsint nin co creûre, tot èwèrés k'il-èstint. Adon i l'zî d'ha : "Av' one saqwè po magnér?"41. I lî présintint on bokèt d' rousti pèxhon. I l' purda, èt l' magna duvant zèls.

44. Adon, i 'lzî d'ha : "C'èst bin çou k' dju v's-aveû dit, cwand dj'èsteû co avou vos-ôtes, k'i faléve ku tot-a-fêt fouxhe acompli, du çou k' èst scrît sor mi è lu Lwè d' Moyise, lès Profétes èt lès Psaumes. 45. Adon, i 'lzî drova l'èsprit, po k' i compurdaxhint l's-Ecritûres.46. I 'lzî d'ha : "C'èst bin çou k'èst mètou d'vins l's-Ecritûres, ku l' Crist soufraxhe, èt k'i su r'lèvaxhe d' amon lès mwèrts lu treûzinme djoû, 47 èt k'on prétchaxhe è s' nom lu pènitince po l' pardon d' tos lès pètchîs, à tos lès peûpes, à c'mincér po Jérusalem. 48. Vos-èstoz lès tèmons du tot çoula. 49. Vola ku dju v' va èvoyér çou ku l' Pére a promètou. Dumonoz èl vèye, k'à tant ku dju v's-èvoye lu fwèce ki vint d' là-hôt".

50. Adon, i lès mina foû dèl vèye, djusk'à Bètanie; il-èlèva lès mins èt lès bènixha. 51. Sol tins k' i lès bènixhéve, i su r'tira èrî d' zèls èt i fourit èlèvé vès l'cî. 52. Zèls, i l'adôrint, pwis 'nnè ralint à Jérusalem, tot plins d'one grande djôye. 53. Et il-èstint tofèr è tampe, à lowér l'bon Diu.


mètou è walon d' Brâ (Lièrneû) par Jean-Marie Lecomte sj.

 

Imprimi potest, Bruxelles, le 2 juin 1999; Daniel Dideberg sj; Provincial Imprimatur; Liège, le 2 octobre 1999; + Albert Housiaux; Evêque de Liège.

Modêye so papî: Li Bone Novele da Nosse Signeur Djezus-Cris sorlon Sint Luk, sins dåte, Vervî, Notre-dame des Récollets; 6 euros + evoyaedje.


 Sicrijhaedjes eplaidîs so les fyis avou l' åjhmince do ratourneu.

Édition en ligne explicitement autorisée par le traducteur.