Lu Bone Novèle
da
Nosse Sègneûr Jésus-Christ
sèlon Sint Matieû
1
Lu lignèdje da Jésus
1 Vola l' lignèdje da Jésus-Christ, k' èst l' fi da Dâvid, k' est l' fi da Abraham. 2 Abraham fourit l' pére da Isaac, Isaac lu pére da Djâcob, Djâcob lu pére da Djudas ét d' sès frés, 3 Djudas, avou s' fème Tamar, lu pére da Farès ét da Zara, Farès lu pére da Esrom, Esrom lu pére da Aram, 4 Aram lu pére da Aminadab, Aminadab lu pére da Naasone, Naasone lu pére da Salmone, 5 Salmone, avou s' fème Rahab, lu pére da Booz, Booz avou s' fème Ruth, lu pére da Obed, Obed lu pére da Jèssé, 6 Jèssé lu pére da Dâvid, ki fourit rwè.
Dâvid, avou l' fème da Ourie, fourit l' pére da Salomon, 7 Salomon lu pére da Roboam, Roboam lu pére da Abia, Abia lu pére da Asa, 8 Asa lu pére da Josafat', Josafat' lu pére da Joram, Joram lu pére da Ozias, 9 Ozias lu pére da Joatam, Joatam lu pére da Akaz, Akaz lu pére da Ezekias, 10 Ezechias lu pére da Manassès, Manassès lu pére da Amon, Amon lu pére da Josias, 11 Josias lu pére da Jékonias ét d' sès frés, â tins dèl déportâcion à Babilone.
12 Après l' déportâcion à Babilone, Jékonias fourit l' pére da Salatièl, Salatièl lu pére da Zorobabel, 13 Zorobabel lu pére da Abiud, Abiud lu pére da Eliakim, Eliakim lu pére da Azor, 14 Azor lu pére da Sadoc, Sadoc lu pére da Akim, Akim lu pére da Eliud, 15 Eliud lu pére da Eléazar, Eléazar lu pére da Matane, Matane lu pére da Djâcob, 16 Djâcob lu pére da Djôsèf, l'ome da Marie, ki fourit l' mame da Jésus, lu ci k' on loume lu Christ.
17 Insi, da Abraham djusk'a Dâvid, nos-avans catwaze jénérâcions; du Dâvid djusk'al déportâcion à Babilone, catwaze jénérâcions; ét dèl déportâcion à Babilone djusk' â Christ, catwaze jénérâcion.
fêt baptizér
Jésus vint â monde
18 Vola cumint k' Jésus a v'nou â monde.
Su mame Marîe èsteût promètowe à Djôsèf. Duvant k' i n' foûxhint èssonle, i s' fuza ku Marîe rawârdéve on-èfant, ku l' Sint-Esprit lî aveût d'né. 19 Djôsèf, ki èsteût on-ome djusse, n' èl voléve nin dènoncér. I dècida adon d' èl rèvoyér sins brut. 20 I r'tûzéve à çoula, cwand on-andje dè Sègneûr lî aparèta èn-on sondje ét lî d'ha : "Djôsèf, n' ayoz nin sogne du prinde vosse fème Marîe avou vos. L'èfant k' èl pwète vint dè Sint-Esprit; 21 èle mètrè â monde on fi, ét v' lî dinroz l' nom du Jésus (çou ki vout dîre : "lu Sègneûr sâve"), pace ki c'èst lu ki sâverè s' peûpe du tos sès pètchîs". 22 Tot çoula su f'za po k' foûxhe acompli çou ku l' Sègneûr a dit po l' vwès dè proféte : 23 "Vola k' one vièrje pwètrè on-èfant ét mètrè â monde on fi, k'on loumerè 'Emmanuel', çou ki vout dîre : lu bon Diu è-st-avou nos-ôtes. 24 Cwand Djôsèf su r'lèva, i f'za come l'andje lî aveût dit, i purda s' fème è s' mohon. 25 I s' wârda èrî d' lèye. Ele mèta su èfant â monde, ét lî d'na l' nom d' Jésus.
2
1 Jésus v'na â monde à Bethléem, è payis d' Djuda, dè tins dè rwè Hérôde. Vola ku dès Majes, ki v'nint dè Lèvant, arivint à Jérusalem. 2 I d'mandint : "Lu Rwè dès Juifs, ki vint du m'ni â monde, wice è-st-i? Dj'avans vèyou su lèvér su steûle, ét dj' èstans v'nou po l' adôrér". 3 Cwand il-oya çoula, lu rwè Hérôde ènnè fourit tourminté, ét tot Jérusalem avou lu. 4 I houka tos lès mêsses dès prêtes ét tos lès scrîbes, po 'lzî d'mandér là ku l' Mèssèye duvève vuni â monde. 5 I lî rèspondint : "A Bethléem, èl Djudèye. Vola çou ku l' Proféte a scrît :
6 "Vos, Bethléem, è payis d' Djuda,
vos n'estoz sûremint nin lu dièrinne dès vèyes du Djuda.
C' èst d' vos ku vinrè l' Mêsse ki minerè Israel mu peûpe".
7 Hérôde houka adon lès Majes è catchète. I lès kèstiona come i fât, po savou à ké moumint lu steûle èlzî aveût aparètou. 8 Adon, i lès- èvoya à Bethléem, tot d'hant : "Aloz, ét s' cwèroz d'adreût tot çou k' ènn' èst du çuste èfant. Come çoula, mi avou, dju l' îrè adôrér.
9 Cwand il-oûrint oye lu rwè, i 'nn' alint. Et vola k' lu steûle k' il-avint vèyou â Lèvant, èsteût d'vant zèls. Ele s'arèta duzeû l' plèce là k' l' èfant èsteût. 10 Cwand i vèyint lu steûle, i fourint tot contints. 11 I moussint adon èl mohon, èt trovint l' èfant avou s' mame. I toumint à gngnos, ét l' adôrint. I drovint leûs scrinês, èt lî prézintint leûs cadôs, du l' ôr, du l' incins ét dèl mîre. 12 Pus târd, i fourint prém'nous èn-on sondje k' i n' rupassaxhint nin po mon Hérode. I 'nnè ralint donc è leû payis po one ôte vôye.
Jésus è l' Egipte
13 Cwand i fourint èvôye, l' andje dè Sègneûr aparèta à Djôsèf tins k' i dwèrméve, po lî dîre : "Lèvoz-v' èt s' purdoz l' èfant èt s' mame, sâvoz-v' è l'Ejipte. Dumonoz-î ka tant ku dju v's-èl dîxhe. Ca Hérôde va r'cwèri l' èfant po l' towér". 14 Adon, Djôsèf su lèva, purda, d' èl nut', l' èfant avou s' mame, ét s' sâva è l'Ejipte. 15 Il-î d'mona djusk' al mwèrt da Hérôde. C'è-st-insi ku fourit acompli çou ku l' Sègneûr aveût dit po l' vwès dè proféte : "Dj'a r'houké m' fi foû d' l'Ejipte".
16 Adon, cwand i vèya k' il-aveût stou djondou, Hérôde su mâvra, i 'nnè fourit tot d'mantché. Il-èvoya sès sôdars ét f'za towér tos lès-èfants ki n' avint nin co deûs-ans, à Bèthléem ét avâ l' payis k' èst tot-âtour. C'èsteût l'adje ku lès mages lî avint dit. 17 Insi fourit fêt çou ku l' proféte Jérémie aveût dit :
18 One vwès s'a fêt oy duvins Rama,
dès pleûrs èt brâmint dès cris :
c'èst Rachel ki pleûre sès èfants,
èle nu vout nin èsse consolèye, ca i n' sont pus.
Lu r'toûr d' Egipte.
19 Après l' mwèrt da Hérôde, l'andje dè Sègneûr aparèta è l'Ejipte, à Djôsèf, tins k' i dwèrméve, 20 ét lî d'ha : "Lèvoz-v', purdoz l' èfant èt s' mame, èt s' 'nnè raloz-v' è payis d' Israèl. Lès cis k' ènnè v'lint al vèye du l' èfant sont mwèrts". 21 Adon, i s' lèva, purda l' èfant èt s' mame, ét 'nnè rala è payis d' Israèl. 22 Mins cwand il-apurda k' Archelaüs èsteût rwè è l' plèce da s' père, il-ourit sogne d'alér là. Prév'nou èn-on sondje, i su r'tira èl Galilèye. 3 Il-ala d'moni èn- one vèye k'on louméve Nazarèth. C' èsteût çou k' lès profétes avint dit " on l' loumerè l' ome du Nazarèth".
3
Cès djoûs là, Djhan lu Batisse ataka à prétchér è désêrt dèl Djudèye. 2 "Fuzoz pènitince, duhéve-t-i, ca lu Rwèyôme dè cî èst tot près". 3 C'èst lu ku l' proféte Isayie aveût anoncé, cwand i d'héve :
One vwès su fêt oy è désêrt :
Apontchoz l' vôye dè Sègneûr,
rudrèssoz lès pazês po là k' i deût m'ni!"
4 Djhan pwèrtéve on moussemint fêt avou dès poyèdjes di chamô, ét one cingue du cûr so lès rins. I n' magnéve ku dès coks d' awout ét dèl lâme du sâvadjès moxhes. 5 Lès djins d' Jéruzalem, du tote lu Djudèye ét dè payis dè Djourdin lu m'nint trouvi, 6 ét su f'zint batisér d' lu è Djourdin, po ruc'noxhe leûs pètchîs.
7 Cwand c' èst k' i vèyéve dès farisyins ét dès saducèyins, k' i m'nint, leûs brâmint, po r'çûre su batème, i 'lzî d'héve : "lès vipéres ku v's-èstoz, kî c'èst ki v's-a mostré à v' sâvér duvant l' colére ki va v'ni? 8 Insi, ruvèyoz-v' po d' bon, 9 ét s' n'aloz nin dîre è vos-minmes : "Abraham èst nosse pére". Dju v's-èl di : lu bon Diu è capâbe du fér moussér foû d' cès pîres-là dès-èfants a Abraham. 10 Lu cougnèye èst dja al rècinèye dès-âbes : l'âbe ki n' dène nin dès bons frûtèdjes, sèrè bouxhé djus ét tapé è feû. 11 Por mi, dju v' batîse è l' êwe po fé pènitince; lu ci ki vinrè après mi, èst pus fwèrt ku mi; dju n' so nin dja digne du pwèrtér sès solés. Lu i v' batiserè è Sint-Esprit ét è feû. 12 I tint l' rèdje è sès mains, i r'nètèyerè s' batîre, mètrè l' grin è s' gurnî, lu bale i l' broûlerè èn-on feû ki n' su dustindrè nin".
Jésus s' fêt batisér
13 Adon, Jésus cwita l' Galilèye ét ariva là k' Djhan èsteût, djondant dè Djourdin, po s' fé batisér d' lu. 14 Djhan èl voléve èspêtchér : "Cèst mi, d'héve-t-i, ki deût èsse batisé d' vos, ét c' èst vos ki m' vunoz trouvi?" 15 Mins Jésus rèsponda : "Lèyoz-m' fé; c'è-st-insi ku nos d'vans fé tot çou k' èst djusse". Djhan, adon, èl lèya fé. 16 Cwand Jésus fourit batisé, ét k' i r'monta foû d' l' êwe, vola ku l' cî s' drova, ét k' i vèya l'Esprit dè bon Diu ki d'xhindéve come on colon â d'zeûr du lu. 17 One vwès su v'za oy dè cî, ki d'héve : "C'èst lu m' Fi ku dj' veû voultî, c'èst d'vins lu ku dj' a mètou tot m' coûr".
4
1 Adon, l'Esprit mina Jésus è désêrt, là ku l' diâle èl duvéve sayér. 2 Après k' il ourit fêt djune carante djoûs ét carante nut' â long, Jésus ourit faim. 3 Lu diâle s'avança adon adré lu, ét lî d'ha : "Si v's-èstoz l' Fi dè bon Diu, duhoz k' cès pîres-là duv'nèxhent dès pans". 4 I lî rèsponda : "Il-èst scrît : çu n'èst nin seûlemint d' pan ku l' ome vike, mins du tote parole ki mousse foû dèl boc dè bon Diu". 5. Lu diâle l' èmina adon èl Sinte Vèye, à Jérusalem, al copète dè Tampe, 6 I lî d'ha : "Si v's-èstoz l' Fi dè bon Diu, tapoz-v' èn-avalèye, pusk' il-èst scrît : "Por vos, i c'mandrè à sès andjes du v' pwèrtér è leûs mains, du sogne ku vosse pî nu gordèye one pîre". 7 Mins Jésus lî rud'ha : "Il-èst scrît avou : Vos n' sayeroz nin l' bon Diu, vosse Sègneûr". 8 E co on cô, lu diâle èl mina al copète d'on tièr très hôt ét lî mostra tos lès rwèyômes dè monde, avou totes leûs glwères. 9 "Tot çoula, lî d'ha-t-i, dju v's-èl dinrè, si vos toumoz à gngnos d'vant mi po m' adôrér". 10 Adon Jésus lî rud'ha : " Erî d' mi, Satan! Ca il-èst scrît : "C'èst d'vant l' Sègneûr lu bon Diu ku vos m' mètroz à gngnos, ét çu n' est k' lu tot seû ku v's-adôr'roz". 11 Adon, l' diâle èl cwita, ét lès-andjes èl vunint trouvi po l' sièrvi.
Jésus atake a anoncér lu bone Novèle
12 Cwand Jésus apurda k' Djhan aveût stou arèté, i su r'tira èl Galilèye. I cwita Nazarèth èt ala d'moni à Cafarnaom djondant dèl mér., 14 è payis d' Zabulon ét d' Nèftali, po-z-acompli çou ku l' proféte Isayîe aveût dit :
15 Payis d' Zabulon ét payis d' Nèftali,
k' èst sol vôye dèl mér, payis k' èst out' dè Djourdin,
èl Galilèye dè payins,
16 lu peûpe k' èsteût èl supèxheûr
a vèyou v'ni one grande loumîre;
so lès djins ki d'monint è payis d' l' ombe ét dèl mwèrt,
lu loumîre s' a lèvé.
17 A pârtîr du c' moumint là, Jésus ataka à prétchér ét à dîre : "Fuzoz pènitince; lu rwèyôme dè cî èst tot près".
Jésus houke lès prumîs dissipes
12 Jésus rotéve dè long dèl mér du Galilèye, cwand i vèya deûs frés, Simon, k' on loume co Pîre, èt s' fré André. Il-èstint à tapér leûs filèts èl mér, ca c' èsteût dès pèxheûs. 19 I l'zî d'ha : Vunoz avou mi, dju f'rè d' vos dès pèxheûs d' omes". 20 So l' côp minme, i lèyint là leûs filèts ét s' mètint à l' sûre. 21 Pus long, i vèya deûs-ôtes frés, Djâke, lu fi da Zébédé èt s' fré Djhan. Il-èstint è batê avou leû papa Zébédé, à radjustér leûs filèts. I lès houka avou. 22 Tot dreût, i lèyint là lu batê ét leû papa, èt l' sûhint.
Lès djins acorèt âtoû d' Jésus
23 Jésus aléve tot-avâ l' Galilèye. Il-acsègnéve è leûs sinagogues, prétchéve lu Bone Novèle dè Rwèyôme, ét r'wèrixhéve totes lès maladèyes ét tos lès mèhins d'azès djins. 24 On djâséve du lu tot-avâ l' Sirie. On lî aminéve tos lès mâ-pwèrtants, lès cis k' avint dès maladèyes ét dès mèhins du totes lès sôrs, lès cis ku lès démons t'nint, ét lès cis ki toumint dè hôt mâ ét lès paralisés : i lès xhapéve tortos. 25 Brâvemint dès djins èl suhint, ki m'nint dèl Galilèye, dèl Décapole, du Djérusalem, dèl Djudèye ét dès payis k' èst out' dè Djourdin.
5
Lu prétche fêt al copète dè tièr
Lu vrê djutice
1 Cwand Jésus vèya totes lès djins k'èl sûhint, i monta èn-amont dè tièr. I s'assia, èt sès dissipes vunint djondant d' lu. 2 Adon, i drova l'boc èt ataka a l's-acsègnér. I d'héve :
3 "Eûreûs lès cis k'ont on coûr du pôve, lu Rwèyôme dè cî èst da zèls.
4 Eûreûs lès cis k' sont-st-è doû, i sèront consolés.
5 Eûreûs lès-omes du pâye, lu tère sèrè da zèls.
6 Eûreûs lès cis k'ont faim èt seû dèl djustice, il-âront tot leû binâhye.
7 Eûreûs lès cis k' savèt pardonér, i sèront pardonés.
8 Eûreûs lès cis k'ont l' coûr pûr, i vièront l' bon Diu.
9 Eûreûs lès cis k'ovrèt a mète lu pâye, on lès loumerè lès fis dâ bon Diu.
10 Eûreûs lès cis k' on pèrsécutèye à câse dèl djustice, lu Rwèyôme dè cî èst por zèls.
11 Eûreûs sèroz-v' cwand on v' dudjâzerè, k' on v' cutchèsserè, èt k' on dîrè fâssemint tote sôr du mâ so vosse compte, à câse du mi; 12 rafiyoz-v' adon, sèyoz tot plins d' djôye, ca vosse récompinse è cî sèrè grande. C'èst bin insi k'on-z-a pèrsécuté lès profétes k' èstint d'vant vos.
Lu sé dèl tère èt l' loumîre dè monde
13 Vos-èstoz l' sé dèl tère. Si l' sé èst duv'ni wape, avou kwè salerè-t-on? I n'èst pus bon k' à èsse tapé èvôye, èt èsse cutriplé dès djins. 14 Vos-èstoz l' loumîre dè monde. One vèye nu pout èsse catchèye, cwand on l'a bâti al copète d'one hôteûr. 15 On n'èsprint nin one lampe, po l'alér catchér po d'zos on meûbe, mins on l' mèt so on trèpî, po k' èle lûhxe po tos lès cis k' sont èl mohon. 16 Insi, vosse loumîre deût lûre po tos lès-omes, ku tot l' monde veûxhe çou k' vos f'zos d' bin, èt k'is 'nnè rindèxhe glwère a vosse Pére, k' èst è cî.
I fât k' lu Lwè seûxhe acompli.
17 Nu pinsoz nin ku dj' so v'nou po dustrûre lu Lwè ou lès profétes; dju n' so nin v'nou po l' dustrûre, mins po l' acompli. 18 Vrêmint, dju v's-èl di, duvant ku l' cî èt l' tère nu passèxhent, nin one lète, nin one virgule nu sèrè r'tirèye dèl Lwè, ka tant ku tot-a fêt seûxhe mètou clér. 19 Donc, lu ci ki lêrè toumér on seûl dès pus p'tits c'mandemints, ét ki ac'sègnerè l's-ôtes a 'nnè fé ostant, sèrè compté come lu pus p'tit è Rwèyôme dè cî; mins l' ci k' lès-ârè sû ét k' lès-ârê ac'sègné, sèrè compté come grand è Rwèyôme dè cî.
20 Dju v's-èl di : si vosse djustice n' èst nin pus grande ku l' cisse d'azès scrîbes èt d'azès farisyins, vos n' intèrroz nin è Rwèyôme dè cî.
I fât savou fé l' pâye
21 Vos-av' oy k' on-z-a dit d'vins l' tins : "Vos n' toweroz nin; lu ci k' ârè towé, sèrè djudjé". 22 Mi dju v' di : lu ci ki s' ârè mâvré so s' fré, sèrè djudjé; lu ci k' ârè loumé s' fré "bièsse", sèrè djudjé. Lu ci k' ârè loumé s' fré "trête", sèrè condanné à l' anfèr. 23 Puski c' è-st-insi, si vos v'loz prézintér voste ofrande so l' âté, ét k' la vos v' rusov'noz ku vosse fré a one sakwè conte du vos, 24 lèyoz là voste ofrande duvant l' âté, aloz , po c'mincer, vus r'mète avou vosse fré. Et adon, vos r'vinroz prézintér voste ofrande. 25 Rumètoz-v' tot dreût avou voste adversêre, sol tins ku v's-èstoz sol vôye avou lu, du sogne k' i nu v' livère â djudje, ét l' djudje à s' gâr, ét k' on n' vus tape èl prîhon. 26 Vrêmint, dju v's-èl di : vos 'nnè mousseroz nin foû duvant ku vos n' ayoxhe payé djusk' â dièrin sou.
So l' adultère
27 Vos sav' k' on-z-a dit : vos n' cumètroz noun-adultère. 28 A bin mi, dju v' di : lu ci ki r'louke one fème ét k' èl vôreût bin avou, a dèdja comètou l' adultère avou lèye è fond du s' coûr. 29Si vosse dreût oûy vus pwète à mâ fé, râyoz-l' èvôye et s' tapoz-l' long èrî d' vos. I vât mî por vos du piède one pârtèye du vosse cwèr, pus vite ku vosse cwèr tot ètîr nu seûxhe fouté è l' anfêr. 30 Si vosse dreûte main vus mine à fé l' mâ, côpoz-l' èt s' tapoz-l' long èrî d' vos. I vâ mî piède on mimbe, pus vite ku tot l' cwèr nu vasse è feû l' anfêr.
Sol divorce
31 On v's-a dit : lu ci ki rèvoye su fème, lî deût d'nér on-ake du ranvwè. 32 Mins mi dju v' di : lu ci ki rèvoye su fème, sâve lu cas k' i n' ârint nin l' dreût d' èsse èssonle, i lî fêt fé l' adultère. Et si on-ome marèye one fème k' a stou rèvoyèye, i fêt on-adultère.
Sol sièrmint
33 Vos-av' co oy k' on-z-a dit d'vins l' tins : Vos n' froz nou fâs sièrmint. Mins vos-acomplixhroz lès sièrmints ku v' âroz fêt duvant l' Sègneûr. 34. Mi dju v' di : nu f'zoz mâye nou sièrmint, ni â nom dè cî, pace ki l' cî èst l' trône dè bon Diu, 35 ni â nom dèl tère, pace ki l' tère èst l' xhame k' i mèt sès pîs sus, ni â nom d' Djérusalem, k' èst l' vèye dè grand Rwè. 36 Vos n' djûrroz nin nin pus so vosse tièsse, pace ki vos-èstoz incapâbes du fé k' on seûl du vos dj'vès seûxhe blanc ou neûr. 37 Cwand vos d'hoz "âye", ku c' seûxhe "âye", cwand vos d'hoz "nèni", ku c' seûxhe "nèni". Tot çou ku v's-aboutoz d' pus', vint dè Mâva.
So lu r'vindje
38. Vos-av' oy k' on-z-a dit : "On-oûy po on-oûy, on dint po on dint". 39 Mi dju v' di : nu rindoz nin à on mètchant; si on v's-a bouxhé sol dreûte massale, prézintoz co l' ôte; 40 s' i-gn-a onk ki v' vout fé on procès, ét k' i v' vout prinde vosse tchumîxhe, lèyoz lî co vosse surtout; 41 s'i gn-a onk ki v' fwèrcixhe à fé avou lu mèye pas, fuzoz 'nnè deûs mèyes. 42 Dunoz à ci ki v' dumande, ét nu v' rusètchoz nin èrî dè ci ki v' vout èprontér.
I fât inmér sès innemis.
43 Lès dissipes èstint essonle avou Jésus, sol tièr. I 'lzî d'héve : "Vos-av' apris k' il a stou dit : 'Vos inmeroz lu ci ki vike avou vos-ôtes, èt vos héroz voste innemi'. 44 A bin mi dju v' di : 'Vos inmeroz vos-innemis, vos prîyeroz po lès cis ki v' fuzèt dè mâ, 45 insi vos sèroz vrêmint lès-èfants da vosse Pére k'èst è cî. Ca i fêt s' lèvér su solo so lès calins come sos lès bons, èt i fêt ploûre so lès cis k' sont djusses èt so lès cis ki n' èl sont nin. 46 Si vos inmoz lès cis k' i v's-inmèt, kéle récompinse ènn' âroz-v'? Lès publikins n' ènnè f'zèt-i nin ostant? 47 Et si vos n' duhoz bonjoû k'à vos frés, ku f'zoz-v' ku l's-ôtes nu f'zèt nin? Lès payins nu f'zèt-i nin parèy? 48 Insi, sèyoz parfêts, come vosse Pére dè cî èst parfêt".
6
Jésus djâse du l' ômône
1 Loukoz du n' nin pratikér vosse djustice duvant lès-omes, po-z-èsse bin vèyou d' zèls; pace k' insi vos n'ârîz noune rècompinse du vosse Pére ki èst è cî.. 2 Si donc vos f'zoz l'ômône, nu f'zoz nin djowér dèl trompète duvant vos, come lès comédyins fuzèt èzès sinagogues èt d'vins lès rowes, po èsse bin vèyou d' tot l'monde. Vrêmint, dju v's-èl di, il-ont dja r'çû leû rècompinse.
3 Mins vos, cwand vos f'zoz l' ômône, ku vosse hintche main nu séxhe nin çou k' vosse dreûte fêt, 4 insi voste ômône sèrè catchèye, èt vosse Pére, ki veût çou k' èst catché, vus-èl rindrèt.
Sol priyîre. Lu "Notru-Pére"
5. Cwand v' prioz, nu f'zoz nin come lès comédyins, ki t'nèt a èsse vèyou : cwand is priyèt i s' drèssét èzès prumîs rangs d'vins lès sinagogue ou bin al cwène dès rowes, po k' on lès veûxhe. Vrêmint, dju v's-èl di : il-ont dja r'çu leû rècompinse. 6. Vos-ôtes, cwand v' prîeroz, moussoz è vosse tchambe, sèroz l' ouxhe, priyoz vosse Pére è catchète. Et vosse Pére, ki veût çou k' on fêt è catchète, vus xhoûtrè. 7 Cwand v' priyoz, nu tchaf'toz nin, come fuzèt lès payins. I pinsèt ku c' è-st-a câse k' il-aboutèt brâvemint dès mots, k' i sèront oy. 8 Nu f'zoz nin come zèls; vosse Pére sét çou k' vos-av' mèzâxhe d'avou, duvant minme ku vos l' dumandoxhe.
9 Vos prîyeroz insi :
Vos, nosse Pére, k' èst è cî,
Ku vosse nom seûxhe bèni,
10 Vègne lu djoû k' on v' ruc'noxherè come Rwè,
K' on v' xhoûte sol tère, come è cî.
11 Dunoz-nos oûy nosse pan po l' djoûrnèye;
12 Fuzoz 'ne creû sos tos nos mankemints,
come nos l' fuzans avou po lès mankemints dès-ôtes.
13 Nu nos lèyoz nin alér à voleûr mâ fé,
mins tchèssoz l' mâ èrî d' nos-ôtes.
14 Si v' pardonoz âs-ôtes leûs fâtes, vosse Pére dè cî vus pardonerè avou. 15 Mins si vos n' pardonoz nin âs-ôtes, vosse Pére nu v' pardonerè nin nin pus vos pètchîs. 16 Cwand vos f'zoz djune, nu purdoz nin on-êr tot d'zoûrné, come lu purdèt lès comédyins; i s' fuzèt on vizèdje come lu cisse d' omes tot pièrdous, po k' tot l' monde veûxhe bin k' i djunèt. Vrêmint, dju v's-èl di : il-ont dja r'çû leû rècompinse. 17 Vos-ôtes, cwand v' djunoz, ondoz vosse tièsse, ét s' lâvoz-v' lu vizèdje, po k' lès djins nu vèyèxhent nin ku vos f'zoz djune, mins bin vosse Pére, ki veût çou k' èst catché; ét vosse Pére, ki veût çou k' èst catché, vus-èl ruvârè.
Lu vrê trézôr.
19 N'ètèssoz nin dès trézôrs vola sol tère, là k' l' èrum'tèdje ét lès mites dustrûhèt tot-a-fêt, ou k' lès voleûrs vunèt trawér lès moûrs po hapér. 20 Mins fuzoz-v' dès trézôrs è cî, là k' l' èrum'tèdje ét lès mites nu dustrûhèt nin, là k' lès voleûrs nu trawèt nin lès moûrs po hapér. 21 Là k' vos âroz mètou vosse trézôr, c' èst là avou ku sèrè vosse coûr.
22 Lu loumîre du vosse coûr, c' èst l' oûy. Si voste oûy èst clér, tot vosse cwèr sèrè èl loumîre. 23 Mins si voste oûy èst mâva, tot vosse cwèr avou sèrè è l' supèxheûr. Insi, si l' loumîre k' èst d'vins vos, èst duv'nowe supèxheûr, c' èst tot-a-fêt ki sèrè bin spès!
24 Nouk nu pout sièrvi deûs mêsses. Ou bin i hérè onk po-z-inmér l'ôte; ou bin i s' loyerè avou onk, ét tinrè l' ôte po nouk. Vos n' poloz nin sièrvi èssonle lu bon Diu ét l' ârdjint.
25. C'èst po çoula ku dju v's-èl di : nu v' tourmintoz nin po vosse vèye, po savou çou k' vos magneroz; ni co po vosse cwèr, po savou cumint ku vos l' mousseroz. Lu vèye nu vât-èle nin pus' ku l'a-magnér, ét l' cwèr pus' ku lès moussemints? 26 Loukoz lès-oûhês dè cî : i n' sèmèt nin, i n' fuzèt nin l' awout, i n' ètèssèt nin so lès gurnîs. Mins vosse Pére dè cî lès noûrixhe. Nu valoz-v' nin brâmint pus' ku zèls? 27 Lu kéke du vos-ôtes èst capâbe, tot tuzant èt ratuzant, du ralongui s' vèye d'one miyète? 28 Et po lès moussemints, pocwè v' tourmintoz-v'? Loukoz lès fleûrs èl campagne, kumint k' èle crèxhèt. Portant èle n' ovrèt nin ét èle nu tèxhèt nin. 29 Dju v's-èl di : nin minme Salomon, duvins tote su glwère, n'a nin stou moussé come one du zèls. 30 Si l' bon Diu mousse insi one yèbe ki èst là oûy, et ki d'min sèrè tapèye è feû, nu f'rè-t-i nin brâvemint pus' po vos-ôtes, omes du wê d' fwè? 31 Insi, nu v' tracassoz nin, a v' dumandér : ku magnerans-dj'? ou bin : ku beûrans-dj'? ou bin : cumint nos mousserans-dj'? 32 Tot çoula, c' èst çou k' lès payins r'cwèrèt. Mins vosse Pére dè cî sét fwèrt bin ku v's-av' dandjî d' tot çoula. 33 Rucwèroz po c'mincér lu Rwèyôme dè cî ét s' djustice. Totes lès ôtès-afêres vus sèront aboutèye du pus'. 34 Nu v' tracassoz nin po d'min. Dumin arè sogne du lu-minme. Chake djoû a assé avou sès sognes.
7
I n' fât nin djudjér
1 Nu djudjoz nin, ét vos n' sèroz nin djudjés; 2 lu djudjemint ku v' pwèrtoz so l's-ôtes, sèrè pwèrté avou conte du vos, ét l' mèsûre ku v's-av' murzé avou po l's-ôtes, sèrè l' cisse k' on muzèrrè avou por vos. 3. Ku s' fêt-i ku v' vèyoz lu strin k' èst è l' oûy du vosse fré, mins ku l' seûmî k' èst è vosse, vos n' èl vèyoz nin? 4 Cumint p'loz-v' dîre a vosse fré : "Lèyoz-m' rutirér lu strin k' èst è voste oûy", ét c' è-st-on seûmî ku v's-av' è vosse. Ome à deûs vizèdjes ku v's-èstoz! Rutiroz po c'mincér l' seûmî k' èst è voste oûy, vos vièroz adon a r'tirér lu strin k' èst è l' oûy du vosse fré.
Dès pièles po lès pourcês
6 çou k' èst saint, n' èl dunoz nin azès tchins, ét n' tapoz nin vos pièles azès pourcês. I lès c'tripèlerint, ét su r'toûnerint après conte du vos po v' duxhirér.
On dinrè a ci ki d'mande
7 Dumandoz, ét on v' dinrè; cwèroz èt v' troûvroz; bouxhoz à l' ouxh, ét on v' droûvèrrè. 8 Lu ci ki d'mande, ruçût; ét l' ci ki cwîrt, troûve; on droûvèrrè â ci ki bouxhe à l'ouxh. 9 I gn-a-t-i onk du vos-ôtes, ku su èfant lî d'mandreût dè pan, ét k' i lî dinreût one pîre? 10 Et s'i d'mandéve on pèxhon, , lî dinreût-i on sèrpant? 11 Insi, vos-ôtes, k' èstoz dès mâlès djins, vos sav' dunér dès bons-afêres à vos-èfants, brâmint pus' vosse Pére, k' èst è cî, dinrè çou k' èst bon azès cis ki lî d'mandèt. 12 Insi, tot çou k' vos v'loz ku lès djins f'zèxhent por vos, fuzoz-l' avou por zèls; c'èst çoula lu Lwè ét lès Profétes.
Lès deûs vôyes
13 Introz po l' sutrêute pwète, pace ki èle èst grande lu pwète, ét èle èst lâdje lu vôye ki mine al piète; i gn-a brâmint ki intrèt por là. 14 Mins streûte èst l' pwète, ét russèrèye lu vôye ki mine al vèye. Et i gn-a wêre k' èl trovèxh.
So lès fâs profétes
15 Dumèfioz-v' dès fâs profétes. I v' vunèt trouvi moussés à berbus, mins è fond d' leû coûr, c'èst dès leûs tot prèt' à hagnér. 16 C'è-st-a çou k' i dinront ku vos lès ruc'noxheroz. côpe-ton dès rèsins so dès spines, ou dès figues so dès ronxhes? 17 Insi on-âbe k' èst bon dène dès bons frûtèdjes, èt on-âbe k' èst mâva dène dès mâvas frûtèdjes. 18 On bon-âbe nu pout nin d'nér dès mâvas frûtèdjes, èt on-âbe k' èst mâvas nu pout nin 'nnè d'nér dès bons. 19 L'âbe ki n' dène nin dès bons frûtèdjes, on l' côpe èt on l' tape è feû. 20 Insi, c' è-st-a leûs frûtèdjes ku vos lès ruc'noxheroz.
21 çu n'èst nin l' ci ki dit 'Sègneûr, Sègneûr' ki intèrrè è Rwèyôme dè cî, mins l' ci ki fêt l' vol'té du m' Pére k'èst è cî. 22. çu djoû la, brâvemint m' dîront : 'Sègneûr, Sègneûr, n'èst-ce nin è vosse nom ku dj' avans stou dès profétes, è vosse nom ku dj' avans tchèssé dès démons, èt è vosse nom ku dj' avans fêt brâvemnt dès mirâkes'; 23 mins mi adon dj' èlzî dîrè : 'Dju n' vus-a mâye cunoxhou; rutiroz-v' èrî d'mi, vos-ôtes ki fuzoz l' mâ".
Lu mohon k' on-z-a bâti sol rotche
24 Lu ci ki xhoûte çou k' dju di èt k' èl fêt, ravise on-ome malin k'a bâti s' mohon sol rotche. 25 Lu pleûve a toumé, èt lès-êwes ont rôlé èn-avalèye, l'êr a soflé èt a arouflé so l' mohon : èle n'a nin stou tapèye al tère, a câse k'èle èsteût bâti sol rotche. 26 Mins l' ci ki ôt çou dju di, èt ki n'èl fêt nin, ravise on sot k' a bâti s' mohon so l' sâvion. 27 Lu pleûve a toumé, èt lès-êwes ont rôlé èn-avalèye, l' êr a soflé èt a arouflé so s' mohon : èle a toumé, èt i 'nnè d'meûre pus k' dès hopês d' pîres."
28 Jésus achèva insi s' discours. Totes lès djins s'èwèrint du çou k'il-acsègnéve, a câse k' i djâséve come on-ome k'a ôtorité, tot-ôtrumint ku leûs scrîbes.
8
Lès mirâkes. Jésus xhape on lépreûs.
1 Cwand i fourit rad'xhindou dè tièr, brâvemint dès djins èl sûhint.. 2 Et vola k' ariva on lépreûs. I s' tapa à gngnos d'vant lu, tot d'hant : "Sègneûr, si vos l' voloz, vos m' poloz racléri". 3 I s'tinda s' main, l' aduza tot d'hant : "Dj' èl vou, seûxhe racléri". Su lèpre fourit tot dreût r'wèrèye. 4. Jésus lî d'ha : "Loukoz du n' èl dîre a nouk, mins aloz v' mostrér â prête. Prézintoz l' ofrande ku Moyize a dit è lu Lwè; çu sèrè on signe po lès djins".
Jésus xhape lu sèrviteûr dâ çanturion
5 Cwand Jésus fourit intré à Cafarnaom, on çanturion èl vuna trouvi. 6 "Sègneûr, duha-t-i, mu sèrviteûr èst è lét, è nosse mohon. Il-èt paralisé, i soufère tèribemint". 7 Jézus lî d'ha : "Dju m' î va alér, po l' ruwèri". 8 Lu çanturion rupurda : "Sègneûr, dju n' mèrite nin ku v's-amoussoxhe duzos m' teût; duhoz seûlemint on mot, ét m' sèrviteûr sèrè xhapé. 9 Insi, mi avou ki so on-ome ki deût xhoutér dès mêsses, èt dj' a dès sôdârs duzos mi. Dju di à cici : aloz, èt i va; à cila : vunoz, ét i vint; à m' sèrviteûr : fuzoz çoula, ét i l' fêt."
10 Cwand Jésus l' oya, i s' èwèra. I d'ha azès ci k' èl sûhint : "Vrêmint, dju v's-èl di, adré nouk duvins Israèl, dju n'a trouvi one parèye fwè. 11 Dju v's-èl di : brâvemint vinront dè lèvant ét dè coûkant dè solo, po prinde plèce avou Abraham, Isaac ét Djâcob è Rwèyôme dè cî. 12 Mins lès-èfants dè Rwèyôme sèront tapés èl supèxheûr d' â d' foû : là i pleûrront ét i crîneront dès dints". 13 I d'ha adon â çanturion : "Aloz. ku tot-a-fêt seûxhe fêt come vos l' av' cruou". Et l' sèrviteûr fourit xhapé â minme moumint.
Jézus xhape lu bèle-mére da Pîre
14. Cwand Jézus ariva èl mohon da Pîre, i trova s' bèle-mére è lét, avou dèl fîve 15. I l' purda po l' main, ét tchèssa l' fîve èvôye. Ele su lèva, ét s' mèta à l' sièrvi.
15 Al nut' on lî prézinta brâmint dès djins ku dès démons t'nint. D'on mot, i tchèsséve lès-èsprits èvôye, ét i sognéve tos lès cis k' èstint mâ. 17 Il-acomplixhéve insi çou ku l' proféte Isayie aveût dit : "Il-a pris nos mâs sor lu, il-a pwèrté nos mèhins".
Cumint sûre Jésus
18 Cwand i vèya k' i gn-aveût brâmint dès djins âtoû d' lu, i d'ha k' on passaxhe so l' ôte rîve dè lac.19 On scrîbe èl vuna trouvi po lî dîre : "Dju v' sûrè tot là ku v's-îroz". 20 Jésus lî rud'ha : "Lès r'nâs ont leûs trôs, ét lès-oûhês dè cî leûs nids. Mês lu fi d' l' ome n'a noune plèce là k'i pout r'pwèsér s' tièsse". 21 On-ôte du sès dissipes lî d'ha : "Sègneûr, lèyoz-m', po c'mincér, alér èssèveli m' papa". 22 Mins Jésus rèsponda : "Sûhoz-m', ét s' lèyoz lès mwèrts èssèveli lès mwèrts".
Jésus calmèye lu tampète
23 Cwand Jésus monta è batê, sès dissipes èl sûhint. 24 Et vola ku l' mér su d'mantcha, télemint ku l' êwe racovréve lu batê. Mins lu dwèrméve. 25 I l' alint trouvi, èl duspièrtint, tot d'hant : "Sègneûr, sâvoz-nos, dj-èstans pièrdous". 26 Mins lu : "Pocwè av' sogne, omes du wê d' fwè ku v's-èstoz.". Adon i s'lèva, arinna l' êr ét l' mér, ét tot-a-fêt ruduv'na keû. 27 Lès djins s'èwèrint fwèrt : "Kî don èst ci-vola, duhint-is, ku minme l' êr ét l' mér èl xhoûtèt".
È payis dès Gadarényins, i xhape deûs-ome ku t'nint lès démons.
28 Cwand c'èst k' il-ariva du l' ôte dès costés dèl mér, è payis dès Gadarényins, deûs-omes ku dès démons t'nint, amoussint foû d' l' ête. Il-èstint si sâvadjes ku pus nouk nu wèséve passér sol vôye. 29 I s'mètint à criyér : "K'i gn-a-t-i inte du vos ét d' nos-ôtes, vos k' èstoz l' Fi du Diu? Estoz-v' vuni voci duvant l' tins, po nos fé soufri?". 30 Nin lon èrî d' la, i gn-aveût on gros tropê d' pourcês, ki magnint. 31 Lès démons lî d'mandint : "Si vos nos tchèssoz èvôye, èvoyoz-nos èzès pourcês. 32 I 'lzî d'ha : "Aloz-î.". I moussint foû dès-omes ét s'alint mète èzès pourcês.. Et vola ku tot l' tropê s'ala tapér èl mér, lès pourcês pèrixhint tos è l'êwe. 33 Lès hièrdîs corint èvôye, il-arivint èl vèye ét racontint tot çou ki s' aveût passér avou lès cis ku t'nint lès démons. 33 Adon, totes lès djins dèl vèye vunint trouvi Jésus. Cwand i l' vèyint, i holint po k' i 'nn' alaxhe foû d' leû payis.
9
Jésus r'wèrixhe on paralisé
1 Jésus monta èn-on batê èt r'passa l'êwe. Il ariva insi è s'vèye (du Cafarnaom). 2 Là, on lî présinta on paralitique, k' èsteût coûké so on lé. Cwand Jésus vèya leû fwè, i d'ha â paralitique : "Purdoz confyince, mu fi, vos pètchîs vus sont r'mètous". 3 Avâ lès scrîbes, i-gn-ourit po dîre inte du zèls : 'çuste ome la dit dès blasfémes'. 4 Jésus vèya çou k' i pinsint. I 'lzî d'ha : "Pocwè pinsoz-v' dè mâ è vosse coûr? 5 K'èst-ce k' èst l' pus-âhi, du dîre : 'Vos pètchîs vus sont r'mètous', ou d' dîre : 'Lèvoz-v' èt s' rotoz'. 6 Mins po k' vos compurdoxhe ku l' Fi d' l' ome a l' pouvwèr sol tère du remète lès pètchîs, - i d'ha adon â paralitique - : 'Lèvoz-v', purdoz vosse lé, et s' rintroz è vosse mohon". 7 L'ome adon su lèva èt rintra è s' mohon. 8 Cwand i vèyint çoula, lès djins hapint sogne, èt i rindint glwère â bon Diu, k' aveût d'né on pouvwèr parèy à dès-omes.
Jésus houke Matieû èt magne avou lès publikins
9 Cwand i moussa foû d' là, Jésus vèya on-ome k' èsteût assît à s' burô du l' octrwè. On l' louméve Matieû. I lî d'ha : "Sûhoz-m' ". Lu su lèva ét s' mèta al sûre. 10 Jésus èsteût al tâve, è leû mohon. Et vola ku brâmint dès publikins ét dès-omes ki vikint mâ arivint, ét s' mètint al tâve avou lu ét avou sès dissipes. 11 Cwand lès farisyins vèyint çoula, i d'hint azès dissipes : "Pocwè vosse mêsse magne-t-i avou lès publikins ét lès pécheûrs?. 12 Jésus lès-oya, ét rèsponda : "çu n' sont nin lès cis ki s' pwèrtèt bin, mins lès malâdes k' ont mèzâxhe dè docteûr. 13. Aloz aprinde çou ku vout dîre : c'èst l' miséricorde ku dj' vou, èt nin lès sacrifices. Ca dju n' so nin v'nou po houkér lès-omes djusses, mins lès cis ki f'zèt dès pètchîs".
Discussion sol djune.
14 A c' moumint-là arivint dès dissipes da Djhan, ki lî d'hint : "Ku s' fêt-i k' nos-ôtes ét lès farisyins, nos djunans sovint, ét k' vos dissipes nu djunèt nin?" 15 Jésus 'lzî rèsponda : "Est-ce ki lès cis k' sont-st-al noce polèt plorér, tant ku l' djône marié è-st-avou zèls? Mins i vinrè dès djoûs ku l' djône marié èlzî sèrè r'tiré, ét adon i f'ront djune. 16 Nouk nu rakeûse one novèle pèce so one vixhe bague. Lu novèle pèce sètchereût sol tissu, ét lu d'xhirreût co pus'. 17 On n' mèt nin nin pus dè novê vin duvins dès vîs sètchs du pê, ca lès sètchs su d'xhîrrint, lu vin su stârreût èt lès sètchs sèrint pièrdous. Lu novê vin, on l' mèt duvins dès novês sètchs. Insi lès deûs su wâdront.
Lu fème ki pièdéve dè song
Lu p'tite bâcèle dâ mêsse dèl sinagogue
18 I djâzéve co k' on mêsse ariva ét s' mèta à gngnos d'vant lu, tot d'hant : "Mu p'tite bâcèle vint d' mouri. Mins vunoz, sutindoz vos mains sor lèy, ét èle vikrè". 19 Jésus s' lèva ét s' mèta al sûre, avou sès dissipes.
20 Vola k' one fème, ki soufréve d' one piète du song duspôy doze ans, vuna po podrî èt apiça l' bwèrd du s' moussemint. 21 Ele su d'héve : "Si dj' pou apicér seûlemint su moussemint, dju sèrè sâvèye". 22 Jésus su r'toûrna. Cwand i l' vèya, i lî d'ha : "Ayoz confyince, mu fèye. Vosse fwè v's-a sâvé". Et èle fourit xhapèye â minme moumint.
23 Cwand il-arivint al mohon dè mêsse ét k' i vèya lès djoweûs d' flûte ét totes lès djins ki minint dè brut, 24 i d'ha : "Rutiroz-v', l' èfant n' èst nin mwète, èle dwèrt". I s' mokint d' lu. 25 Mins cwand il-ourit tchèssé lès djins èvôye, il-intra, apiça l' main d' l' èfant, ki s' rulèva. 26 Et l' novèle s' ènnè stâra tot-avâ ç' payis-là.
Deûs-aveûles ki vèyèt
27 Jésus ènn' ala. Deûs-aveûles èl sûhint tot criyant : "Fi da Dâvid, purdoz pitié d' nos-ôtes!". Cwand il-ariva èl mohon, lès aveûles vunint adré lu. Jésus 'lzî d'manda : "Cruoz-v' ku dj' pou fé çoula?". I d'hint : "Sûremint, Sègneûr". 28 Adon, il-aduza leûs-oûy, tot d'hant : "K' i v' seûxhe fêt come vos l' cruoz". 30 Adon, leûs-oûy su drovint. I lès prém'na sévêremint : "Loukoz à vosse sogne, ku nouk n' èl séxhe". 31 Mins zèls, cwand i fourint moussés foû, djâsint d' lu tot-avâ l' payis.
L' ome ku t'néve on démon k' èl rindéve mouwê
32 Cwand i fourint èvôye, on lî prézinta on mouwê, ku l' démon t'néve. 33 I tchèssa l' démon èvôye, ét l' mouwê s' mèta à djâsér. Lès djins s' èwèrint : "On n' a mâye rin vèyou d' parèy duvins Israel". 34 Mins lès farisyins d'hint : "C'èst po l' nom dè mêsse dès démons k' i tchèsse lès démons".
Jésus èvoye et acsègne sès Apôtes
35 Jésus passéve duvins totes lès vèyes èt tos lès viyèdjes, tot-z-acsègnant è leûs sinagogues èt tot prétchant l' Bone Novèle dè Rwèyôme; i r'wèrixhéve du totes lès maladèyes èt d' tos lès mèhins. 36 Cwand c'èst k' i vèya totes lès djins, i s' ènnè f'za mâ, a câse k'èle èstint nâhèyes èt d'zoûrnèyes come dès bèrbus ki n'ont nou bèrdjî. 37 I d'ha adon à sès dissipes : "L'awout èst grande, mins i-gn-a wère d'ouvrîs; 38 dumandoz donc â Mêsse du l'awout d'avoyér dès ouvrîs è s' tchamp".
10
Jézus tchûze sès Apôtes
1 I houka lès doze dissipes, èt 'lzî d'na pouvwèr so lès mâvas-èsprits, po k' i lès tchèssahyint èt po k' i xhapaxhint totes lès maladèyes èt tos lès mèhins.
2 Vola lès noms dès doze-Apôtes : lu prumî Simon, k'i louma Pîre, èt André su fré, Djâke lu fi da Zébédé èt s' fré Djhan, 3 Filipe èt Bièt'mé, Toumas èt Matieû lu publikin, Djâke, Alfé èt Tadé, 4 Simon lu Cananéyin èt Djuda Iscariote, lu ci k' èl vinda.
Jésus ac'sègne sès Apôtes
5 Cès Doze, Jésus lès-èvoya, tot 'lzî d'hant : "N'aloz nin amon lès payins èt n' moussoz è nou viyèdje dès Samaritins; 6 aloz trouvi pus vite lès bèrbus dèl mohon d'Israèl ki sont pièrdowes. 7 So vosse vôye, prétchoz po dîre ku lu Rwèyôme dè bon Diu èst tot près. 8 Sognoz lès malâdes, fuzoz su r'lèvér lès mwèrts, purifyoz lès lépreûs, tchèssoz lès démons; vos-av' ruçû po rin, dunoz po rin. 9 N'ayoz sor vos noun-ôr, noun-ârdjint, nou çans è vosse boûse. 10 nu purdoz nou sètch po l' vôye, noune bague du r'candje, nous solés, nou bordon; l'ouvrî mèrite çou k'i magne.
11 Duvins totes lès vèyes èt tos lès viyèdjes ku v' sèroz intrés, sayoz d' savou lu ci k'èst digne du v' ruçûre, èt d'monoz adré lu ka tant ku vos 'nn' aloxhes. 12 Cwand v' mousseroz è s' mohon, duhoz l' "Diu v' wâde" à tos lès cis ki î d'monèt. 13 Si çusse mohon èl mèrite, vosse pâye vinrè sor lèye. Si èle n' èl mèrite nin, ku vosse pâye ruvègne sor vos. 14 Si on n' vout nin v' ruçûre ou k' on n' xhoûte nin çou k' vos d'hoz, moussoz foû d' çusse mohon là ou d' çusse vèye là, èt cuxhuoz l' poûssîre k' èst so vos pîs. 15 Vrêmint, dju v's-èl di : lu djoû dè Djudjemint, on sèrè mons sévêre po Sodome èt po Gomore ku po çusse vèye là".
Tuni po Jésus duvant lès djins.
16 Vola ku dju v's-èvoye come dès bèrbus è mitan dès leûs; sèyoz donc subtils come dès sèrpants èt simpes come dès colons. 17 Dumèfiyoz-v' dès djins : i v' mineront duvant leûs tribunaux, vus flaxheront a côps d' vèdjes duvins leûs sinagogues. 18 On v' minerè duvant lès présidints èt lès rwès à câse du mi. Vos sèroz insi dès tèmons por zèls èt po lès payins. 19 Cwand v' sèroz d'vant zèls, nu v' tracassoz nin po savou cumint ku v' djâseroz èt çou k' vos dîroz : çou k' vos âroz a dîre vus sèrè d'né a c' moumint là. 20 Ca çu n' sèrè nin vos-ôtes ki djâseroz, c'èst l'Esprit du vosse Pére ki djâserè por vos.
21 On fré lîvèrrè s' fré al mwèrt, èt on pére su fi; lès-èfants su drèsseront conte du leûs parints èt lès front mouri. 22 Tot l' monde vus hérè à câse du m' nom. Mins l' ci k' ârè t'nou djusk' al fin, sèrè sâvé. 23 Cwand on v' pèrsécutrè èn-one vèye, aloz èn-one ôte : vos n'âroz nin fêt totes lès vèyes d' Israel, ku l' Fi d' l' ome ruvinrè.
24 Lu dissipe nu vât nin pus' ku s' mêsse, èt l' sèrviteûr pus' ku s' patron. 25 C'è-st-asséz ku l' dissipe seûxhe come su mêsse, èt l' sèrviteûr come su patron. S' il-ont loumé lu Pére du famile Béèlzéboul, çu s'rè co pé po lès djins du s' mohon!
26 N'ayoz don nin sogne du zèls. Tot çou k' èst couvri sèrè d'xhouvri, èt tot çou k'èst catché sèrè mètou â djoû. çou k' dju v' di èl supèxheûr dèl nut', 27 duhoz-l' al loumîre dè djoû; çou k' vos-av' oy à l' orèye, prétchoz-l' sol teût. 28 Nu r'crindoz nin lès cis ki towèt l' cwèr, mins ki n' polèt nin towér l' âme; rucrindoz pus vite lu ci k' èst capâbe du piède è l' anfêr èt l'âme èt l' cwèr. 29 Nu vind-t-on nin deûs moxhons po on sou? Et nouk du zèls nu toumerè al tère sins k' vosse Pére n' èl voûxhe.
30 Po vos-ôtes, minme tos lès dj'vès d' vosse tièsse sont comptés. 31 N' ayoz don nin sogne; vos valoz brâvemint pus' ku dès moxhons.
32 Lu ci k' s' ârè dit por mi d'vant lès-omes, mi avou dju m' dîrè por lu d'vant m' Pére k' è-st-è cî. 33 Lu ci k' m' ârè r'noyé d'vant lès-omes, mi avou dj' èl runoyerè duvant m' Pére k' è-st-è cî.
34 Nu pinsoz nin ku dj' so m'ni mète lu pâye sol tère. çu n'èst nin l' pâye ku dj' so m'ni mète, mins l' guère. 35 Ca dju so m'ni séparér
l'ome d'avou s' papa
lu fèye d'avou s'mame,
lu bèle-fèye d'avou s' bèle-mére,
36 èt lès-innemis d' on-ome sèront lès cisses du s' mohon.
37 Lu ci ki inme su papa ou s' mame pus' ku mi, n' èst nin digne du mi; èt l' ci ki inme su fi ou s' bâcèle pus' ku mi, n' èst nin digne du mi. 38 Lu ci ki n' accèptèye nin s' creû po m' sûre, n' èst nin digne du mi. 39 Lu ci ki vout wârder s' vèye por lu, èl pièdrè, èt l' ci k' ârè pièrdou s' vèye por mi, èl sâvrè.
Lu récompinse dès cis ki r'çuhèt lès dissipes
40 Lu ci ki v' ruçût, mu r'çût; èt l' ci ki m' ruçût, ruçût lu ci k' m' a èvoyé; 41 lu ci ki r'çût on proféte pace ki c'è-st-on proféte, ruçûrè l' récompinse k' on dène a on proféte; lu ci ki r'çût on-ome djusse, pace ki c'è-st-on-ome djusse, ruçûrè l' récompinse k'on dène a on-ome djusse. 42 Lu ci ki dinrè à beûre, ku ç' seûxhe rin k'on vêre du frisse êwe, a onk du cès p'tits-là pace ki c'è-st-on dissipe, vrêmint dju v's-èl di, i n' pièdrè nin s' récompinse".
11
1 Cwand Jésus ourit tot fêt d' acsègner insi sès Doze dissipes, i 'nn' ala d' là, po-z-allér acsègnér ét prétchèr èzès vèyes du tot l' payis.
Lès djins s' divizèt so l' îdèye k' i s' fuzèt d' Jésus
2 Cwand Djhan, k' èsteût èl prîhon, oya çou ku l' Christ fuzéve, il-èvoya deûs d' sès dissipes, po lî fér d'mandér : 3 "Estoz-v' lu ci ki deût m'ni, ou bin ènnè d'vans-dj' rawârdér on-ôte?" 4 Jésus rèsponda : "Aloz r'dîre a Djhan çou k' vos-oyoz èt çou k' vos vèyoz : 5 lès-aveûles vèyèt, lès clèpâs rotèt, lès lépreûs sont racléris, lès soûrds oyèt, lès mwèrts su r'lèvèt ét lès pôves oyèt l' Bone Novèle; 6 eûreûs lu ci k' n' ârèt non stou scandalizé a câse du mi".
çou k' Jésus pinse du Djhan
7 Cwand i fourint rèvôye, Jésus s' mèta a djâsér d' Djhan azès djins : "K' av' sutou vèye è dézêrt? On cladjot ku l' êr cuhosse? 8 Mins k' av' sutou vèye? On-ome moussé â pus gâye? Mins lès-omes bin moussés su trovèt èzès mohons dès rwès? 9. Mins k' av' sutou vèye? On proféte? O waye, dju v's-èl di, ét pus' k' on proféte. 10 Il-èst l' ci k' on-z-a scrît sor lu :
Vola k' dj' èvoye mu andje duvant vos,
lu ci k' apontèyerè l' vôye duvant vos.
11 Vrêmint, dju v's-èl di : avâ tos lès cis k' lès fèmes ont mâye mètou â monde, nouk n'a stou pus grand ku Djhan l' Batisse; mins lu pus p'tit è Rwèyôme dè cî, èst co pus grand k' lu. 12 Duspôye lu tins k' Djhan l' Batisse a v'nou djusk' asteûre, lu Rwèyôme dè cî su prind d' fwèce, ét c'est lès-omes fwèrts ki s' ènnè rindèt mêsses; 13 Ca tos lès Profétes ét lu Lwè ont miné leûs prétches djuska Djhan. 14 Et si vos v'loz bin comprinde, Elie ki d'véve ruv'ni, c' èst lu! 15 Lu ci k' a dès-orèyes, k'il-ôxhe.
16 Lès djins d' oûy, kî ravizèt-is? Is ravizèt dès gamins ki sont assîs sol bati, ki s' criyèt onk a l' ôte : 17 "Dj' avans tchanté por vos ét v' n' av' nin dansé; dj' avans abouté dès aîrs du doû, ét v' n' av' nin ploré". 18 Djhan a m'nou, ki n' magnéve nin et ki n' buvéve nin, ét on-z-a dit : c'èst l' démon k' èl tint. 19 Lu fi d' l' ome a v'nou, i magne ét i beût; ét on dit : c'èst on lofteû èt one sôlèye, lu camarâde d' azès publikins ét dès-omes du pètchîs". Mins lu sadjèsse dâ bon Diu se fêt vèy duvins çou k' i fêt.
Mâleûr azès vèyes dèl Galilèye
20 Il-ataka adon a ragroûlér lès vèyes k' il-î aveût fêt brâmint dès mirâkes, pace k' èle n' avint nin fêt pénitince : 21 "Mâleûr a twè, Korazin, mâleûr a twè Bètsayida! Pace ki cès mirâkes k' ont stou fêts amon vos-ôtes, si ç' oûxhe sutou à Tir ét à Sidon, i-gn-a lontins k' cès djins-là oûxhint fêt pénitince avou des moussemints d' doû, èt i s'oûxhint assît so dès cindes. 22 Insi, dju v's-èl di : lu djoû dè djudjemint, on sèrè mons sévère po Tir ét po Sidon, k' on-èl sèrè po vos-ôtes. 23 Et twè, Cafarnaom, pinses-tu k' tu sèrès èlèvèye k' â cî? C' è-st-è l' anfêr ku tu d'xhindrès! Pace ki lès mirâkes k' on-z-a fêt adré twè, s' il-oûxhint stou à Sodome, lu vèye sèreût co là oûy! 24 Du tote façon dju v's-èl di, on sèrè mons dor, lu djoû dè djudjemint, po l' payis d' Sodome ku por twè".
Jésus glôrifiye s' Pére
25 çu djoû la, Jésus ataka à djâzér èt d'ha : "Pére, Vos k' èst l' Mêsse dè cî èt dèl tère, dju v' rind glwère : çou k' vos av' catché azès malins èt azès sûtis, vos l' av' fêt savou azès p'tits. 26 Ay, Pére, vos l' av' volou insi duvins vosse bonté. 27 Lu Pére a r'mètou tot-a-fêt d'vins mès mins; èt nouk nu c'noxhe lu Fi sâve lu Pére, èt nouk nu c'noxhe lu Pére, sâve lu Fi, èt l' ci ku l' Fi a bin v'lou lî fér savou.
Lu tchèdje da Jésus è lèdjîre
28 Vunoz adré mi, vos-ôtes tortos k' èstoz nâhis èt ki ployoz duzos l' tchèdje, èt dju v' rindrè dèl fwèce. 29 Purdoz m' tchèdje so vos spales, èt vos compurdroz ku dj' so plin d' doûceûr èt ku dj' n'a nin l' coûr fîr, èt vos troûvroz l' pâye. 30 Ay, lu hârkê ku dju v' dène à pwèrtér, n' èst nin dor, èt m' tchèdje èst lèdjîte.
12
Lès pâtes râyèyes on djoû d' sabat.
1 çu djoû-là, on sabat, Jésus rotéve avâ lès tchamps; sès dissipes oûrint faim, èt i s' mètint à râyér dès pâtes po lès magnér. 2 Dès farisyins, ki lès-avint vèyou, lî d'hint : "Vola k' vos dissipes fusèt çou ki n'èst nin permètou d' fé on djoû d' sabat". 3 Mins Jésus 'lzî rèsponda : "N' av' nin lî çou k' Dâvid fuza, on djoû k' 'l ourit faim, tot come lès cis k' èstint avou lu? 4 cumint k' i moussa è l' mohon dè bon Diu, èt k' i magna lès pans d' l' ofrande. I n' lès poléve nin magnér, ni co lès cis k' èstint avou lu; i-gn-aveût k' lès prêtes èl polint. 5 N' av' nin lî nin pus è lu Lwè ku lès djoûs d' sabat, lès prêtes è tampe nu sûhèt nin l' sabat, èt i n' comètèt noune fâte? 6 Dju v' èl di : lu ci k' èst voci èst pus grand ku l' tampe. 7 Si v' savîz çou k' volèt dîre cès mots : "C'èst l' miséricorde ku dj' vou, èt nin lès sacrifices", djamây vos n' condannerîz dès-inocints. 8 Ca lu Fi d' l' ome èst mêsse dè sabat.
One main sowèye èst xhapèye on djoû d' sabat.
9 Jésus ènn' ala d' là, èt ariva è leû sinagogue. 10 Vola k' i-gn-aveût là on-ome k' aveût one main sowèye. I lî d'mandint : "E-st-i permètou du r'wèri lès djoûs d' sabat?", po l' poleûr acusér. 11 I 'lzî d'ha : "I gn-a-t-i onk du vos-ôtes, k' âreût one berbus, ét k' èle sèreût toumèye èn-on trô lu djoû dè sabat, èt ki n'èl russètchreût-i nin foû? 12 Et on-ome vât brâmint pus' k' one bèrbus. Il-èst donc pèrmètou du fé l' bin l' djoû dè sabat". 13 Adon, i d'ha a l' ome : "Sutindoz vosse main". I l' sutinda, ét èle rufourit tote si hêtèye ku l' ôte. 14 Adon, lès farisyins ènn' alint t'ni consèy conte du lu, po vèye cumint k' i l' pièrdrint.
Lu profécie da Isayîe so l' sèrviteûr dâ bon Diu
15 Jésus l' compurda, ét i su r'tira d' là. Brâvemint dès djins èl sûhint, ét i lès r'wèrihya tortos, 16 mins i 'lzî ruc'mandéve fwèrt du n' èl nin fé savou. 17. C'è-st-insi ku fourit fêt çou ku l' proféte Isayîe aveût dit :
18 "Vola l' sèrviteûr ku dj' a tchûzé,
lu ci ku dj' inme lu mî, ku dj' a mètou d'vins lu tote mu djôye;
dju mètrè sor lu mu Esprit,
il-anoncerè l' Dreût a tot l' monde.
19 i n' cwirrè mizére a nouk, ét i n' crîyerè nin,
nouk n' ôrè s' vwès avâ lès vôyes.
20 Lu cladjot k' a stou froxhé, i n' èl supîerè nin,
lu mèche ki foumyèye co, i n' èl dustindrè nin,
ca tant k' il-âye minér l' Dreût al victwère.
C' èst d'vins lu ku tot l' monde mètrè l' èspwèr.
Jésus ét Béèlzéboul.
22 On lî prézinta adon on-ome ku l' démon t'néve, il-èsteût aveûle ét mouwê. I lu r'wèrixha, si bin ku l' mouwê s' mèta à djâzér, èt i vèyéve. 23 Tot l' monde s'èwèréve; on su d'héve : "N'èst-ce nin là l' Fi da Dâvid?" 24 Lès farisyins l' oyint, èt d'hint : "çu-st-ome là nu tchèsse lés démons k' â nom da Béèlzéboul, lu Mêsse dès démons".
25 Jésus sava leûs pinsèyes. I 'lzî d'ha : "On rwèyôme k' èst divisé conte du lu-minme, èst pièrdou. One vèye ou on manèdje k' èst divisé conte du lu-minme, nu pout t'ni èssonle. 26 Si Satan tchèsse Satan, il-èst divisé conte du lu-minme; cumint su rwèyôme tinrè-t-i? 27 Si c'è-st-â nom du Béèzéboul ku mi dju tchèsse lès démons, lès cis ki v' sûhèt, â nom d' kî lès tchèssèt-i? Insi c' èst zèls ki sèront vos djudjes. 28 Mins si c' è-st-â nom d' l' Esprit dâ bon Diu, ku dj' tchèsse lès démons, çoula vout dîre ku lu Rwèyôme du Diu vus-èst parvuni.
29 Ou bin, cumint pout-on moussér èl mohon d' on-ome corèdjeûs, ét lî hapér sès-afêres, si po c'mincér, on n'a nin loyé çust-ome corèdjeûs? Adon, on pôrè ravadjér s' mohon. 30 Lu ci k' n' èst nin avou mi, èst conte du mi. Et l' ci ki n' ramasse nin avou mi, cutape.
31 C'èst po çoula ku dju v' di : tos lès pètchîs ét tos lès blasfémes dès-omes sèront pardonés. Mins lu blasféme conte du l'Esprit nu sèrè nin pardoné. 32 Lu ci k' ârè djâsé conte lu Fi d' l'ome, on lî pardonerè; mins l' ci k' ârè djâsé conte dè Sint-Esprit, çoula n' lî sèrè nin pardoné, è çusse vèye-ci ni co è l' ôte.
33 Purdoz on bon-âbe : sès frûtèdjes sèront bons; purdoz on mâva âbe : sès frûtèdjes sèront mâvas. 34 Lès vipéres ku v's-èstoz! Cumint p'loz-v' dîre one sacwè d' bon, adon ku v's-èstoz mâvas? Lu boc djâse du çou ku l' coûr èst plin. 35 On-ome bon aboute dè bon foû dè bon fond k'il-a è lu-minme, et on-ome mâva aboute dè mâva foû dè mâva fond k' il-a è lu-minme. 36 Dju v's-èl di : tote mâle parole ku lès-omes âront dit, i 'nnè d'vront rinde compte lu djoû dè djudjemint. 37 C'èst so çou k' vos âroz dit ku v' sèroz comptés po bons, ét c'èst so çou k' vos-âroz dit ku v' sèroz comptés po mâvas.
Lu signe da Djônas'
38 Dès scrîbes ét dès farisyins lî d'hint : "Mêsse, nos v'lans vèy on signe da vosse". 39 I rèsponda : "Lès mâlès djins ku v's-èstoz, k' on n' pout nin comptér sor zèls! Vos d'mandoz on signe, mins nou signe nu v' sèrè d'né, sâf lu cisse dâ proféte Djonas'. 40 Djônas' fourit è vinte dè pèxhon treûs djoûs ét treûs nut', insi l' Fi d' ome sèrè tot parèy è coûr dèl tère treûs djoûs ét treûs nut'. 41 Lès djins d' Ninive su drèsseront po djudjér cès djins d'asteûre ét lès condanneront, pace ki zèls ont fêt pénitince cwand il-oyint l' prétche da Djônas' ; ét vola k' i-gn-a vola pus' ku Djônas'. 42 Lu rinne dè Sud su lîvrè po djudjér ces djins d'asteûre ét lès condannerè, pace ki lèy vuna dâ coron dèl tère po oy lu sadjèsse da Salomon. Et vola ku voci, i-gn-a pus' ku Salomon!
L'èsprit mâva ki rintère è coûr da on-ome.
43 Cwand on mâva èsprit a moussé foû d' on-ome, i va rôlér po t't-avâ dès plèces k' i-gn-a noune êwe, po cwèri là k' i s' pôreût r'pwèsér. Et i n' troûve nin. 44 Adon i s' dit : "Dju va 'nnè ralér èl mohon là k' dj' èsteû". Cwand il-î r'vint, i l' troûve k' èle èst vûde, bin xhovèye ét r'nètyèye. 45 Adon, i va prinde avou lu sèt' ôtes èsprits co pus mâvas k' lu, il-î moussèt ét î d'monèt. Et çou ku çust-ome là d'vint, èst co pé ku çou k' 'l-èsteût du d'vant. C'èst çou k' il-advinrè du cès djins d' asteûre.
Lu vrê famile da Jésus
46 I djâséve co ku s' mame ét sès frés su t'nint à l' ouxh, is cwèrint à s' intèrtuni avou lu. 47 I-gn-ourit onk ki lî d'ha : "Vosse mame ét vos frés sont là à l' ouxh, ki cwèrèt à v' djâsér". 48 Mins lu rèsponda : "Mu mame ét mès frés, kî sont-i?".49 I s'tinda adon s' main après sès dissipes, po dîre : "Vola m' mame ét mès frés 50 Lu ci ki fêt l' volté da m' Pére k' èst è cî, c' èst lu k' èst m' fré èt m' soûr èt m' mame".
13
Lu prétche so lu Rwèyôme dè cî. Lu fâve dè sèmeû.
1 çu djoû là, Jésus aveût moussé foû dèl mohon, po-z-aler s'assîr djondant dèl mér.. 2 Brâvemint dès djins su v'nint rassonlér âtou d' lu, si bin k' i monta èn-one barke po s' î assîr. Totes lès djins dumonint al tère.
3 Jésus 'lzî djâsa du brâmint dès-afêres, avou dès fâves. : "On sèmeû, èlzî d'héve-t-i, èsteût èvôye sèmér. 4 Sol tins k' i sèméve, dès grins toumint sol bwèrd dè route. Lès-oûhês m'nint ét lès magnint. 5. Dès-ôtes toumint avâ lès pîres, là k' i-gn-aveût nin brâmint dèl tère. I soûrdint tot dreût, pace k' i-gn-aveût noune profondeûr du tère. 6 Mins cwand l' solo s' lèva, i fourint broûlés. Pusk' i n' avint noune rècinèyes, i sowint. 7 Dès-ôtes toumint avâ lès spines. Lès spines crèxhint, èt lès stofint. 8 Mins d's-ôtes toumint èl bone tère ét rapwèrtint : cint', swèssante ou trinte. 9 Lu ci k' a dès-orèyes, k' il-ôxhe".
10 Lès dissipes èl vunint trouvi po lî d'mandér : "Pocwè èlzî djâsoz-v' avou fâves?" - "A vos-ôtes, rèsponda-t-i, il-èst d'né du c'noxhe lès mistéres dè Rwèyôme dè cî, mins nin à zèls. 12 Ca â ci ki a, on dinrè, ét i 'nn' ârè tot s' sô. Mins l' ci ki n' a nin, minme çou k' il-a lî sèrè r'tiré. 13 C'èst po çoula ku dj' èlzî djâse avou dès fâves, insi is vèyèt sins vèy, ét il-oyèt sins-oy ét sins comprinde. 14 C'è-st-insi ku s'acomplixhe lu profécie da Isayîe, ki d'héve :
'Vos-ôroz avou vos-orèyes, mins vos n' comprindroz nin,
vos loukroz avou vos-oûy, ét vos n' vièroz nin.
15 Lu tièsse du c' peûpe-là s'a èdori,
il-ont stopé leûs-orèyes, il-ont clôs leûs-oûy,
du manîre a c' ku leûs-oûy nu vèyèxhe nin,
ku leûs-orèyes n' oyèxhe nin,
ku leû coûr nu comprinde nin,
po k' i n' su polèxhe nin r'vèy
ét ku dju n' lès poûxhe nin r'wèri.
18 Vos-ôtes, xhoûtoz lu fâve dè sèmeû. 19 Lu ci ki ôt l' novèle dè Rwèyôme sins l' comprinde, lu Mâva arive ét râye èvôye çou k' a stou sèmé è s' coûr. 20 çou ki a stou sèmé d'vins lès pîres, c'èst l' ci k'a oy lu novèle, ét k' a stou tot contint d'èl ruçûre. Mins i n'a noune rècinèye è s'coûr, c' èst l' ome d' on moumint. S' i deût soufri, on bin si on l' tourminte à câse dèl novèle, tot dreût i lêt toumér. 22 çou k' èst sèmé èzès spines, c'èst l' ci k'a oy lu novèle, mins lès tracas dèl vèye, èt l' seû po lès fâssès ritchèsses dèl tère, sutofèt l' novèle, ki d'meûrrè sins rin rapwèrtér. 23 Mins çou k' a stou sèmé èl bone tère, c'èst l' ci ki ôt l' novèle ét k' èl comprind. Ele rapwète, po dès cis k' i-gn-a cint', po d's-ôtes swèssante, ou minme trinte.
Lu fâve dès crowins
24 Jésus 'lzî abouta one ôte fâve : "Lu Rwèyôme dè cî ravise on-ome k' a sèmé dè bon grin è s' tchamp. 25 Sol tins k' sès djins dwèrmint, su innemi vuna ét r'sèma dès crowins tot-avâ l' frumint. Et i 'nn' ala. 26. Cwand lès dinrèyes oûrint crèxhou ét k' èle aboutint leûs pâtes, lès crowins aparètint avou. 27 Lès-omes alint trouvi l' mêsse, po lî dîre : 'Mêsse, n' èst-ce nin dè bon grin ku v's-av' sèmé è vosse tchamp? Ku s' fêt-i donc k' i-gn-a dès crowins?' 28 I 'lzî rèsponda : 'C'èst mu innemi k' a fêt çoula'. Lès-ouvrîs lî d'hint : 'Si vos v'loz, dj' irans lès râyér'. 29 'Nonna, rèsponda-t-i, tot râyant lès crowins, vos râyerîz l' frumint avou. 30 Lèyoz crèxhe lès deûs èssonle djusk' à l' awout. A moumint d' l' awout, dju dîrè âs-ouvrî : ramassoz po c'mincér lès crowins, fuzoz 'nnè dès fas k' on broûlerè, adon vos rintèrroz l' frumint è m' grègne".
Lu grin d' mostâde
31 I 'lzî prézinta co one ôte fâve : "Lu Rwèyôme dè cî ravise on grin d' mostâde. L'ome èl prind ét l' sème è s' tchamp. 32 C' èst lu pus p'tite du totes lès s'minces. Mins cwand èle a crèxhou, c' èst l' pus grand du tos lès légumes, èle duvint come on âbe, ku lès-oûhês dè cî èl vunèt minme hâbitér".
Lu fâve dè lèvin
33. I l'zî d'ha co one ôte fâve : "Lu Rwèyôme dè cî ravise lu lèvin, ku l' fème prind po l' maxhér avou treûs mèzures du farine, po fér lèvér tote lu pâsse".
Lès djins n' oyèt ku dès fâves
34 Tot çoula, Jésus prétcha azès djins avou dès fâves, ét i n' èlzî d'héve rin sins s' sièrvi d' fâves, 35 po fér çou ku l' proféte aveût dit :
Dj' èlzî djâserè avou dès fâves,
dj' èlzî acsègnerè insi çou k' a stou catché
duspôye ku l' monde a stou fêt.
Jésus èsplike lu fâve dès crowins
36 Cwand il-ourit lèy ènn' alér lès djins, Jésus rintra èl mohon. Lès dissipes èl vunint trouvi : "Esplikoz-nos, duhint-i, lu fâve dès crowins sèmés avâ l' tchamp". 37 "Lu ci ki sème dèl bone sumince, rèsponda-t-i, c'èst l' Fi d' l' ome. 38 Lu tchamp, c' èst l' monde. Lu bone sumince, çu sont lès-èfants dè Rwèyôme. Lès crowins, çu sont lès-èfants dè Mâva. 39 L'innemi k' èls-a sèmé, c' èst l' Diâle. L'awout, c' èst l' fin dè monde. Lès-ouvrîs, çu sont lès-andjes. 40 Come on-z-a râyé lès crowins po lès tapér è feû, insi s' frè-t-i al fin dè monde : 41 lu Fi d' l' ome èvoyerè sès andjes, ki râyeront foû du s' Rwèyôme tos lès scandales, ét tos lès cis ki f'zèt l' mâ. 42 I lès foutront è feû; là i-gn-ârè dès pleûrs ét dès crînemints d' dints. 43 Adon, lès djusses ruglatixheront come lu solo, è Rwèyôme du leû Pére. Lu ci k' a dès-orèyes, k' il-ôxhe.
Lu fâve dè trézôr catché èt l' cisse dèl pièle k' on troûve.
44 Lu Rwèyôme dè cî ravise on trézôr k' a stou catché èn-on tèrin. L' ome k' èl troûve, èl rucatche. Plin d' djôye, i va vinde tot çou k' il-a, ét atchète lu tèrin. 45 Eco, lu Rwèyôme ravise on martchant ki cwîrt dès bèlès pièles. 46 Cwand i 'nn' a trouvi one du grande valeûr, i va vinde tot çou k' il-a, po l' atchetér.
Lu fâve dè filèt tapé èl mér
47 Lu Rwèyôme dè cî ravise co on filèt k' on-z-a tapé èl mér ét ki ramine totes sôrs d' afêres. 48 Cwand il-èst plin, lès pèxheûs èl rassètchèt al tère, i s'assièt, i mètèt d'vins dès tchènas tot çou k' èst bon; çou k' èst mâva, i l' tapèt èvôye. 49 çu s'rè insi al fin dè monde : lès andjes vinront, i séparront lès mâvas dès bons, 50 ét lès foutront è feû; là i-gn-ârè dès pleûrs ét dès crînemints d' dints.
51 Av' compris tot çoula? - "Aye", duhint-i.- 52 "C'èst po çoula, rèsponda-t-i, ku lu scrîbe k' a compris lu Rwèyôme dè cî, ravise on pére du famile ki assètche foû du s' trézôr dè novê ét dè vî".
A Nazarèth
53 Cwand Jézus ourit achèvé d' dîre totes cès fâves, i 'nn' ala d' là. 54 Il-ariva è s' payis. Il-acsègnéve è leû sinagogue, si bin ku lès djins s' èwèrint. I d'hint : "D'où lî vint tote çu syince ét cès mirâkes? 55 N' è-st-i nin l' fi dâ tchèptî. Su mame, n'èst-ce nin Marîye, ét sès frés Djâke, Djôsèf, Simon ét Djuda? 56 Totes sès soûrs nu sont-èles nin vola avou nos-ôtes? D'où lî vint donc tot çoula?". 57 I 'nn' oûrint plin d' duspit. Jésus èlzî d'ha : "Lu proféte èst bin r'çû tot costé, sâf è s' vèye ét è s' mohon". 58 Et là, i n' fuza wêre du mirâkes, a câse k' i n' avint nin l' fwè.
14
çou k' Hérôde pinse du Jésus
1 Du c' tins-là, lu rwè Hérôde oya djâser d' Jésus. 2 I d'ha à sès djins : " C'èst sûremint Dj'han lu Batisse. I s' a r'lèvé d' amon lès mwèrts. C'èst po çoula k' il-a l' pouvwèr du fé dès mirâkes".3 I fât savou ku Hérode aveût arèté Dj'han, ét l' aveût fêt mète al tchinne ét tapér èl prîhon.. C' èsteût à câse du Hérodiâde, lu fème da s' fré Filipe. 4 Dj'han lî aveût dit : "I n' vus-èst nin pèrmètou du vikér avou lèye". 5 I v'laxhe bin èl fé mouri, mês i n' wèzéve nin, à câse dè peûpe, k' èl tunéve po on proféte.
6 Lu djoû d' l' aniversêre da Hérode, lu fèye da Hérodiade dansa d'vant tot l' monde. Ele plêha à Hérode.7 çou ki f'za k' i promèta, avou sièrmint, du lî d'ner tot çou k' èle dumandreût. 8 Lèye, so l' consèy da s' mame : "Aboutoz-m', duha-t-èle, so on plat, lu tièsse da Dj'han l' Batisse". 9 Lu rwè ènnè fourit contrârié, mês à câse dè sièrmint k' il-aveût fêt ét du totes lès djins k' èstint là, i c'manda k' on lî aboutaxhe.10 Il èvoya on-ome côpér l' tièsse da Dj'han èl prîhon. 11 On-z-apwèrta l' tièsse so on plat, k' on d'na al djône fèye, ki lèye l' apwèrta à s' mame. 12 Lès dissipes da Dj'han v'nint prinde su cwèr po l' èssèvli, ét alint pwèrtér l' novèle à Jésus.
Cinq' mèye ome magnèt a leû sô.
13 Cwand Jésus apurda çoula, i monta è batê ét su r'tira à pârt, èn-one plèce k' i-gn-aveût nouk. Mins cwand lès djins oyint çoula, i moussint foû du totes lès vèyes èt l' sûhint à pî. 14 Cwand Jésus moussa foû dè batê, ét k' i vèya tot l' monde, i s' vuna mâ d' tos zèls, èt r'wèrixha leûs malâdes. 15 Al nut', lès dissipes èl vunint trouvi po lî dîre : " I-gn-a rin voci ét i s' fêt dja târd. Rèvoyoz donc lès djins, k' i vonxhe èzès viyèdjes po-z-atch'tér d' kwè magnér. 16 Jésus rèsponda : "I n' ont nin dandjî d' ènn' alér. Dunoz 'lzî à magnér vos-minmes". 17 Et zèls : "Nos n' avans voci ku cinq' pans ét deûs pèxhons". 18 I r'purda : "Apwèrtoz-lès voci". 19 I c'manda adon azès djins k' i s'assèyaxhint sol wêde, i purda lès cinq pans ét lès deûs pèxhons, lès bénixha, i c'frâla lès pans, lès d'na azès dissipes, ét zèls lès pwèrtint azès djins. 20 Tot l' monde magna a s' faim. Dès bokèts ki d'monint, on-z-èplin.nixha co doze tchènas. 21 Lès cis k' avint magné èstint â pô près leûs cinq' mèyes, sins comptér lès fèmes ét lès-èfants.
Jésus rote so l' êwe dèl mér.
22 Tot dreût après, Jésus c'manda à sès dissipes k' i montaxhint è batê ét k' i r'passaxhint l' êwe duvant lu, sol tins k' i rèvoyereût lès djins. 23 Cwand i lès-ourit rèvoyé, i monta al copète dè tièr, tot seû, po priyér. Lu nut' èsteût toumèye, ét il-èsteût là tot seû. 24 Lu batê èsteût djà long èrî dèl tère. Lès vagues èl cuhossint fwèrt, ca l' êr èsteût contrêre. 25 Sol fin dèl nut', Jésus s'amina tot rotant so l' êwe. 26 Cwand lès dissipes èl vèyint, ki rotéve so l' êwe, i fourint tot s'bèrés. "C'èst on spér!", pinsint-i, ét i s' mètint a beûrlér d' hisse. 27 Adon, Jésus djâsa : "Dumonoz keûs, c' èst mi, n' ayoz nin sogne". 28 Adon Pîre : "Sègneûr, si c' èst vos, duhoz-m' d'alér so l' êwe ca adré vos". 29 Et Jézus : "Vunoz!". Pîre duxhinda donc djus dè batê po rotér so l' êwe ét aler vè Jésus. 30 Cwand c' èst k' i s' porçûha k' l' êr sofléve fwèrt, il hapa sogne. I c'minça à èfoncér. I criya : "Sègneûr, sâvoz-m'!" 31 Tot dreût, Jésus lî abouta l' main ét l' apougna. "Ome du pô d' fwè, duha-t-i, pocwè av' doté?" 32. A moumint k' i monta è batê, l' êr touma tot d'on côp. 33 Lès cis k' èstint è batê toumint à gngnos d'vant lu, tot d'hant : "Vos-èstoz vrêmint l' Fi dâ bon Diu".
Jésus r'wèrixhe lès malâdes du Génézarèt
34 Cwand il-arivint al tère, il-intrint è payis d' Génézarèt. Lès djins du d'la lu ruc'noxhint èt f'zint savou l' novèle à tot l' monde; on lî prézinta tos lès cis k' èstint malâdes. I lî d'mandint k' i lès lèyaxhint apicér seûlemint l' flotche du s' mantê. Tos lès cis k' 'l avint t'nou insi fourint sâvés.
15
çou k' èst nèt ét çou k' i fêt k' on-ome nu l' èst nin.
1Dès farisyins ét dès scrîbes k' avint m'ni d' Jéruzalem, arênint Jésus : 2 "Pocwè vos dissipes, duhint-i, vont-i conte dèl lwè d' nos Péres? I n' su lâvèt nin lès mains duvant d' magnér dè pan". 3 I 'lzî rèsponda : "Et vos, pocwè aloz-v' conte dèl Lwè dè bon Diu à câse dès manîres du fé du vos parints? 4 Insi lu bon Diu a dit : 'Vos d'voz rèspèctér vosse papa ét vosse mame' èt co : 'Lu ci k ' n' ârè nin rèspecté s' papa èt s' mame, moûrrè'. 5 Mins vos, vos prétindoz ku l' ci k' ârè dit à s' papa ou à s'mame : 'Tos lès bins k' dj' a, dj' èls-a mètou â pîs dâ bon Diu', 6 nu deût pus êder sès parints". A câse du vos manîres du fé, vos toûrnoz a rin lu Lwè dè bon Diu. 7 Lès-omes à deûs vizèdjes ku v's-èstoz! Lu proféte Isayie a bin djâsé d'vos cwand il-a dit :
8 çu peûpe nu m' rèspèctèye ku dès lèpes,
Mins s' coûr èst long èrî d' mi.
9 L'oneûr k' i m' rind èst vûde,
çou k' il-acsègnèt, çu n' sont ku dès-îdèyes d'omes.
10 I houka adon lès djins âtoû d' lu, po 'lzî dîre : "Xhoûtoz bin ét compurdoz : 11 çu n' èst nin çou ki mousse èl' boc, ki fêt k' on-ome seûxhe mansî, mins c'èst bin çou ki 'nnè mousse foû, vola çou ki fêt k' on-ome pout èsse mansî".
12 Al nut', sès dissipes èl vunint trouvi po lî dire : "Sav' bin ku lès farisyins, cwand il-ont oy vosse rèsponse, ènn' ont stou djinnés?. 13 I 'lzî rèsponda : "Tot çou ku m' Pére dè cî n'a nin planté, sèrè râyé djus. 14 Lèyoz-lès. çu sont dès-aveûles ki minèt dès-aveûles. Si on-aveûle vout minér on-ôte aveûle, tos lès deûs toumeront è xhorâ. 15 Pîre rupurda : "Esplikoz-nos çusse fâve".16 Et Jézus : "Vos-ôtes avou vos-èstoz sins-ètindemint? 17 Nu compurdoz-v' nin ku çou ki mousse èl boc, va è vinte ét èst tchèssé èvôye? 18 Mins çou ki mousse foû dèl boc, mousse foû dè coûr , ét c'èst çoula ki d'lâborèye on--ome. 19 C'èst dè coûr ku v'nèt lès mâlès pinsèyes, lès-îdèyes du towér, lès mankemint â marièdje, lès fâtes conte lu pûreté, lès haperèyes, lès fâs tèmwègnèdjes, lès blasfémes. 20 C'èst tot çoula ki d'lâborèye on-ome. Magnér sins s'avou lâvé lès mains nu d'lâborèye nouk.
Jésus ôt l' priyîre d' one payène. .
21 Jésus ènn' ala d' la ét su r'tira dè costé du Tyr ét d' Sidon. 22 Vola k' one Cananéyène, one djint ki prom'néve du c' payis-la, su mèta a criyér : "Ayoz pitié d' mi, Sègneûr, vos k' èst l' Fi da Dâvid! I gn-a on démon ki tourminte mu bâcèle". 23 Lu, nu rèsponda rin. Lès dissipes lî m'nint d'mander : "Fuzoz-l' ènn' alér, ca èle nos fêt assouti avou sès brèyèdjes!" 24 Jésus rèsponda : "Dju n'a stou èvoyé k'adré les berbus d'Israel ki sont pièrdowes". 25 Mins lèy su v'na mète a gngnos duvant lu: "Sègneûr, êdoz-m'!" - 26 "I n'èst nin bon, rud'ha-t-i, du prinde lu pan dès-èfants, po l' tapér azès p'tits tchins." - 27 "Ây, c'est veûr, Sègneûr, rupurda-t-èle, mins djustumint, lès p'tits tchins magnèt lès miyètes ki toumèt djus dèl tâve du leûs mêsses". 28 Adon Jésus : "Fème, vosse fwè èst grande! K' i seûxhe fêt come vos l' voloz". Et à c' moumint là, su fèye fourit xhapèye.
Brâmint dès malâdes sont r'wèris.
29 Jésus ruv'na djondant dèl mér du Galilèye. I monta so one hôteûr èt s'assia. 30 Brâvemint dès djins èl vunint trouvi, apwèrtant avou zèls dès clèpâs, dès-aveûles, dès-èstroupîs, dès mouwês ét co brâmint d's-ôtes. I lès mètint a sès pîs, èt lu lès r'wèrixha tortos. 31 Tot l'monde s'èwèra, cwand i vèyint lès mouwês ki djâsint, lès-èstroupîs k' èstint xhapés, lès clèpâs ki rotint, lès-aveûles ki vèyint. Et i lowint l' bon Diu d'Israël.
Cwète mèye omes magnét a leû sô.
32 Jézus houka sès dissipes po 'lzî dîre : "I m' vint mâ du totes cès djins. Vola treûs djoûs k' i m' sûhèt, ét i n' ont rin a magnér. Dju n' vou nin lès rèvoyér a djun, i pôrint flâwi avâ lès vôyes". 33 Lès dissipes lî d'hint : "Wice alans-dj' trouvi è désêrt, dè pan asséz po k' tant d' djins ènnè polèxhe magnér a leû sô?" - 34 "Cubin d' pan av'?" dumanda Jésus. I lî d'hint : "Sèt', èt kékes pitits pèxhons". 35 Adon, i d'ha azès djins du s' assîr al tère. 36 I purda lès sèt' pans ét lès pèxhons, rinda grâce, lès c'frâla ét lès d'na âs dissipes, ét zèls azès djins. 37 Tot l' monde magna à s' faim; ét avou lès bokèts ki d'monint, on-èplinnixha co sèt' tchènas. 38 Lès cis k' avint magné èstint leûs cwète mèye, sins comptér lès fèmes ét lès p'tits-èfants. 39 I rèvoya lès djins, monta è batê ét ariva è pâyis d' Magadan.
16
I gn-ârè nou signe, sâve lu cisse da Djônas'.
1 Lès farisyins ét lès saducéyins lu m'nint trouvi po l' sayér. I lî d'mandint k' i 'lzî d'naxhe on signe ki vinreût dè cî. 2 I 'lzî rèsponda : "Al vèsprèye, vos d'hoz : i va fé bon, ca l' cî èst tot rodje, 3 ét â matin : Oûy, i frè mâva, ca l' cî èst lêd. Vos sav' donc djudjér l'aspèt dè cî, mins v' n' èstoz nin capâbes du comprinde lès signes dè tins. 4 Dès mâlès djins, ki n' sont nin fidéles â bon Diu, cwèrèt on signe, mins nou signe n' èlzî sèrè d'né, sâve lu signe da Djônas' ". I lès lèya là, èt 'nn' ala.
I su fât d'méfyér dè lèvin dès farisyins ét dès saducéyins
5 Lès dissipes avint passé l' êwe, mins il-avint rouvyé d' prinde dè pan avou zèls. 6 I s' fuza ku Jésus èlzî d'ha : "Loukoz à vosse sogne, èt s' dumèfyoz-v' dè lèvin dès farisyins ét dès saducéyins". 7 I pinsint inte du zèls : "C'èst pace ki nos n'avans nin pris dè pan!". 8 Jésus compurda, ét 'lzî d'ha : "Omes du wê d' fwè! K' av' a r'tûzér inte du vos-ôtes, ku c' èst pace ki vos n' av' nin dè pan? 9 N' av' nin co compris, et nu v' rusov'noz-v' nin dès cinq pans po lès cinq mèye omes? Et cubin d' tchènas vos 'nn' av' ravou? 10 Et lès sèt' pans po lès cwète mèye omes, ét cwant' tchènas vos 'nn' av' rutiré? 11 Cumint n' compurdoz-v' nin ku dj' n' a nin dit çoula à câse dè pan? Mins dumèfyoz-v' dè lèvin dès farisyins ét dès saducéyins". 12 I compurdint adon ku ç' n'èst nin dè lèvin k' on fêt l' pan avou, k'i s' fât d'mèfyér, mins du çou k' lès farisyins ét lès saducéyins acsègnèt.
Lu déclarâcion da Pîre
13 Jésus èsteût arivé è payis du Césarée-da-Filipe; i d'manda à sès dissipes : "Ku d'hèt lès djins, lu Fi d' l' ome, kî è-st-i?" 14 I rèspondint : "Po dès cis k'i-gn-a, il-èst Djhan l' Batisse, po d's-ôtes, Elie; è co po d's-ôtes, Jérémie ou on-ôte dès profétes". 15 Adon, Jésus 'lzî d'manda : "Et vos, ku d'hoz-v'? Por vos, kî so-dj'?" 16 Simon-Pîre purda adon l' parole, po dîre : "Vos èstoz l' Christ, lu Fi dâ bon Diu, k' èst l' Viquant!". 17 Jésus d'ha adon : "Eûreûs èstoz-v', Simon, lu Fi da Djônas : çu n' sont nin lès-omes ki v's-ont faît savou çoula, mins mu Pére ki è-st-è cî. 18 Et mi, dju v's-èl di : vos èstoz Pîre, èt so çusse pîre, dju bâtixherè mu Eglîxhe; èt l' fwèce dèl mwèrt nu l'èpwètrè nin sor lèye. 19 Dju v' dinrè lès clés dè Rwèyôme dè cî : tot çou k' vos-âroz loyé sol tère, sèrè loyé è cî, èt tot çou k' vos-âroz d'loyé sol tère, sèrè d'loyé è cî". 20 Adon, Jésus 'lzî d'finda du dîre a nouk ku c'èsteût lu k' èsteût l'Christ.
Prumîre anonce dèl Passion èt dèl Résurècsion
21 Adon, Jésus c'minça a 'lzî fé savou k' i d'véve alér à Jérusalem, k' i d'véve soufri brâmint dèl pârt dès ancyins, dès mêsses dès prêtes èt dès scrîbes, k' i sèreût towé èt k' i su r'lîvreût lu treûzinme djoû.22 Pîre, adon, èl purda à pârt, èt s'mèta al ruprinde : "çoula n' su pout, Sègneûr, çoula nu v's-ariverè nin!". 23 Mins Jésus su r'toûrna, tot d'hant à Pîre : "Passoz podrî mi, Satan! Vos-èstoz on racro so m' vôye. Vos pinsèye nu sont nin lès cisses dâ bon Diu, mins lès cisses dès-omes".
Lu dissipe da Jésus deût prinde su creû
24 Adon, Jésus d'ha à sès dissipes : "Lu ci ki vout m'ni avou mi, i fât k' i s' roûvèye lu-minme, k' i prinde su creû èt k'i m' sûxhe. 25. Lu ci ki vôrè sâvér s' vèye, èl pièdrè; mins l' ci k' ârè pièrdou s'vèye à câse du mi, èl rutroûvrè. 26 Ku siève-t-i à l'ome du gangnér l' monde ètîr, s' i fêt dè twèrt à s' vèye? Ou bin, ku payereût bin on-ome po ratch'tér s' vèye? 27 Lu Fi d' l'ome ruvinrè è l' glwère du s' Pére avou tos sès andjes, èt adon i rindrè à chake sèlon çou k' il-ârè fêt. 28 Vrêmint, dju v's-èl di, i-gn-a voci dès cis ki n' vièront nin l' mwèrt, duvant k' i n' vèyèhye lu Fi d' l' ome ruv'ni è s' Rwèyôme.
17
Jésus lêt vèy on pô du s' glwère.
1 Sî djoûs après, Jézus purda a pârt Pîre ét Djâke ét Djhan, su fré, ét i montint al copète d' one hôteûr. 2 Là, i candja duvant zèls : su vizèdje su mèta à r'lûre come lu solo, sès moussemints duv'nint tot si blancs ku l' loumîre. 3 A c' moumint là, Moyize ét Elîe èlzî aparètint, ki djâsint avou lu. 4 Pîre duha à Jésus : "Sègneûr, il-èst bon k' nos sèyanxhe voci. Si vos v'loz, nos frans treûs houbètes, one por vos, one po Moyize ét one po Elîe". 5 I djâzéve co, k' one blanke noûlèye lès r'covra tortos; èt one vwès moussa foû dèl noûlèye, ki d'héve : çu-voci èst m' Fi, lu ci k' dju veû voultî; c' èst d'vins lu k' dj' a mètou tot m' plêzîr. Xhoûtoz-l' ". 8 Cwand i r'lèvint lès-oûy, i n' vèyint pus k' Jésus tot seû. 9 Sol tins k' i rud'xhindint dèl hôteûr, Jésus èlzî c'manda : "Nu djâzoz à nouk du çou k' vos-av' vèyou, ca tant ku l' Fi d' ome su r'lîve d' amon lès mwèrts".
So Elîye ki deût ruv'ni
10 Lès dissipes lî d'mandint : "Ku d'hèt donc lès scrîbes so Elîye, k'i fât po c'mincér k' i r'vègne?" 11 I rèsponda : "C'èst veûr, i fât k' Elie r'vègne, po r'mète tot-a-fêt d' adreût. 12 Seûlemint, dju v's-èl di : Elîye èst djà ruv'nou. I n' l' ont nin ruc'nohyou, èt lî ont fêt tot çou k' il-ont v'lou.. Dèl minme manîre, lu Fi d' l' ome soufèrrè à câse du zèls". 13 I compurdint adon k' i 'lzî djâséve du Djhan lu Batisse.
Jézus r'wèrixhe on-èfant ku diâle tunéve dè hôt mâ
14 Il-arivint djondant dèl foule. On-ome vuna adré Jésus, ét s' tapa à gngnos d'vant lu. 15 "Sègneûr, lî d'manda-t-i, purdoz pitié du m' gamin. I soufère dè hôt mâ, èt i n' va nin bin; sovint, i toume è feû ou bin è l' êwe. 16 Dju l'a prézinté à vos dissipes, mins i n' l' ont nin polou r'wèri" 17 Jésus r'purda : "Lès djins du pô d' fwè ku v's-èstoz, ku vosse coûr èst mâva! Djusk'à cwand sèrè-dj' avou vos-ôtes! Djusk'à cwand vus fârè-t-i supwèrtér? Aminoz-m'èl." 18 Jésus èl groûla rûdemint, èt l' démon moussa foû d' l' èfant. A minme moumint, i fourit r'wèri. 19 Lès dissipes alint trouvi Jésus à pârt po lî d'mandér : "Pocwè n' avans-dj' nin polou l' tchèssér nos-ôtes minme?" 20 Jésus 'lzî rèsponda : "C'èst pace ki vos-av' trop pô d' fwè. Vrêmint, dju v's-èl di : si v's-avîz dèl fwè gros come one sumince du mostâde, vos dîrîz â tièr k' èst là : va-s' tu mète la-drî, il-îreût. Rin nu v' sèreût impossibe". (21)
Jésus anonce su passion èt s' résurècsion po l' deûzinme côp
22 Dè tins k' 'l-èstint è l' Galilèye, Jésus 'lzî d'ha : Lu Fi d' l'ome sèrè lîvré èzès mins dès-omes, 23 i lu toweront. Et l' treûzinme djoû, i su r'lîvrè". I 'nnè fourint tot d'zoûrnés.
Jésus paye l' impôt dè tampe
24 Cwand il-arivint à Cafarnaom, lès cis ki f'zint payér l' taxe po l' tampe, alint trouvi Pîre po lî dîre : "Vosse mêsse nu paye-t-i nin l' taxe?" 25 "Siya", duha-t-i. Cwand i r'moussa èl mohon, Jésus lî djâza l' prumî : "Ku v' sonle-t-i, Simon. Lès rwès dèl tère, à kî fuzèt-i payér lès taxes ou lès-impôts? A leûs djins ou bin âs-ètrandjîrs? 26 "As-ètrandjîrs" rèsponda-t-i. Adon Jésus : "Insi, leûs djins nu d'vèt nin payér. 27 Mins po k' nos l's-èwèranxhe nin, aloz k' al mér èt s' tapoz voste intche. Lu prumî pèxhon ki vinrè, purdoz-l', èt s' drovoz-lî l' boc. Vos-î troûvroz one pèce du manôye. Purdoz-l' èt dunoz 'lzî : çu sèrè por mi èt por vos".
18
Kî èst l' pus grand?
1 On djoû, lès dissipes alint trouvi Jésus po lî d'mandér : "A voste îdèye, kî èst l' pus grand è Rwèyôme dè cî?" 2 Jésus houka on p'tit èfant, èl mèta è mitan d' zèls, 3 èt 'lzî d'ha "Vrêmint dju v's-èl di : si vos n' candjoz nin dèl tot, po v' fér parèy ku lès p'tits-èfants, vos n' mousseroz nin è Rwèyôme dè cî. 4 Mins l'ci ki s' ârè fêt pitit come çuste èfant-ci, c' èst lu ki sèrè l' pus grand è Rwèyôme dè cî. 5 Et l' ci k' ârè r'çû on p'tit come lu, à câse du m' nom, c'èst mi k' il-ârè r'çu. 6 Lu ci k' ârè scandalizé onk du cès p'tits, ki creût à mi, i vâreût mî por lu k' lî on loyaxhe â cô one du cès pîres du molin, ku lès bâdèts f'zèt toûrnér, èt k' on l' foutaxhe è fond dèl mér. 7 Mâleûr â monde à câse dès scandales! C' èst veûr, il-èst nécessêre k'i-gn-âye dès scandales, mins mâleûr à l' ome ku lu scandale arive à câse du lu!
8 Si vosse min ou vosse pî sont por vos one câse du pètchî, côpoz-l' èt s' tapoz-l' long èrî d' vos. I vât mîs por vos d' intrér èl Vèye avou on seûl brès ou on seûl pî, pus vite ku d' èsse tapé, avou vos deûs mins ét vos deûs pîs, è feû ki n' su dustindrè mâye. 9 Et si voste oûy èst por vos one câse du pètchî, râyoz-l' èt s' tapoz-l' long èrî d' vos. I vât mîs por vos d' intrér èl Vèye à n' avou k' on-oûy, pus vite ku d' èsse tapé avou vos deûs-oûy èl Valèye du Feû.
10 Loukoz bin du n' mâye mèprîzér onk du cès p'tits; dju v's-èl di: leûs-andjes è cî, vèyèt tofèr lu vizèdje da m' Pére, k' èst è cî. (11)
Lu fâve dèl bèrbus k' èst pièrdowe
12 K' ènnè pinsoz-v'? Si on-ome a cint berbus, èt k' one du zèles s' âreût pièrdou, nu lêrè-t-i nin là avâ lès tièrs lès nonante-nouf ôtes, po-z-alér cwèri lu cisse k' èst pièrdowe? 13 Et s' i l' rutroûve, vrêmint dju v's-èl di, i sèrè pus contint à câse du lèy, ku po lès nonante-nouf ku n' su sont nin pièrdou. 14 C' èst bin l' volté du vosse Pére, k' èst è cî, ku nouk du cès p'tits-èfants nu pèrixhe.
Su coridjér inte du frés
15 Si vosse fré a fêt one sacwè d' mâ conte du vos, aloz èt s' rupurdoz-l', lu tot seû avou vos. Si v' xhoûte, vos âroz r'gangné vosse fré. 16 S'i n' vus xhoûte nin, purdoz co avou vos onk ou deûs-ôtes, insi tote l' afêre dumeûrrè inte deûs ou treûs tèmons. 17 S' i n' vout nin v' xhoûtér, duhoz-l' al comunôté. Et s' i n' vout nin xhoûtér l' comunôté, k' i seûxhe por vos come on payin ét on-ome ki vike mâ. 18 Vrêmint, dju v's-èl di : tot çou k' vos-âroz loyé sol tère, sèrè loyé è cî, ét tot çou k' vos-âros d'loyé sol tère, sèrè d'loyé è cî.
19 Dju v's-èl rudi co : si deûs d' vos-ôtes s' âront mètou èssonle vola sol tère po d'mandér one sacwè, çoula v' sèrè acwèrdé du m' Pére, k' èst è cî. 20 Là k' deûs ou treûs su sont mètous èssonle à câse du m' nom, dju so è mitan d' zèls.
Cwant' côps fât-i pardonér?
21 Pîre l'ala trouvi po lî d'mandér : "Cwand m' fré m' ârè fêt dè mâ, cwant' côps lî deûrè-dj' pardonér? Djusk' à sèt' côps? ". 22 Jésus lî rèsponda : Dju n' vus di nin k'à sèt' côps, mins k'à sèptante côps sèt' côps.
Lu crèyancî sins nou coûr
23. Pace ki on pout dîre ku lu Rwèyôme dè cî ravisse on rwè k' aveût v'lou fé sès comptes avou sès sèrviteûr. 24 Cwand il-ataka, on lî prézinta onk ki lî d'véve dî mèye talants (swèssante milions d' pèces). 25 I n' aveût nin po payér, si bin ku l' mêsse duha k' on l' vindaxhe, avou s' fème, sès-èfants ét tot çou k' 'l-aveût, po payér s' dète. 26 L' ome se tapa adon à sès pîs : 'Purdoz pacyince avou mi, holéve-t-i, dju r'payerè tot-a-fêt'. 27 Lu mêsse s' ènnè m'na mâ. I lî r'mèta tote su dète ét l' lèya 'nn' alér. 28 Mins cwand l' sèrviteûr moussa foû, i touma so on camarâde ki lî d'véve cint pèces. I dâra sor lu po l' sutronlér, tot d'hant : "Aboute-mu çou k' tu m' deûs". 29 L' ome, à s' toûr, su mèta à gngnos d'vant lu, tot holant : 'Prind pacyince, dju t' va r'payér'.30 Mins l' ôte nu vola nin, i lu f'za tapér èl prîhon, k'à tant k' il-oûxhe payé tot-a-fêt. 31 Cwand l's-ôtes sèrviteûrs vèyint çou k' i s' passéve, is 'nn' oûrint brâvemint dèl ponne. Il-alint tot racontér â mêsse. 32 Ci-ci adon lu r'houka : 'Mâva sèrviteûr ku v's-èstoz, lî d'ha-t-i, dju v's-aveû r'mètou tote vosse dète.33 Nu faléve-t- nin ku vos avou vos purdaxhîz pacyince avou vosse camarâde, come dju l' aveû fêt avou vos? 34 Fwèrt mâva, lu mêsse lu f'za tapér èl prîhon, k'à tant k' il-oûxhe payé tot-a-fêt. 35 C'è-st-insi ku m' Pére k' èst è cî frè avou vos, si chake du vos-ôte nu pardone nin a s' fré du tot s' coûr".
19
Jésus 'nnè va sol Djudèye
1 Cwand il-ourit achèvé d' acsègnér tot çoula, Jésus cwita l' Galilèye ét m'na è payis d' Djudèye, so l' ôte rive dè Djourdin.. 2 Brâvemint dè djins èl sûhint, ét i lès r'wèrixha là.
Sol marièdje ét sol virginité.
3 Dès farisyins èl vunint trouvi po l' sayér. "E-st-i pèrmètou à one ome, dumandint-i, du rèvoyér s' fème, pout-i avou on motif? 4 Jésus rèsponda : "N' av' nin lî ku l' Ci k' a crèyé, â c'mince, a fêt l' ome èt l' fème, 5 tot d'hant : 'A câse du çoula, l' ome lêrè s' papa ét s' mame, èt s' loyerè avou s' fème, èt tos lès deûs nu sèront pus k' onk?' 6 C'èst pocwè, i n' sont pus deûs, mins on seûl. Insi, çou ku l' bon Diu a loyé èssonle, l' ome n' èl pout nin d'fé!" 7 Lès farisyins lî rud'hint : "Adon, pocwè Moyize a-t-i dit k' on r'mètaxhe on-acte du divorce duvant d' fé 'nn' alér s' fème?" 8 Jésus 'lzî rèsponda : "C'è-st-à câse ku v's-av' lu coûr dor, ku Moyize vus-a pèrmètou d' rèvoyér vosse fème. Mins â c'mince, çu n' èsteût nin insi 9 Dju v's-èl di : lu ci k' ârè rèvoyé s' fème - a mons k' i n' ârint nin avou l' dreût du s' mète èssonle - po 'nnè mariér one ôte, è-st-adulère".
10 Sès dissipes lî d'hint : "Si 'nn' è-st-insi inte l' ome ét s' fème, i-gn-a noun-avantèdje à s' marier" 11 Jésus 'lzî rud'ha : "çu n' èst nin tot l' monde ki pout comprinde çoula, i-gn-a k' lès cis ku l' bon Diu èlzî a fêt savou. 12 Pace ki, i-gn-a dès cis ki n' su marièt nin, à câse k' i 'nnè sont-st-incapâbes duspôye k' i sont â monde; i-gn-a dès cis k' i n' èl polèt nin fé, pace ki lès-omes lès-ont rindou incapâbes; èt i-gn-a dès cis k' ont tchûzé du n' su nin mariér à câse dè Rwèyôme dè cî. Lu ci ki pout comprinde, k' i comprinde".
Jésus bènixhe lès-èfants
13 On lî prézinta dès p'tits-èfants, po k' i lès bènixhahye ét k' i priyaxhe sor zèls. Mês lès dissipes lès groûlint. 14 Jésus 'lzî d'ha : "Lèyoz lès p'tits-èfants vuni adré mi, nu lès-èspêtchoz nin; ca lu Rwèyôme dè cî èst da zèls". 15 Et i lès bènixhéve duvant d' lès lèy alér.
Lu ritchèsse èst dandjereûse.
16 I-gn-ourit onk k' èl vuna trouvi po lî dîre : "Ku deû-dj' fé d' bon po-z-avou l' vèye étèrnèle? I lî rèsponda : 17 "Pocwè mu d'mandoz-v' çou k' èst bon? I-gn-a k' on seûl k' èst bon. Si vos v'loz intrér èl vèye, wârdoz lès c'mandemints".
18 "Qués c'mandemints?" rud'manda-t-i? Et Jésus : "Vos n' toweroz nin, vos sèroz fidéles à vosse marièdje, vos n' haproz nin, vos n' froz nou fâ tèmwègnèdje, 19 vos rèspèctèyeroz vosse papa ét vosse mame, vos-inmeroz l's-ôtes come vos vos inmoz vos-minmes. 20 Lu djône ome rupurda : "Tot çoula, dju l' a fêt. Ku m' manke-t-i co?". 21 Adon Jésus : "Si vos v'loz èsse vrêmint bon, aloz, vindoz çou k' vos-av' ét s' dunoz-l' azès pôves, : vos-âroz on trézôr è cî, ét vunoz, sûhoz-m' ".. 22 Cwand l' djône ome oya çoula, i 'nn' ala tot pètchri, ca il-aveût brâmint dès bins.
23 Jésus d'ha à sès dissipes : "Vrêmint, dju v's-èl di, i fêt mâlâhi po on ritche d' intrér è Rwèyôme dè cî. 24 Dju v's-èl di co on côp : on chamô passereût pus-âhèyemint po l' trô d'one awèye, k' on ritche n' intraxhe è Rwèyôme dâ bon Diu". 25 Cwand il-oyint çoula, lès dissipes s'èwèrint fwèrt : "Adon, duhint-i, kî pôrè èsse sâvé?". 26 Jésus lès r'louka, po rèsponde : "Po on-ome, c'è-st-impossibe, mins tot-a-fêt èst possibe po l' bon Diu".
27 Adon Pîre lî d'ha : "Vola k' dj' avans aban.né tot-a-fêt po v' sûre. K' ènnè sèrè-t-i po nos-ôtes?" 28 Jésus 'lzî rèsponda : "Vrêmint, dju v's-èl di, â r'novèlemint dè monde, cwand l' Fi d' l' ome su s'rè assît so s' trône du glwère, vos-ôtes avou vos v's-assîros so doze trônes, po djugér lès doze tribus d' Israël. 29 Tot ci k' ârè lèy su mohon, ou sès frés èt sès soûrs, su papa, su mame, sès-èfants, ou sès tèrins à câse du m' nom, ruçûrè cint côps ostant, ét l' vèye étèrnèle. 30 Brâvemint ki sont lès prumîs sèront lès dièrins, ét lès dièrins sèront lès prumîs.
20
Lu fâve dès-ouvrîs dèl vigne
1 Lu Rwèyôme dè cî ravize on pére du famile, ki moussa foû tot-â matin, po-z-ègadjér dès-ouvrîs, k' îrint ovrér è s' vigne. 2 I convena avou zèls k' il-ârint one pèce po l' djoûrnèye, ét i l's-èvoya è s' vigne. 3 I r'moussa foû vès lès noûv-eûres ét 'nnè vèya co d's-ôtes k' èstint sol bati à n' rin fé. 4 "Vos-ôtes avou, èlzî d'ha-t-i, aloz ovrér è m' vigne. Dju v' payerè çou k' i fârè". 5 I 'nn' alint. I moussa co foû vès non.ne, è co vès treûs-eûres, èt f'za co parèy. 6 Vès cinq eûres, i moussa co foû, ét 'nnè vèya co ki n' fuzint rin. "Pocwè d'monoz-v' insi sins rin fé tote lu djoûrnèye?", èlzî d'manda-t-i. 7 "Pace k' i-gn-a avou nouk po nos-ègadjér", rèspondint-i.-"Vos-ôtes avou, aloz è m' vigne", rupurda-t-i.
8 Al nut', lu mêsse duha à s' cinsî : "Houkoz l's-ouvrîs ét s' payoz-lès. Atakoz avou lès dièrins, po-z-achèvér avou lès prumîs".9 Cwand i fourint là, lès cis k'avint m'ni vès cinq eûres, ruçûhint chake one pèce. 10 Cwand lès prumîs s' prèzintint, i pinsint k' i r'çurint pus', mins zèls avou oûrint chake one pèce. 11 A tot l' purdant, i groûlint conte dè mêsse, 12 tot d'hant : "Cès-là k' ont m'nou lès dièrins, i n' ont fêt k'one eûre. Vos lès trêtoz come nos-ôtes, k' avans èduré tote lu djoûrnèye, èt l' tcholeûr!" 13 Lu mêsse rèsponda à onk du zèls : "Camarâde, dju n' vus fê nou twèrt; N' èstins-dj' nin conv'nous po one pèce? 14 Purdoz çou ki v' ruvint, èt aloz-è. A cici k' a m'nou l' dièrin, dju vou d'nér ostant k'a vos. 15 N'a-dj' nin l' dreût d' fé çou k' dju vou avou mès çans? Ou bin fât-i ku vos f'zoxhe dès neûrs-oûy, là ku dj' so bon? 16 Insi lès dièrins sèront lès prumîs, ét lès prumîs lès dièrins.
Jésus anonce po l' treûzinme côp k' i soufèrrè ét k' i su r'lîvrè
17 Tins k' i montéve so Djéruzalem, Jésus purda lès Doze à pârt, èt 'lzî d'ha so l' vôye : 18 "Vola k' nos montans so Djéruzalem. Lu Fi d' l' ome va èsse aban-né èzès mains d' azès mêsses dès prêtes ét d' azès scrîbes, i lu condan.neront à mwèrt. I l' lîvèrront azès payins. Cès-là su mok'ront d' lu, lu bouxheront à côps du s'gorèyes, èt l' claweront sol creû. Mins l' treûzinme djoû, i su r'lîvrè d' inte lès mwèrts"
Cumandér ou sièrvi ?
20 A c' moumint-la, lu mame d' azès fis da Zébédé, èt sès fis avou lèy, su m'nint mète à gngnos d'vant lu, po lî d'mandér one sacwè. 21 I 'lzî d'manda : "Ku v'loz-v' ?". Et lèy : "Duhoz k' mès deûs fis volà purdèxhent plèce onk à vosse dreûte èt onk à vosse hintche è vosse rwèyôme". 22 Jésus 'lzî d'ha : "Vos n' sav' nin çou k' vos d'mandoz. Lu câlice ku dj' deû beûre, èl poloz-v' beûre avou mi?" Et zèls : "Ay, nos l' polans. 23 : "Mu câlice, rupurda-t-i, vos 'nnè beûroz. Po çou k' èst d' prinde plèce à m' dreûte èt à m hintche, çu n' èst nin mi k' èl pout acwèrdér. I-gn-a lès cis po kî m' Pére a apontché cès plèces". 24 Cwand lès dîs-ôtes oyint çoula, i fourint mâvas so lès deûs frés. 25 Jésus lès houka adré lu po 'lzî dîre : "Vos l' sav' bin, lès rwès d' tos lès payis cumandèt come dès mêsses, èt lès grands fuzèt sinti leû pouvwèr. 26 Po vos-ôtes, çu n' deût nin èsse insi : lu ci ki vout duv'ni grand, sèrè vosse sèrviteûr, 27 èt l' ci ki vout èsse lu prumî, sèrè vosse man'dâye. 28 C'è-st-insi ku l' Fi d' l' ome n' a nin v'nou po k' on l' siève, mins po sièrvi, ét po d'nér s' vèye po ratch'tér brâmint dès djins".
Jésus r'wèrixhe deûs-aveûles a Jéricho
29 Cwand i moussint foû d' Djéricho, tote one hède du djins èl sûhint. 30 Et volà k' deûs-aveûles k' èstint assîts djondant dè route, oyint Jésus passér. I s' mètint à criyér : "Sègneûr, vos l' Fi da Dâvid, purdoz pitié d' nos-ôtes!" 31 Lès djins groûlint sor zèls, po k' i s' têhaxhint. Mins zèls criyint toudi pus fwèrt : "Sègneûr, Fi da Dâvid, purdoz pitié d' nos-ôtes!" 32 Jésus s' arèta et lès houka : "Ku v'loz-v' ku dj' fasse po vos-ôtes? " 33 Et zèls : "Sègneûr, ku nos-oûy su drovèxhent" 34 Jésus su m'na mâ d' zèls, il-aduza leûs-oûy. Tot d' on côp, i vèyint, èt s' mètint à l' sûre.
21
Jésus intère è l' vèye du Djérusalem
1 Il-arivint djondant d' Djérusalem, à Bètfagué, duvant l' tièr dès-Olivîs. Adon Jésus èvoya deûs dissipes, 2 a tot 'lzî d'hant : "Aloz è viyèdje k' èst d' vant vos. Vos vièroz tot dreût on bâdèt, ki sèrè loyé, avou su p'tit djondant. Duloyoz-l' ét aminoz m' èl. 3 Si on v' dit one sacwè, vos dîroz : "Lu Mêsse ènn' a dandjî", ét on lès lêrè alér". 4 Tot-a-fêt s' passa insi, po k' seûxhe acompli çou ku l' proféte a dit :
5 Duhoz al bâcèle du Sion :
Vola ku vosse Rwè arive,
Il-èst amistâve, èt arive à dj'vô so on bâdèt,
so lu p'tit d'on-âgne.
6 Lès dissipes ènn' alint, èt f'zint çou k' Jésus 'lzî aveût dit. 7 Il-aminint l' bâdèt èt su p'tit, mètint sus leûs moussemints. Jésus s'assia so l' bâdèt. 8 Brâmint dès djins èwalint leûs moussemints sol vôye; dès-ôtes côpint dès coxhes so lès-âbes, èt 'nnè racovrint l' vôye. 9 Lès djins alint d'vant, ou bin podrî, a tot criyant : "Hosana po l' Fi da Dâvid! K' i seûxhe bèni lu ci ki vint â nom dè Sègneûr. Hosana k'â pu hôt dè cî!"
10 Cwand Jézus fourit intré d'vins Djérusalem, çu fourit on sam'rou tot-avâ l' vèye. On su d'mandéve : "Kî èst çuste ome là?" 11 Et lès djins rèspondint : "C'èst Jésus, lu proféte du Nazarèt, èl Galilèye".
12 Jésus moussa è tampe. I s' mèta à trakér èvôye lès cis ki vindint èt ki atch'tint è tampe, i d'vièrsa lès tâves dès cis ki candjint lès çans, èt lès xhames dès vindeûs d' colons. 13 I 'lzî d'ha : "Il-èst scrît ku m' mohon sèrè one mohon d' priyîre. Vos 'nn' av' fêt on trô d' voleûrs".
14 Lès aveûles ét lès clèpâs k' èstint è tampe, vunint adré lu, i lès xhapa. 15 Cwand lès mêsses dès prêtes ét lès scrîbes vèyint lès mirâkes k' i f'zéve, ét k' il-oyint lès-èfants tchantér è tampe : "Hosana po l' Fi da Dâvid", i 'nnè fourint tot mâvas.16 I lî d'hint : "N'oyoz-v' nin çou k' i d'hèt?" Jésus 'lzî rèsponda : "Siya. N' av' mâye lî d'vins l's-Ecritûre : c'èst dèl boc dès p'tits-èfants, dès cis k' sont co â sin, ku t' as fêt tchantér tès louandjes"? 17 I lès lèya là, moussa foû dèl vèye, po-z-alér à Bètanie, ét c' èst là k' i d'monéve.
L'âbe â figues k' èst sowé
18 A matin, sol tins k'i ruv'néve èl vèye, il-ourit faim. 19 I vèya on-âbe â figues djondant dè route. Il-ala tot près, mins n' trova ku dès foyes. I d'ha : "Ku pus djamây dès frûtèdjes nu v'nèxhent sor twè!" Et l'âbe sowa tot-dreût. 20 A tot vèyant çoula, lès dissipes s'èwèrint : "Kumint è-st-i posibe ku l'âbe âye sowé tot-dreût!" 21 Jésus rupurda : "Vrêmint, dju v's-èl di : si v's-avîz dèl fwè, sins noune dotance, çu n' sèreût nin seûlemint avou on-âbe ku vos f'rîz çoula, mins vos dîrîz à ç' tièr k' èst là : boudje-tu èt s' tape-tu èl mér, i l' f'reût. 22 Et tot çou k' vos d'mandrîz d'vins vos priyîres avou fwè, vos l' ruçûrîz".
So l' dreût da Jésus ét sol batème da Djhan
23 Cwand il-ariva è tampe, adon k' il-acsègnéve lès djins, lès mêsses dès prêtes ét lès pus vîs dè peûpe lu m'nint trouvi. "Du ké dreût fuzoz-v' çoula? dumandint-i. Ki èst-ce ki v's-a d'né c' dreût-là?" 24 Jésus 'lzî rèsponda : "Mi avou, dju va v' dumandér one sacwè, rin k' one. Si vos m' dunoz l' rèsponse, dju v' dirè du ké dreût dju fê çoula. 25 Lu batème da Djhan, du wice vunéve-t-i? dè cî ou bin dès-omes? Mins i tûzint inte du zèls : si nos d'hans dè cî, i nos d'mandrè : adon, pocwè n' av' nin cruou? 26 Si nos d'hans dès-omes, i nos fârè r'crinde lès djins, pace ki tot l'monde tint Djhan po on proféte. 27 I rèspondint à Jésus : "Nos n' savans nin". Adon lu : "Mi nin pus, dju nu v' dîrè nin du ké dreût dju fê çoula".
Lu fâve dè deûs fis
28 Jésus d'héve azès mêsses dès prêtes ét âs-ancyins : "Ku pinsoz-v' du çouci? On-ome aveût deûs fis. Il-ala trouvi l' prumî ét lî d'ha : 'Mu fi, aloz oûy ovrér è m' vigne'.- 29 'Nèni, dju n' vou nin', rèsponda-t-i. Mins après côp, i s' rupinta èt î ala. 30 Il-ala trouvi l' deûzinme èt lî d'ha parèy. Et cici : 'Ay don, mêsse! Mins i n' î ala nin. 31 Lukéke dès deûs a fêt l' volté du s' papa? I lî rèspondint : "Lu prumî". Jésus 'lzî rud'ha : "Vrêmint, dju v's-èl di : lès publikins ét lès fèmes du mâle vèye sèront d'vant vos-ôtes è Rwèyôme dè bon Diu. 32 Pace ki Djhan lu Batisse a v'nou, i vikéve sèlon l' djustice, ét vos n' l' av' nin cruou. Mins lès publikins ét lès fèmes du mâle vèye, zèls, l' ont cruou. Vos-ôtes, minme cwand v's-av' vèyou çoula, vos n' vus-av' nin r'pintou po creûre à çou k' i d'héve.
Fâve dès mâvas vignerons
33 "Xhoûtoz co one ôte fâve : on-ome aveût on bin; il-î planta one vigne, l'ècloya, î èmantcha on stwèrdeû èt bâtixha one toûr po l' gâr. I lowa adon l' tot à dès cinsîs èt 'nn' ala à l'ètrandjîr. 34 A moumint dèl vindindje, il-èvoya sès sèrviteûrs azès cinsîs po k' i lî r'mètaxhint çou ku l' vigne aveût rapwèrté. 35 Mins lès cinsîs apougnint lès sèrviteûrs, bouxhint onk, towint l' ôte èt tapint âs pîres sol treûzinme. 36 Et co on côp, lu mêsse dè bin èvoya dès sèrviteûrs, leûs pus' ku l' prumî côp; mins i fourint trêtés tot parèy. 37 Al fin, il-èvoya s' fi, tot s' duhant : 'Mu fi, i l' rèspèctèyeront'. 38 Mins lès cinsîs, cwand c'èst k' i vèyint l' fi, i su d'hint inte du zèls : 'vola l' èritî : djans, towans-l', l' èritèdje sèrè da nosse!' 39 I l'apougnint, lu tapint foû dèl vigne èt l' towint. 40 A bin, lu mêsse dèl vigne, cwand i vinrè, ku frè-t-i à cès cinsîs? - 41 'Cès vârins, rèsponda-t-on, i lès frè pèri come i l' mèritèt, ét i lowerè s' vigne à d'ôtes cinsîs, ki lî r'mètront s' dreût cwand i fârè'. 42 Jézus 'lzî d'ha : 'N' av' mâye lî d'vins l's-Ecritûre : 'lu pîre ku lès cis ki bâtixhèt ont tapé èvôye, èst duv'nowe lu pîre du cwène; c'èst çou ku l' Sègneûr a fêt , ét nos nos-ènn' èwèrans' ? 43 C'èst po çoula ku dju v' di : lu Rwèyôme dè bon Diu vus sèrè r'tiré, ét on l' dinrè à on-ôte peûpe, ki sârè l' fé rapwèrtér". 44 Et l' ci ki toumerè so çusse pîre, sèrè spiyé, lu ci k' èle toumerè sor lu, sèrè spaté". 45 Lès mêsses dès prêtes ét lès farisyins, cwand il-oyint çusse parabole, compurdint bin k' i djâséve por zèls. 46 I cwèrint à mète lu min sor lu, mins il-oûrint sogne dès djins, pace k' i l' tunint po on préféte.
22
Lu fâve dè rwè ki s' marèye
1 Jésus rupurda, tot 'lzî d'hant co çusse parabole-ci : 2 "Nos p'lans co comparér lu Rwèyôme dâ bon Diu a on rwè ki f'zéve one fièsse po l' marièdje da s' fi. 3 Il-èvoya sès sèrviteûrs azès cis k' avint stou houkés, po k' i v