{{Wiccionaire-motî|djurvi}} djurvi ([http://lucyin.walon.org/codjowaedjes/fini.html codjowaedje]) [v.c.n.d.] edurer, èn nén ployî divant. I n' sårè jamwais djurvi a ene fatigue pareye. Il a djurvi å tifusse. I sont ptits, mins i djurvixhèt a l' ovraedje (F. Deprêtre et N. Nopère). Les bråves Radodinèt leus påters Po djurvi Azès tourmintes ([http://rifondou.walon.org/auniatis-rif.html#scoosse D. André]). A Dédé, i lyi shonne k' il etind l' vî otocår rire eyet dire: "i n a pont d' cripet ki djurvixhe avou mi !" ([http://rifondou.walon.org/heymans-rif.html#otocar D. Heymans]). F. résister, supporter. Disfondowes: djurvi. Coinrece payis del Lovire. | djurvixhant, e [addj.] ki djurvixh (ki tént bén l' côp) tot djåzant d' usteyes, d' ahesses. rl a: [[Motî:edurant|edurant]], [[Motî:sitocaesse|sitocaesse]]. F. résistant, solide, durable, robuste. Etimolodjeye: viebe djurvi, cawete -ant (ki fwait l' accion do viebe), 2003. [[Categoreye:Motî]]