{{Wiccionaire-motî|epoûtloukî}} epoûtloukî ([[Codjowaedje loukî|codjowaedje]]) [v.c.] riloukî (ene sakî) po l' [[Motî:emacraler|emacraler]]. rl a: [[Motî:edjoupsiner|edjoupsiner]], [[Motî:tchôkî|tchôkî]]. F. ensorceler par le mauvais œil, donner le guigon, porter malchance. Etimolodjeye: [[aplacaedje tîxhon]] no (poûte, ki vént do latén "putidus") + viebe (loukî); [[betchete e-]]. | epoûtloukî, epoûtloukeye [addj.] 1. emacralé, êye. F. frappé du mauvais œil. 2. ki n' a pont d' tchance. F. malchanceux. Disfondowes: èpoûtloukî, èpoûtloukeye, èpoûtlouké, èpoûplouké. | epoûtloucaedje [o.n.] no d' fijhaedje et no di çou k' est fwait (accion eyet si adierça) pol viebe "epoûtloukî". rl a: [[Motî:sôrreye|sôrreye]], [[Motî:tchôca|tchôca]], [[Motî:tchôcaedje|tchôcaedje]], [[Motî:emacralaedje|emacralaedje]]. F. guignon, sort, sortilège, ensorcellement, maléfice. Disfondowes: èpoût'loukèdje, èpouploukèdje. | epoûtloukeure [f.n.] emacralante loukeure. Loukîz ene miete vaici so mes epoûtloukeures ([[Georges Sfasie]]). F. regard ensorcelant, envoûtement, sortilège.