tchefsî Avou « S » e [[rfondou]], di cåze des rîles di scrijhaedje do [[son S]]. [o.n.] longou [[Motî:cossén|cossén]] d’ tiesse ki [[Motî:trevåtchî|trevåtche]] tot l’ [[Motî:lét|lét]]. Des blancs linçoûs e lét ; on tchefsî ; ene tîke brozdêye ([[J. Lahaye]]). F. "traversin". == Etimolodjeye et tcherpetaedje== [[Etimolodjeye latene|latén]] "capitum" (tiesse), [[Motî etimolodjike da von Wartburg|FEW]] 2. 261a. Loukîz a : [[Motî: tchîf d' ouve|tchîf d' ouve]]. [[cawete -î]]. == Sicrijhas == * ezès motîs tchèf'cî [E1, E212b], tchèp'cî [E1], tièpecî [E212], hyef'cî [G204], hièf'cî [E145], tchèp'cî [G204], cièf'cî [E145], chefsi [E212] Loukîz al [[Djivêye des motîs]]. * [[Scrîta|Vîs scrijhas]] cheffesy (Måmdey, 1653), chevesier (1602), cheverchieff (1626), chieffchieff (1627), chepsier (1639), tiepci (1680) (a Lidje) [[ALW]] 4. p. 187. == Hårdêye divintrinne == * [[tchambe a coûtchî|Dipus d' racsegnes so les tchefsîs]] == Sourdant et pî-notes ==