[[Categoreye:Raspepyî årtike|tocoste]]
tocosté u
patocosté [Ces mots la polèt eto esse sicrîts nén etroclés (tos costés, pa tos costés, tot costé, pa tot costé).] [adv.] pa tot costé, di tos les costés. On creye vivå patocosté ! Les patriyotes ont trionfé (tchanson del [[Binamêye Revolucion]], 1790). ["Paskeye patriyotike", divins : [[G. Cabay]] & [[D. Droixhe]], [[plake des tchanson del Binamêye Revolucion|"Cwatru-vint-nouv", ''textes et chansons de la Révolution liégeoise'']], p. 73.] L' air tote etire resdonde Des tchambes k' on fwait peter; Kéne djoye divins tot l' monde ! Ké plaijhi tocosté ! ([[C. Simonon]], 1834) [Tchanson des ovrîs d' [[Serè]] pol rivnowe da John Cockerill, li [[14 di setimbe]] [[1834]]; divins "''Poésies en patois de Liège, p. 157.]
L' Estat, vos di dj', est pattavå; patocosté la k' les bons et les mwais sont-st emoennés ([[Nietsche]] ratourné pa [[J. Schoovaerts]]). On dit eto: [[Motî:pattavå|pattavå]], [[Motî:totavå|totavå]], [[Motî:partot|partot]]. F. partout.
== Tcherpetaedje ==
[[aplacaedje]] di onk u deus etroclåves adviebes, ("[[Motî:pa|pa]]" et "[[Motî:tot|tot]]") avou on [[sustantif]] ("[[Motî:costé|costé]]").
== [[Disfondowe]]s ==
;tocosté :tocosté, tocostè, toucosté, toucostè.
;patocosté : patocosté, potocosté, patocostè, patoucosté, patoucostè.
== Sipårdaedje do mot e 20inme sieke ==
Coinrece [[payis d' Lidje (diyalectolodjeye)|payis d' Lidje]]
== Hårdêyes divintrinnes ==
* [[etroclaedje|Dipus d' racsegnes so l' etroclaedje]]
* [[adviebe|Dipus d' racsegnes so les adviebes]]
== Hårdêye divintrinne ==
* [[adviebe|Dipus d' racsegnes so les adviebes]]
== Sourdants ==