[[Categoreye:Raspepyî årtike do motî|verbok]]
[[Categoreye:Såvadjes nos|Verbok]]
verbok
'''I.''' [o.n.]
'''1.''' [[Motî:tolu|tolu]] u biesse des [[Motî:doûce creyance|doûcès creyances]] walones, k' a l' tiesse et les pîs d' on [[Motî:bok|bok]], et l' coir d' èn ome avou des grands vetes [[Motî:pwel|pwels]], et kel [[Motî:Diåle|Diåle]] tént al [[Motî:laxhe|laxhe]]. Li diåle a-st arivé avou ene drole di biesse k' i moennéve, tot lyi criyant "Hû, verbok" (rat. da [[T. Delogne]]). Li Djôzef n' esteut nén trop seur, li verbok li vleut a tot moumint souker ([[E. Benoit]]). F. bouc vert, satyre, chèvre-pied, "verbouc".
2. [[Motî:crodjambot|crodjambot]] po les efants, mins purade po les djonneas el les djonnetes ki sont [[Motî:foû-z et houte|foû-z et houte]], ki court après zels et lzès [[Motî:souker|souker]] al fén do [[Motî:porshuvaedje|porshuvaedje]]. Padrî l' houyire del Vå Bnoete, gn aveut-st on verbok ([[Motî da Haust]]). Mannet djonne ome ki vs estoz, avoz veyou les coines do verbok ? ([[Motî da Gilliard]]). [dins C106, E170, E213 (loukîz al [[Djivêye des motîs]]).]
>> esse porshuvou do verbok: n' aveur nole tchance. F. avoir la guigne, la malchance.
>> Ass veyou l' verbok ? dijheye a onk k' est blanc come ene makêye d' aveur stî sbaré.
3. (pa stindaedje) ome k' on [[Motî:vey evi|voet evi]], [[Motî:mannet|mannet]] u vicieus. , ci-la ! Mais alez vz î fiyî, vozôtes, a ç' laid verbok la : i s' pout co måvler et si rvindjî ([[J. Selvais]]). F. salaud, débauché, homme grivois, luxurieux. [dins C9, C106, O0 (loukîz al [[Djivêye des motîs]]).]
4. [[Motî:veråt|veråt]]. F. verrat.
>> esse glot come on verbok: esse foirt [[Motî:glot|glot]]. F. gourmand.
>> nareus come on verbok: [[Motî:nareus|nareus]] come onk k' a s' [[Motî:narene|narene]] ki [[Motî:racrole|racrole]] a l' odeur d' on veråt. F. sensible aux odeurs, délicat. [dins O0 (loukîz al [[Djivêye des motîs]]); dandjreus pa acmaxhaedje di [[Motî:veråt|veråt]] et [[Motî:bok|bok]], tot rapinsant l' sinse d' ome vicieus.]
>> Sacré verbok !; u :
>> A l' rossea verbok !; u : >> A l' laid verbok ! : dijhêye po rprotchî ene sacwè a onk k' a må fwait. On dit eto : "laid veråt, laid [[Motî:godi|godi]]". "F. enfant de salaud, sacripant, dévoyé, crapule.
5. [[Motî:cok d' awousse|cok d' awousse]]. Ele schoûte les gros verboks ki fjhèt tchîpyî leus rexhès pates ([[J. Calozet]]). F. sauterelle verte. [[[ALW]] 8. notule 148.] [pa stindaedje des fåves almandes, la kel verbok potche ådzeu d' l' Aiwe do [[Motî:Rin|Rin]] ([[A. Doppagne]], ''Esprits et génies du terroir'', Duculot, [[Djiblou]], 1977, ISBN 2-8011-0129-X; p. 119).]
>> Dji vôreu k' ti våyes sol verbok: dijhêye po-z evoyî on [[Motî:soyant|soyant]] å [[Motî:diåle|diåle]]. F. va te faire pendre ailleurs.
6. pitite [[Motî:usteye|usteye]] ki va bén (loukîz a : [[Motî:diåle 2|diåle]]), copurade :
a) ene pitite [[Motî:îpe|îpe]] al mwin. On dit eto: [[Motî:zigzag|zigzag]]. F. herse.
b) on verin d' cårire. F. vérin. [A. Doppagne, come cial ådzeu, p. 128.]
7. [[Motî:sipawta|sipawta]]. F. épouvantail. [sinse rilevé a [[bôvetchén]] (A. Doppagne, come cial ådzeu, p. 128).]
'''II.''' Verbok [n.pr.]
'''1.''' no d' on rlomé verbok, k' est loukî come li [[Motî:Diåle|Diåle]] lu-minme.
'''2.''' [[Motî:såvadje no|såvadje no]].
== Etimolodjeye ==
cawete [[etimolodjeye gayele|gayele]] "ver-" ([[cawete for-]]) + bodje ([[Motî:bok|bok]]), teribe bok, bok candjî a ôte tchoi; [[[rediveuse etimolodjeye]].] pal voye do [[etimolodjeye tîxhone|tîxhon]] [neyerlandès "weerbok" ([[Motî etimolodjike da von Wartburg|FEW]] '''17''', 552a); almand "werbock" ([[Motî da Haust]]).], ricomprins come l' [[aplacaedje tîxhon|aplacaedje]] di "[[Motî:vert|vert]] + [[Motî:bok|bok]]". [A. Doppagne, come cial ådzeu, p. 108.]
== Disfondowes ==
vèrbok, vèrbouk, vêrbouk; Gm Vârbouk [''vârt-bouc'', ramexhné a [[Aviote]], el [[Gåme di France]] pa [[A. Doppagne]], come cial ådzeu, p. 112.].
== Sicrijhas ezès motîs ==
;verbok : vèrbok [C106], vèrboc [C1, C9, C100, O0], vèrbouc' [E1, E170], vêrbouc [O0], verbouc [S109], vêrbouk [E213], vèrbo [E1, E170], vèr bok (Fr. verbouc) [G208], nén dins C8, C13, C57, S0, S24, S25, S40, S41, E2, E21, E34, E167, E203, E212, O2, O3, O4, O5, O100, G152, G209 [Loukîz al [[Djivêye des motîs]].].
== Hårdêyes divintrinnes ==
* [[Verbok|Dipus d' racsegnes sol verbok (doûce creyance)]]
* [[crodjambot|Dipus d' racsegnes sol verbok k' on manceye les efants]]
* [[cok d' awousse|Dipus d' racsegnes so les verboks (coks d' awousse)]]
* [[îpe|Dipus d' racsegnes sol verbok (îpe)]]
* [[francès d' Walonreye|Li mot "verbok" a stî calké e francès d' Walonreye ("verbouc")]]
== Sourdants ==
[[Categoreye:Motî]]